Od čtvrtka se v Česku zmírnila opatření proti šíření koronaviru, zároveň se ovšem přerušilo zpomalování nárůstu počtu případů nově nakažených. Přibylo jich 4624, zhruba o 600 více než předchozí čtvrtek. Index rizika protiepidemického systému PES se oproti předchozím dnům nezměnil, už 12 dní v řadě je na 57 bodech ze sta.

Denní nárůsty počtu lidí nakažených koronavirem postupně klesaly od přelomu října a listopadu, kdy dosahovaly rekordních čísel kolem 15 000 případů denně. Podobně zpomalovaly v předchozích dnech i nárůsty počtu úmrtí lidí s covidem-19. Aktuálně nemocí v zemi trpí asi 61 000 lidí, v nemocnicích je asi 7,2 procenta z nich. Celkem od 1. března testy potvrdily covid-19 u zhruba 538 000 lidí, zemřelo 8641 nakažených.

Sněmovna schválila pravidla očkování proti koronaviru

Očkování proti novému koronaviru mají mít lidé hrazeno ze zdravotního pojištění. Sněmovna to zrychleně schválila v novele, která také zakotví základní pravidla pro nákup a distribuci vakcín. Vakcíny zakoupí stát na základě objednávky Evropské unie. Očkování u lékaře bude dobrovolné. Cílem je podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) očkovat 60 až 70 procent obyvatel. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.

Očkování všech obyvatel vakcínou proti koronaviru by mohlo stát až pět miliard korun, pokud by byly třeba dvě dávky, vyplývá z důvodové zprávy. Kdyby zákon nebyl schválen, nebylo by možné očkování a očkovací látky pojištěncům bezplatně poskytovat. Blatný míní, že v takovém případě by byl zájem o očkování proti koronaviru mnohem nižší.

Očkování by mělo mít podle dosavadních rozhodnutí zajištěno zhruba 5,5 milionu lidí. Provedeno by mohlo být do konce léta příštího roku. V EU ale zatím není žádná vakcína oficiálně schválená. Pořadí jednotlivých skupin obyvatel, které se budou moci nechat očkovat, bude upravovat očkovací strategie. Návrh počítá nejprve s očkováním lidí starších 60 let, kteří patří mezi nejrizikovější skupiny, lidí s chronickými onemocněními a zdravotníků na exponovaných místech.

Pfizer dodá letos jen polovinu z plánovaných 100 milionů dávek vakcíny

Problémy v dodavatelském řetězci americké společnosti Pfizer byly jedním z důvodů, proč firma letos nabídne jen polovinu původně plánovaného množství vakcíny proti covidu-19. Pfizer v posledních týdnech vyjádřil předpoklad, že do konce roku dodá asi 50 milionů dávek vakcíny, původně přitom bylo cílem 100 milionů dávek. V roce 2021 se však farmaceutická firma chystá dodat 1,3 miliardy dávek.

"Navýšení kapacity dodavatelského řetězce se surovinami zabralo více času, než jsme očekávali," uvedla mluvčí Pfizeru, který vyvíjí vakcínu společně s německou firmou BioNTech. "Je také důležité zdůraznit, že výsledek klinických testů přišel později, než co předpokládala původní projekce," dodala.

Za normálních okolností by farmaceutické společnosti nechaly nákup komponentů potřebných pro výrobu vakcíny, zajišťování výrobních linek a distribuce až po schválení vyvíjeného produktu. U této vakcíny se to však dělo všechno najednou. List The Wall Street Journal s odvoláním na nejmenovaný zdroj přímo se podílející na vývoji vakcíny Pfizeru uvedl, že "některé z prvních dodávek surovin nesplňovaly standardy", což zdrželo produkci.

Orbán kritizoval EU kvůli vakcíně proti covidu-19

Maďarský premiér Viktor Orbán ve veřejnoprávním rozhlase kritizoval Evropskou unii, že na rozdíl od Británie ještě nezaregistrovala vakcínu proti covidu-19. "Kdo vystoupil (z EU), jde vlastní cestou, hledá vlastní řešení, může zdraví a životy svých občanů chránit rychleji než my, kdo jsme (v EU) zůstali," řekl Orbán, který na EU často útočí.

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) chce zkoumání žádosti firem Pfizer a BioNTech o podmínečnou registraci jejich vakcíny dokončit nejpozději do 29. prosince. S rozhodnutím pak musí souhlasit ještě Evropská komise, která tak chce udělat do tří dnů poté, co získá doporučení od EMA.

Maďarská vláda uvažuje i o použití ruské vakcíny Sputnik V, kterou ruské úřady schválily letos v létě. Vůči této vakcíně ale zaznívají i výhrady.