Předseda Evropské komise oznámil, že v rozhovorech o brexitu nastal posun dostatečný k tomu, aby bylo možné jednat o budoucnosti vztahů po odchodu Británie z Evropské unie. Jean-Claude Juncker to řekl po dnešním ranním setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou.

Konečné rozhodnutí, zda rozhovory například o nových obchodních vztazích skutečně budou moci začít, musí učinit premiéři a prezidenti ostatních 27 zemí unie na summitu příští týden. "Jsem si jist, že náš pohled budou sdílet," prohlásil Juncker.

Výsledek první fáze brexitového rokování označil Juncker před novináři za kompromis a závěr dlouhé a intenzivní diskuse. Mayová posun rozhovorů k budoucnosti uvítala s tím, že Londýn má zájem na hlubokém a speciálním partnerství s EU, které přinese jistotu občanům i firmám v Británii i v unii.

Jednání o budoucím uspořádání obchodních vztahů mezi Británií a Evropskou unií zajistí, že mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne tvrdá hranice a také, že bude zachována ekonomická integrita Británie, řekla Mayová na společné tiskové konferenci s Junckerem. Podle premiérky dohoda o obchodních vztazích mezi EU a Británií bude výhodná i pro Severní Irsko.

Mayové a zástupcům Evropské unie se tak podařilo dokončit rámcovou dohodu o řešení tří základních témat první etapy brexitových rozhovorů, což při jejich posledním setkání v pondělí nebylo ještě kvůli vnitřním sporům v Británii možné. "Britská premiérka mne ujistila, že má podporu britské vlády," řekl dnes novinářům Juncker.

Počátkem týdne odmítla kompromis podpořit severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), s jejíž šéfkou nyní Mayová ještě v noci na dnešek jednala. Premiérka dnes prohlásila, že domluvené řešení zajistí neexistenci tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem i zachování ekonomické integrity Británie.

Londýn a Brusel se dnes shodly na textu společné zprávy o postupu první fáze rozhovorů, kterou společně připravili šéfové vyjednávacích týmů, tedy Michel Barnier za EU27 a David Davis za britskou stranu. Na tomto základě má vzniknout definitivní dohoda o podobě samotného brexitu, kterou musí schválit unijní summit a ratifikovat britský i unijní parlament. Británie z EU odejde na konci března 2019.

Na 15 stránkách dokument popisuje, čeho se vyjednavačům podařilo dosáhnout po řadě jednacích kol a intenzivní diplomacii posledních dní. Podle Junckera budou po brexitu zachována práva unijních občanů žijících v Británii.

"To se týká také práva občanů EU žít, pracovat a studovat, sjednocování rodin, ochrany práv dětí, zdravotní péče, penzí a sociálního zabezpečení," vypočítal předseda komise a připomněl, že analogicky se věc týká i britských občanů usazených jinde v Evropské unii. Vyřešena byla také otázka vztahu britských soudů a Soudního dvora EU.

"Zajištěna budou práva více než tří milionů občanů EU žijících v Británii a asi milionu britských občanů v EU," upozornila Mayová. Práva občanů unie budou podle ní zajištěna britskými zákony a prosazována britskými soudy. "Budou moci žít stejně, jako žili dosud," slíbila.

Dosaženo bylo také dohody o tom, jak Britové vyrovnají finanční závazky, které na sebe vzali jako členská země bloku. Text Barnierovy a Davisovy zprávy nezmiňuje žádnou částku, v médiích se nejčastěji objevuje 40 až 60 miliard eur (bilion až asi 1,5 bilionu Kč). Podle Mayové je domluva vůči britským daňovým poplatníkům spravedlivá a umožní v budoucnosti vyšší domácí investice třeba do škol či zdravotnictví.

Třetí klíčovou věcí je právě režim na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, který se postupně stal nejtěžším bodem dohody. V posledních dnech se právě kolem této věci intenzivně telefonicky i osobně jednalo. Dublin dnes výsledek ocenil. "Britská strana učinila výrazné závazky ohledně snahy vyhnout se tvrdé hranici," upozornil Juncker. Podle Mayové zůstane zachována "ústavní a hospodářská integrita Spojeného království".