Veškerou rozvojovou pomoc směřující do této africké země pozastavila Francie, někdejší koloniální mocnost v regionu. Africká unie (AU) mezitím vyzvala k tomu, aby byl v Nigeru do 15 dnů obnoven ústavní pořádek a aby se vojáci okamžitě vrátili do kasáren.

Evropská unie, Spojené státy a řada dalších zemí už dříve vyzvaly nigerskou armádu k bezpodmínečnému propuštění Bazouma a k obnovení demokracie v zemi.

„Kromě okamžitého zastavení rozpočtové podpory jsou s okamžitou platností na dobu neurčitou pozastaveny všechny formy spolupráce v oblasti bezpečnosti,“ uvedl Borrell v prohlášení.

Niger je významným příjemcem západní pomoci a klíčovým partnerem Evropské unie, který pomáhá omezovat nelegální migraci ze subsaharské Afriky. EU vyčlenila ze svého rozpočtu 503 milionů eur (12 miliard korun) na zlepšení správy věcí veřejných, vzdělávání a udržitelného růstu v Nigeru v letech 2021-2024.

Francouzské ministerstvo zahraničí dnes po zasedání bezpečnostní rady za účasti prezidenta Emmanuela Macrona oznámilo, že Paříž kvůli puči s okamžitou platností pozastavuje „všechny aktivity rozvojové pomoci a rozpočtové podpory“ vůči Nigeru. Zároveň Paříž požaduje bezodkladný návrat ústavního pořádku a upozornila, že občané si Bazouma zvolili za prezidenta ve volbách.

Agentura Reuters připomíná, že Niger je jednou z nejchudších zemí světa a podle Světové banky (SB) dostává ročně téměř dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard Kč) z oficiální rozvojové pomoci. Niger je přitom sedmým největším producentem uranu na světě a donedávna byl považován za nejstabilnější zemi v oblasti. Západní země ho využívají jako základnu pro své snahy o zadržování islamistů v regionu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken, který je na návštěvě Austrálie, dnes uvedl, že ekonomická a bezpečnostní pomoc Nigeru je podmíněna pokračováním demokratického vládnutí a ústavního pořádku. Vyzval k okamžitému propuštění prezidenta Bazouma a k obnovení demokracie.

Podle dřívějšího sdělení mluvčí Bílého domu Spojené státy neviděly žádné věrohodné důkazy svědčící o tom, že by do převratu v Nigeru bylo zapojeno Rusko nebo soukromá žoldnéřská Wagnerova skupina Jevgenije Prigožina, která byla opakovaně obviněna z páchání válečných zvěrstev na Ukrajině a jinde.

Prigožin označil aktuální vývoj v Nigeru za „faktické získání nezávislosti“ a za „boj s kolonizátory“. Podle agentury Reuters zároveň naznačil, že by jeho žoldnéři mohli armádě v Nigeru pomáhat s nastolením pořádku. V rozhovoru, který byl před několika dny zveřejněn na internetu, Prigožin africkému zpravodajskému serveru řekl, že ruská Wagnerova skupina je připravena zvýšit svou přítomnost v Africe a že před ústavním referendem dorazila do Středoafrické republiky nová skupina jejích bojovníků.