Dnes je pondělí 12. dubna 2021., Svátek má Julius
Počasí dnes 10°C Smíšené přeháňky

Proti očkovací povinnosti se bojovalo i se zbraní v ruce

Proti očkovací povinnosti se bojovalo i se zbraní v ruce
Tyrolská domobrana pod vedením Andrease Hofera | zdroj: Profimedia

Negativní postoj k očkování není záležitost poslední doby. Jako rouhání Bohu odmítali lidé vakcinaci už před více než dvěma stovkami let.

Podle aktuálního průzkumu CVVM se chce proti covidu-19 nechat očkovat 59 procent lidí v Česku, třetina občanů k očkování naopak zaujímá negativní postoj - především kvůli obavám, že vakcína byla vyvinuta příliš rychle a není dostatečně otestovaná. Kdysi přitom byly výhrady vůči očkování motivovány spíše nábožensky, případně strachem z až ďábelských následků.

První očkovací povinnost na světě zavedlo v roce 1807 Bavorské království

Bavorsko vydalo 26. srpna 1807 nařízení, na jehož základě se všichni obyvatelé království starší tří let, kteří dosud neprodělali pravé neštovice, mají nechat naočkovat. Očkování bylo u zemských soudních lékařů bezplatné a odmítači museli počítat s tučnou pokutou. Bavorsko se tak stalo první zemí na světě, která v boji proti neštovicím zavedla povinné očkování. Následovala Francie (1809), Dánsko (1810) a Švédsko (1816).

Epidemie neštovic patři k nejstarším ranám lidstva, viry byly prokázány už v hrobkách faraonů. Po moru byly pravé neštovice považovány za nejsmrtelnější epidemii, jen v západní Evropě jim ročně podlehlo odhadem na 400 tisíc lidí (přičemž přežily zhruba dvě třetiny nakažených).

V Americe nebyly neštovice známé vůbec, dokud je sem nezatáhli španělští dobyvatelé, takže tu pak nemoc vyhubila celé indiánské společnosti. Na neštovice zemřely i obě manželky Josefa II.; jeho matka Marie Terezie je sice přežila, ale byla natolik zohyzděná typickými šerednými jizvami, že nechala z paláce odstranit všechna zrcadla.

První vakcínu proti pravým neštovicím zavedl britský lékař Edward Jenner a Napoleon Bonaparte jako první politik nechal od roku 1800 ještě jako První konzul Francouzské republiky provádět hromadná očkování. Bavorsko si z toho krátce nato vzalo příklad.

V Tyrolsku odmítali očkování jako ďáblovo dílo

Očkovací povinnost v Bavorsku se tak z dnešního pohledu zdá být na svou dobu velmi pokrokovým počinem. Ne všem poddaným se to ale zamlouvalo – zvláště ne těm novým. Tak například kapucínský páter Joachim Haspinger odsoudil toto opatření jako ďábelský pokus o narušení Božího díla a naočkování „bavorského myšlení“. Haspinger totiž pocházel z Tyrolska, které museli Habsburkové po porážce u Slavkova v roce 1805 postoupit v rámci tak zvaného Prešpurského míru Bavorsku jakožto Napoleonově spojenci.

Po Napoleonově boku pak mladé Bavorské království vyhlásilo radikální program modernizace. Ústava zaručovala svobodu a rovnost, bylo zrušeno nevolnictví a stavovská privilegia, byla zaručena rovnoprávnost katolíků, luteránů a reformistů, modernizací prošlo i vzdělání a zdravotní péče.

Přezkoumala se ale také privilegia tyrolské šlechty, změnila se církevní organizace země a zavedl se pozemkový katastr, aby byl zajištěn spravedlivý výběr daní. Nová daň z hlavy financovala bavorské vojenské posádky v zemi a byla zrušena platnost staletých tyrolských branných zákonů. Namísto tradiční střelecké domobrany tak nastoupili branci, kteří byli zařazeni do bavorské armády.

Povinné očkování bylo onou příslovečnou kapkou, po níž přetekl pohár Tyrolanů. Mezi konzervativními a přísně katolickými horaly se vzedmula vlna odporu proti bavorské a francouzské nadvládě, která nakonec udělala z Andrease Hofera (1767-1810) rakouského národního hrdinu. Devátého dubna 1809 vypuklo v Innsbrucku pod Hoferovým vedením tyrolské povstání. Čtyři bitvy, v nichž se jeho střelci utkali s bavorskými a francouzskými jednotkami o Bergisel u Innsbrucku, tak lze v jistém smyslu a se špetkou nadsázky chápat i jako vrchol boje proti očkovací povinnosti.

Naočkovaná zvířecí brutalita?

Obyvatelé Tyrolska ale se svým odmítavým přístupem k očkování nebyli sami. Jelikož Edward Jenner jako vakcínu využil kravské neštovice, kolovaly fámy, že děti po očkování začaly běhat po čtyřech a bučet jako krávy. Dokonce i osvícené hlavy, jako byl Immanuel Kant, varovali před tím, že by se lidstvu mohla tímto způsobem naočkovat jakási zvířecí brutalita.

Ve Francii se ale očkování prosazovalo velmi nekompromisně. Rektor slavné Sorbonny například odepřel v roce 1810 neočkovaným studentům imatrikulaci. Napoleonovi vojáci byli díky očkování chráněni, takže neštovice se prakticky nijak nepodílely na jejich válečných ztrátách. Když se pak vakcinace začala ve Francii zanedbávat, byly například důsledkem prusko-francouzské války v letech 1870-1871 vysoké počty francouzských obětí epidemie: 23 400 mrtvých vojáků a kolem 200 000 civilistů. Proočkované německé jednotky naproti tomu zaznamenaly jen necelé tři stovky obětí neštovic.

Po čtvrté bitvě, v níž byl poražen, uprchl Andreas Hofer do hor. Nakonec byl ale dopaden, odsouzen k smrti a 20. února 1810 zastřelen. Podle legendy jej první salva popravčí čety pouze zranila a jeho poslední slova prý byla: Francouzi! Jak špatně střílíte!“

Zdroje:
Vlastní, Die Welt

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,000 26,100
USD 21,860 22,000
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma