Ali Bongo je nyní v domácím vězení. České ministerstvo zahraničních věcí sdělilo, že v zemi eviduje jednu českou občanku, která tam pobývá dlouhodobě.

„Ukončili jsme dosavadní režim,“ ohlásili v televizi vojáci. V hlavním městě Libreville byla krátce poté slyšet střelba z automatických zbraní. Na obrazovce byli příslušníci prezidentské gardy rozpoznatelní podle svých zelených baretů, další vojáci a policisté.

Prezident je v domácím vězení, obklopen rodinou a lékaři, a jeden z jeho synů byl zatčen, zejména za velezradu, oznámila armáda po ranním převratu. Bongo vyzval své občany, aby se po pokusu o státní převrat v této středoafrické zemi „ozvali“, a řekl, že mluví z vazby ve své rezidenci. Jeho žena a syn jsou podle něj na jiných místech. Lidé z Bongova okolí byli zatčeni mimo jiné za „velezradu státních institucí, masivní zpronevěru veřejných prostředků a mezinárodní finanční defraudace“, uvedla armáda.

Stovky lidí v Libreville vyšly do ulic, aby oslavily konec Bongovy vlády a společně s vojáky zazpívaly státní hymnu.

Francouzská těžební společnost Eramet, která v Gabonu provozuje největší manganový důl na světě a železniční dopravní společnost, oznámila, že v zemi zastavuje veškerou činnost. Soukromá zpravodajská společnost Ambrey uvedla, že všechny operace v hlavním přístavu v Libreville byly zastaveny a úřady odmítly vydat povolení k odjezdu plavidel. Muž, který odpověděl na telefonním čísle uvedeném na stránkách letiště, sdělil AP, že všechny lety dnes byly zrušeny.

Po sobotních prezidentských, parlamentních a místních volbách panovalo v Gabonu napětí. Zatímco 64letý Bongo se snažil prodloužit svůj mandát, opozice prosazovala změny v dvoumilionové zemi bohaté na ropu a kakao, ale sužované chudobou. Nedostatek mezinárodních pozorovatelů, pozastavení některých zahraničních vysílání a rozhodnutí úřadů zablokovat internet a zavést celostátní zákaz nočního vycházení vyvolaly obavy o transparentnost volebního procesu. Podle zpravodaje Reuters bylo dnes ráno v Gabonu po několika dnech obnoveno internetové připojení.

Ali Bongo | zdroj: Profimedia

Oficiální výsledky voleb dnes uprostřed noci, v 03:30 (04:30 SELČ), odvysílala státní televize, aniž tato událost byla předem oznámena. Opoziční prezidentský kandidát Albert Ondo Ossa, který platil za nejsilnějšího vyzyvatele současné hlavy státu, pochybnosti o regulérnosti hlasování vznesl již o víkendu.

Jde patrně o poslední z řady převratů v regionu, v červenci převzala moc od demokraticky zvolené vlády vojenská junta v Nigeru. Na rozdíl od Nigeru však Gabonem nezmítá džihádistické násilí a byl považován za relativně stabilní.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell uvedl, že ministři obrany zemí Evropské unie budou o situaci v Gabonu jednat. „Celá oblast, počínaje Středoafrickou republikou, Mali, Burkinou Faso, nyní Nigerem, možná Gabonem, je ve velmi obtížné situaci a určitě se ministři musí hluboce zamyslet nad tím, co se tam děje a jak můžeme zlepšit naši politiku vůči těmto zemím,“ řekl. „Pro Evropu je to velký problém,“ dodal. Francie situaci v Gabonu velmi pozorně sleduje, uvedla premiérka Élisabeth Borneová na setkání velvyslanců v Paříži. Čína vyzvala k mírovému řešení a Rusko vyjádřilo naději na rychlý návrat ke stabilitě.

Bongo v roce 2019 překonal pokus o převrat a pučisty nechal uvěznit. Každé hlasování, které se v Gabonu konalo od návratu země k systému více politických stran v roce 1990, ale skončilo násilím. Při střetech mezi vládními silami a demonstranty po volbách v roce 2016 byli podle oficiálních údajů zabiti čtyři lidé. Opozice tehdy tvrdila, že počet obětí je mnohem vyšší. 

V Africe bylo v posledních šesti dekádách provedeno nejvíce vojenských převratů ze všech kontinentů. Od konce 50. let jich bylo přes dvě stovky, asi polovina z nich byla úspěšných. V posledních pěti letech zažily vedle Gabonu převrat Súdán, Mali, Čad, Guinea, Niger či Burkina Faso.