Jmenuje se Kathy Sullivanová. Narodila se v americkém New Jersey a už od mládí byla posedlá touhou poznávat svět. Ležela nad mapami, hltala cestopisy, sledovala první lety do vesmíru i dokumenty Jacquese Cousteaua. Snila o tom, že se jednou bude účastnit dobrodružných expedic do exotických míst.

"Moje kariéra byla v zásadě pozoruhodným naplněním dětských snů," bilancovala letos v rozhovoru pro stanici BBC – poté, co jako první žena sestoupila do nejnižšího bodu na Zemi, místa v tichomořském Mariánském příkopu nazývaném Challenger Deep.

Třikrát ve vesmíru

Expedici do hlubin však předcházela kariéra astronautky. Když vystudovala geofyziku na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz a na Dalhousieově univerzitě v kanadském Halifaxu, přihlásila se Kathy do vesmírné agentury NASA. Tam se kvalifikovala se do nově otevřeného kurzu pro astronautky.

První let absolvovala v roce 1984 v raketoplánu Challenger. A hned se zapsala do historie vesmírných misí: Jako první žena vystoupila do otevřeného kosmu, aby spolu s astronautem Davidem Leestmou prověřila napájecí systém stanice ISS.

Podruhé letěla v roce 1990 v raketoplánu Discovery a do třetice se Kathy do vesmíru podívala dva roky poté na palubě Atlantisu.

Rok nato odešla z NASA do Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), kde pracovala vedoucí vědecká pracovnice. Později, za prezidenta Baracka Obamy, tuto instituci řídila.

Kromě toho přednášela na Státní univerzitě Ohio. V jedné z přednášek se nazvala hybridní astronautkou-oceánografkou.

Tato svá slova naplnila letos druhou červnovou neděli, kdy se potopila do nejhlubšího místa Země v Mariánském příkopu, 10 928 metrů pod hladinu moře.

Místo podmořské expedice | zdroj: Google Maps

Osmašedesátiletá Sullivanová se tak stala první ženou a teprve osmým člověkem, který "nejhlubší hlubinu" navštívil. Pro srovnání: Ve vesmíru bylo už 568 lidí, na Měsíci jich stanulo 12.

Letenka na Mars

Hybridní astronautka-oceánografka dosáhla dna Challenger Deep v ponorném modulu DSV Limiting Factor, který pilotoval Victor Vescovo. Byl to vlastně protipól vesmírného letu, během něhož se pohybovala v prostředí nulového tlaku, ve vakuu. Na poklop ponorného modulu působil u dna drtivý tlak 2200 tun. 

Pomocí robotické ruky výzkumníci ze dna odebrali vzorky, pořídili několik snímků, poobědvali salát z tuňáka i štrůdl a po čtyřech hodinách se vydali nahoru k mateřské lodi.

Poté, co Kathy vystoupila na palubu, vyzařovalo z ní štěstí – jako ze člověka, který si splnil sen. Má tedy ještě vůbec o čem snít? Na tuhle otázku odpovídá kladně.

Když se jí reportér z Financial Times ptal, co jí v životě ještě chybí, bez váhání opáčila: "Letenka na Mars."

Snad to Elon Musk zaznamenal.