"Vážený kolego, píši Vám kvůli velmi znepokojivé situaci, ve které se nachází 2 500 dětí bez doprovodu, které jsou v současnosti rozmístěné po různých uprchlických táborech v Řecku," stojí v naléhavém dopise řeckého ministra pro ochranu občanů Michalise Chryssochoidise. Kopii dokumentu má HlídacíPes.org k dispozici.

"Potřebujeme jednat rychle, aby o tyto děti bylo postaráno, aby se zajistilo jejich bezpečí a zabránilo se jejich možnému zneužívání," píše Chryssochoidis v dokumentu, který 10. září adresoval ministrům vnitra 28 evropských zemí, včetně České republiky.

Chryssochoidis ministry informuje, že počty uprchlíků připlouvajících na řecké ostrovy z Turecka se v posledních několika týdnech značně zvýšily. Podle něj dosahují úrovně z roku 2015. Žádá kolegy o rychlou pomoc s rozmístěním nezletilých uprchlíků, kterým Řecko v přeplněných táborech není schopné zajistit potřebnou péči.

Důkaz humánnosti

V dopise zmiňuje i konkrétní počty dětí, které by jednotlivé státy měly podle Řecka být schopné přijmout. Čísla vycházejí proporčně z počtu obyvatel jednotlivých zemí a počtu žádostí o azyl v roce 2019.

Zatímco například Německo a Francii žádá o přijetí 350 dětí bez doprovodu, Českou republiku, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Litvu, Lotyšsko, Chorvatsko, Irsko a Dánsko žádá o přijetí 40 nezletilých.

"Chci Vás požádat o pomoc s jejich přemístěním. Jde o naléhavou záležitost, která je pro ně vysoce důležitá, stejně jako je důkazem naší humánnosti. Evropská unie a přidružené evropské státy, které v tomto ohledu projevily solidaritu, musí jednat co nejrychleji," apeluje na 28 evropských zemí řecký ministr.

České ministerstvo vnitra na dotaz HlídacíPes.org, zda dopis z Řecka v září obdrželo, případně jak na něj reagovalo, do vydání tohoto textu neodpovědělo. Ministr vnitra Jan Hamáček nereagoval ani na telefonát, ani na sms. Jeho tiskový odbor si vyžádal otázky písemně s tím, že je bude v následujících dnech řešit.

Neprošli ani sirotci

Otázku přijetí dětí bez doprovodu řeší přitom české úřady už déle než rok. V září 2018 přišla s iniciativou na přijetí určitého počtu dětí bez doprovodu europoslankyně Michaela Šojdrová.

Kauza přijetí "50 syrských sirotků" se změnila v politické téma, jehož výsledkem byl návrh premiéra Andreje Babiše postavit sirotčinec přímo v Sýrii. Tento plán nicméně podle potvrzení samotného premiéra padnul.

Michaela Šojdrová mezitím Řecko opakovaně navštívila a ministru Hamáčkovi podle svých slov předala už na jaře seznam konkrétních dětí mladších 14 let, které by mohla Česká republika přijmout, což potvrdila v aktuálním prohlášení pro HlídacíPes.org:

"V březnu tohoto roku jsem přivezla z Řecka vzorový seznam dětí z jednoho uprchlického zařízení v Athénách. V shelteru Metadrasi bylo 14 nedoprovázených, prověřených dětí do 12 let a byli mezi nimi dva chlapci ze Sýrie ve věku 6 a 8 let. Takových zařízení jsou v Řecku desítky. Mezitím se situace v Sýrii zhoršila a počet uprchlíků ze Sýrie se zvýšil. To logicky znamená, že se zvýšil i počet nedoprovázených dětí ze Sýrie," uvedla Šojdrová.

Nová řecká vláda podle ní v posledních měsících opakovaně požádala členské státy EU o pomoc s nedoprovázenými dětmi na zasedání Rady ministrů vnitra EU.

Přes tisíc dětí na ulici

Podle statistik řeckého Národního centra pro sociální solidaritu se ke konci září 2019 v Řecku nacházelo 4 616 dětí bez doprovodu. Z toho 7% z nich je mladších 14 let.

3447 dětí našlo buď dlouhodobé nebo alespoň přechodné ubytování. 1 169 nezletilých ale žije v nebezpečných podmínkách, jako například ve squatech nebo přímo na ulici.

Co se týká národností, nejvíce nedoprovázených dětí pochází z Afghánistánu a Pákistánu, třetí nejvyšší počet pak ze Sýrie.

K urychlené pomoci dětem bez doprovodu vyzval Evropskou unii začátkem října také UNICEF s tím, že pobyt nedoprovázených dětí v přeplněných řeckých táborech naprosto neodpovídá běžným standardům na ochranu dětí.

Tereza Engelová pro Ústav nezávislé žurnalistiky