První létající stroje (nazvat je „letadly“ by bylo asi přehnané) se pohybovaly jen pár desítek metrů nad zemí, jako třeba v případě bratří Wrightů. Francouz Louis Blériot s prototypem svého hornoplošníku Blériot XI uskutečnil 25. července 1909 první přelet Lamanšského průlivu v průměrné výšce sto metrů. Přeletět hlavní hřeben Alp se tedy v té době zdálo být téměř nemožné. Italský aeroklub za úspěšně překonání tohoto milníku nabízel neuvěřitelnou odměnu dvacet tisíc amerických dolarů.

Podmínky byly jasně definovány: Cenu měl získat pilot, kterému se jako prvnímu podaří přeletět Simplonský průsmyk ze švýcarského Brigu do italské Domodossoly, což je nějakých 50 kilometrů.

Jorge Antonio Chávez Dartnell, známý spíše jako Géo Chávez (1887–1910) se to rozhodl zkusit. Narodil se v roce 1887 v Paříži jako syn bohatých Peruánců, kteří emigrovali do Francie, a vystudoval tam inženýrství. Poté se naučil pilotovat létající stroje, což byl v té době pro odvážné mladé muže dost drahý špás. Svůj první samostatný let absolvoval 28. února 1910, poté se zúčastnil několika soutěží.

Osmého srpna 1910 se mu podařilo s Blériotem XI - jednomotorovým hornoplošníkem z ocelových drátů a kostry z jasanového dřeva potažené plátnem - vystoupat do výšky přibližně 1650 metrů a o čtyři týdny později dokonce do 2700 metrů. To mu zřejmě dodalo kuráž. Fascinovala jej představa, že jako první pilot přeletí hřeben Alp.

V údolí řeky Rhôny poblíž švýcarské vesnice Brig v nadmořské výšce 680 metrů bylo vybudováno letiště, kde mladík koncem léta 1910 čekal na vhodné počasí. Devatenáctého září poprvé vzlétl a dosáhl dostatečné výšky 2400 metrů. Když se však přiblížil k průsmyku, nebylo vůbec nic vidět. Mezi 3192 metrů vysokým Hübschhornem a 2661 metrů vysokým Tochuhornem ležela hustá mračna. To bylo na Cháveze až příliš nebezpečné, a tak se raději vrátil.

Výš, pořád výš!

O čtyři dny později - 23. září 1910 - to zkusil znovu. „Ať se stane cokoli, najdou mě na druhé straně Alp,“ řekl prý svým pomocníkům před startem. Po jedenapadesáti minutách se přiblížil ke svému cíli, Domodossole. Při pokusu o přistání ale jeho Blériot XI náhle přešel do střemhlavého pádu, stal se neovladatelným a Chávez se zřítil. Podle všeho jej zachytil stoupavý proud, případně mohlo také jít o technickou poruchu.

Těžce zraněný pilot byl převezen do místní nemocnice při plném vědomí. Dokonce jej tu navštívil prezident italského aeroklubu, oficiálně prohlásil jeho přelet za úspěšný a oznámil mu, že se stává majitelem vypsané odměny. Z ní se ale statečný Chávez dlouho neradoval – 27. září na následky zranění zemřel. Ještě předtím prý pošeptal svému kolegovi, příteli a krajanovi Juanu Bielovucicovi: „Výš, pořád výš!“ 

Pohřeb Géa Cháveze | zdroj: Profimedia

Výška byla Chávezovým životním cílem, ale také jej stála život. Jeho tělo bylo převezeno do Paříže, kde se konal velkolepý pohřební průvod. V Brigu a Domodossole mu byly postaveny pomníky, ve své peruánské vlasti se stal ikonou leteckých nadšenců. V roce 1957 letectvo této jihoamerické země převezlo jeho ostatky do Limy a o tři roky později bylo otevřeno mezinárodní letiště nesoucí jeho jméno. V rodné Paříži po něm byla pojmenována ulice.

Teprve v lednu 1913 se Juanu Bielovucicovi (1889–1949) podařilo úspěšně dokončit přelet Simplonského průsmyku. Uvědomil si, že v zimě je méně nebezpečných poryvů, a se svým o hodně vyspělejším strojem dokonce dosáhl nového výškového rekordu 3200 metrů. Ale první může být jenom jeden, a tím byl 23. září 1910 Géo Chávez.