Boj země za svrchovanost v nynější „speciální vojenské operaci“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, má podle prezidenta „bez jakéhokoliv přehánění národně osvobozovací charakter“. Rusko podle něj bojuje nejen za svou svobodu, ale za svobodu celého světa.

„Hájíme bezpečnost a prosperitu celého našeho národa, vyšší historické právo být Ruskem, silnou a nezávislou mocností, civilizací. Právě naše země, ruský svět, jak už to bylo nejednou v dějinách, zatarasila cestu těm, kdo usilují o světovládu,“ prohlásil. „Otevřeně říkáme, že diktatura jednoho hegemona chátrá, upadla do chaosu a je pro okolí prostě nebezpečná. To už chápe celá světová většina,“ řekl, aniž výslovně zmínil Spojené státy, které v předchozích projevech obviňoval ze zavlečení Ruska do války.

Právě na Putinův rozkaz rozpoutala ruská armáda vpádem do sousední země před 643 dny nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Západu a Ukrajiny jde o ničím nevyprovokovanou agresi Ruska.

Putin dnes podle listu Kommersant prohlásil, že Západ „potřebuje rozporcovat a vydrancovat“ Rusko, které je příliš rozmanité, než aby zapadlo do „logiky západních rasistů a kolonizátorů“, a proto Západ tvrdí, že „Rusko je vězením národů a sami Rusové jsou národem otroků“.

Jednasedmdesátiletý Putin, o kterém se předpokládá, že v březnu příštího roku bude opět kandidovat na prezidenta, také varoval Západ před jakýmkoliv vměšováním do voleb. „Jakékoliv vměšování zvenčí, provokace s cílem vyvolat konflikty mezi národnostmi a vyznáními, budeme vnímat jako činy agrese proti naší zemi,“ řekl.

Od invaze na Ukrajinu Putin změnil svou verzi války a líčí ji jako existenční bitvu mezi posvátnou ruskou civilizací a arogantním a upadajícím Západem. Zatímco Západ vnímá Putina jako diktátora, který vede dobyvačnou válku, oslabil Rusko, posílil ukrajinskou státnost a současně sjednotil Západ a dal NATO po skončení studené války nový smysl existence, Putin tvrdí, že Západ na Ukrajině selhává a že selhal i jeho pokus porazit Rusko. Ruským podnikatelům dnes děkoval, že se dokázali vyhnout západním sankcím.

Západ popírá, že by chtěl rozbít Rusko, a uvádí, že pomáhá Ukrajině odrazit ruskou agresi, osvobodit okupovaná území a potrestat Putina za válku.

Šéf státu vystoupil prostřednictvím videokonference na takzvaném Světovém ruském lidovém shromáždění, které vede hlava ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill. Putinův projev byl promítán na obří obrazovku hned vedle dvou kopií starodávných ikon. Ruská pravoslavná církev je horlivým institucionálním zastáncem války Ruska proti Ukrajině a Putin zastává její konzervatismus jako součást své vize ruské identity, dodala agentura.

Podle Pavla je Rusko nejvýznamnější hrozbou pro evropskou bezpečnost

Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Při přednášce na škole NATO Defense College v Římě to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Putinův režim podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by tyto limity nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku,“ tvrdil. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina,“ řekl.

Rusko přineslo dalekosáhlý vojenský konflikt do Evropy, způsobilo na Ukrajině obrovské lidské utrpení a destrukci, uvedl prezident. „Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, si osvojilo imperialistické, vražedné tažení proti suverénní zemi a páchá válečné zločiny rozměrů, které nebyly v Evropě k vidění v posledních 80 letech s výjimkou masakru ve Srebrenici,“ řekl Pavel.

Zopakoval, že Ukrajina musí být nadále podporována politicky, ekonomicky, humanitárně i vojensky. Na tom se podle svých dřívějších slov dnes shodl i při jednání s italským prezidentem Sergiem Mattarellou a premiérkou Giorgiou Meloniovou. Politici mají podle Pavla také velkou zodpovědnost z hlediska strategické komunikace. „Osobně doma opakovaně vysvětluji, že na Ukrajině je v sázce naše vlastní bezpečnost,“ konstatoval.

„Přirozeně ne každý takový pohled sdílí. Během mého krátkého prezidentského období jsem měl možnost hovořit s některými lídry, jejichž pohled na Rusko byl celkem odlišný. Mojí ambicí není je soudit, ale naslouchat a vysvětlovat, jak současný vývoj souvisí s historickou zkušeností naší země,“ poznamenal.

„Pokud by Rusko těžilo ze své agrese, jeho chuť by vzrostla. Navíc by to mohlo inspirovat další země k použití vojenské síly v honbě za svými zájmy,“ dodal Pavel.