Dnes je čtvrtek 11. srpna 2022., Svátek má Zuzana
Počasí dnes 27°C Oblačno

První dáma Ukrajiny znala jednu z dětských obětí útoku ve Vinnycji

První dáma Ukrajiny znala jednu z dětských obětí útoku ve Vinnycji
Následky ruského útoku na město Vinnycja | zdroj: Profimedia

Manželka ukrajinského prezidenta Olena Zelenská osobně znala čtyřletou Lizu, které zemřela po čtvrtečním útoku na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Po čtvrtečním zásahu raket s plochou dráhou letu zde zemřelo nejméně 23 lidí, včetně tří dětí. Přes 170 lidí bylo zraněno a téměř 30 dalších se dosud pohřešuje.

Ukrajinská armáda útok připisuje ruským silám, které rakety Kalibr vypálily z ponorek v Černém moři.

Zelenská a Liza se setkaly se při natáčení videoklipu k Vánocům, napsala ukrajinská první dáma na twitteru. Zveřejnila také zmíněné vánoční video a vyzvala, aby lidé na dívku vzpomínali kvůli tomu, co udělala za svého života, a nejen jako na oběť.

„Všechny nás dnes vyděsilo video převráceného dětského kočárku ve Vinnycji. A potom, když jsem četla zprávy, jsem si uvědomila, že tu dívku znám. Nenapíšu zde vše, co bych chtěla říct těm, kteří ji zavraždili. Napíšu o Lize,“ uvedla Zelenská. Liza „zvládla za půl hodiny namalovat nejen sebe, sváteční šaty, ale i všechny ostatní děti, mě, kameramany a režiséra,“ vzpomíná na předvánoční natáčení Zelenská.

Vinnycja leží asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva, a nachází se tak daleko od hlavních frontových linií na východě a jihu Ukrajiny. Ve městě, kde před válkou žilo přibližně 370 000 obyvatel, se podle webových stránek ukrajinské armády nachází velitelství ukrajinského letectva. Rusko se ho podle ukrajinských vzdušných sil pokusilo zasáhnout řízenými střelami už v březnu. Do Vinnycje se uchýlily tisíce lidí, které uprchly před ruskou invazí z východu Ukrajiny.

Ukrajina i Rusko mají potíže pokračovat v boji, možná jde o zlomový bod, soudí expert

Podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany mají Ukrajina i Rusko potíže pokračovat v bojích a získat taktickou a strategickou iniciativu. Mohlo by podle něj jít o zlomový bod v dosavadním vývoji války.

Situace na Ukrajině takřka pět měsíců od vpádu ruských vojsk podle Petráše stále více připomíná formát první světové války, tedy konflikt s charakterem poziční, zákopové války, kdy těžiště bojové činnosti leží v poměrně rozsáhlých střetech s využitím dělostřelecké a těžké techniky. „Tyto střety však ani jedné straně prozatím nepřinášejí územní zisky strategického významu. Tento způsob vedení konfliktu zcela jistě není záměrem ze strany Ruska a může být i známkou slabosti či nedostatku schopností ruské armády a pochopitelně i armády ukrajinské,“ uvedl Petráš.

Tato situace podle něj svědčí i o tom, že oba protagonisté mají potíže pokračovat v bojích a získat taktickou a posléze i strategickou iniciativu, což by podle něj mohlo být zlomovým bodem v dosavadním vývoji války. „O to více je překvapující, že ruská armáda poté, co na počátku července dobyla ukrajinský Lysyčansk, dosáhla hranice Luhanské oblasti, a získala tak vojenskou kontrolu nad většinovou částí této oblasti, paradoxně nepokračuje v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupila k takzvané operační přestávce,“ uvedl odborník. Operační přestávka má být i podle oficiálního sdělení ruského ministerstva obrany vedena v celé oblasti vojenské operace. „Ruská armáda tak organizuje přeskupování sil, stahování prvosledových jednotek a jejich odpočinek a mezitím provádějí i omezené průzkumné útoky a dál bombardují kritické oblasti, aby vytvořily podmínky pro budoucí pozemní ofenzivy, jejichž načasování zůstává nejasné,“ uvedl Petráš.

profimedia-0707300640 Následky ruského útoku na město Vinnycja | zdroj: Profimedia

V každém případě ale podle něj zvolení operační přestávky v momentě, kdy nasazené jednotky začínají získávat taktickou iniciativu, byť malou, je proti všem zásadám a principům operačního umění. „Běžně se plánují operační pauzy, aby se obnovila bojová síla nebo zvýšila výdrž a síly pro další fázi, nicméně nesmí v žádném případě způsobit ztrátu taktické a už vůbec ne strategické iniciativy,“ upozornil Petráš.

Proto se podle něj operační přestávky uskutečňují tak, aby byl i nadále vyvíjený nepřetržitý tlak na protivníka prostřednictvím útočných akcí manévrovacími jednotkami. To však podle Petráše není případ ruského přístupu na Ukrajině.

„I bývalá sovětská vojenská teorie aplikovala operační přestávky podobným způsobem, přičemž je považovala někdy za nezbytné, ale vždy za nebezpečné. Pokud tedy Vladimir Putin i nadále tvrdí, že je připraven vystupňovat operační úsilí, dokud Rusko nedosáhne svých cílů, pak akt operační přestávky tomu neodpovídá a i nadále v ruských vojenských ambicích přetrvává značná vágnost,“ uvedl Petráš.

Zdroje: