Cathay Pacific Airways (23. července 1954)

Letoun C-54 Skymaster z Bangkoku do Hongkongu by sestřelen čínskou osvoboditelskou armádou. Hongkongská letka tehdy byla pod britskou kontrolou. Při tragédii zahynulo 10 z 19 pasažérů. Čínská strana se za incident omluvila s tím, že si civilní letadlo spletla s vojenským.

Věc však značně zkomplikovalo pátrání po přeživších. Tři americké letouny při prohledávání prostoru sestřelily dva čínské stroje, které na ně bez varování zaútočily. Americký prezident Eisenhower věc tehdy označil za komunistický komplot za účelem rozeštvat spojenecká vojska.

Lze těžko jednoznačně konstatovat, zda tento incident mohl zhoršit vztahy již tak na bodu mrazu mezi spojenci a Čínou. Hrozilo ale větší angažmá spojenců v konfliktu mezi Čínskou lidovou republikou a Čínskou republikou. Prezident Eisenhower dle dostupných informací zvažoval nasazení jaderných zbraní ve prospěch Čínské republiky.

Let El Al 402 (27. července 1954)

Letoun El Al Lockheed Constellation z Vídně do izraelského Tel Avivu sestřelily bulharské letouny MiG. Celá posádka čítající 58 lidí zemřela. Bulharsko přiznalo svou vinu a tragédie se nakonec obešla bez větších mezinárodních komplikací. Osm let poté Bulhaři izraelskou stranu odškodnili 195 tisíci amerických dolarů.

Let libyjských aerolinií 114 (21. února 1973)

Zbloudilý let Boeingu 727 z Tripolisu do Káhiry přeletěl nad území Sinajského poloostrova, který byl po dobu tzv. šestidenní války plně pod kontrolou Izraele. Izraelské bojové letouny po vypálení varovných střel civilní boeing se 113 lidmi na palubě sestřelily. Přežili pouze čtyři pasažéři a kopilot. 

Představitelé izraelské strany incident označili za "selhání úsudku" a finančně kompenzovali rodiny zemřelých. Libye útok prohlásila za "zločin" a Světský svaz za zrůdnost.

Let Itavia 870 (27. června 1980)

Okolnosti tragédie letounu Itavia DC-9 jsou dodnes záhadou. Let z Bologni do Palerma s 81 pasažéry na palubě ztroskotal v Tyrhénském moři poblíž Sicílie. Reportérka New York Times Elisabetta Povoledová uvedla, že "nejpřijatelnější teorií za ztroskotáním letadla, pro kterou má italský soud nespočet jasných důkazů, je zásah zbloudilou střelou jiného letounu". Dodnes však není jasné, o čí letoun tehdy šlo.

Italský soudce Rosario Prione prohlásil, že NATO chtělo sestřelit letadlo libyjského diktátora Muammara Kaddáfího a let 870 se připletl do cesty. Své tvrzení podložil přítomností vojenských jednotek USA, Francie, Británie a Libye na místě tragédie. Tehdejší italský premiér Francesco Cossiga s odstupem času uvedl, že letadlo sestřelily francouzské jednotky. Nic z toho však nikdy nebylo potvrzeno.

Korejský let 007 (1. září 1983)

Boeing 747SP s 269 pasažéry a posádkou sestřelil sovětský letoun. Na palubě letu KAL007 byl i tehdejší americký kongresman Larry McDonald, který byl známý svým tvrdým odporem ke komunistickému režimu. McDonald byl také ověnčen konspiračními teoriemi týkajícími se Trilaterální komise a rodiny Rockefellerů.  

Politikova přítomnost vedla k vzniku řady spekulací, které se však nikdy nepodařilo potvrdit. S největší pravděpodobností k útoku na civilní letoun vedl nepovolený vstup do sovětského vzdušného prostoru. Americký prezident Ronald Reagan tragédii označil za "zločin proti lidskosti", který "nesmí být nikdy zapomenut".  Materiály odtajněné ruským prezidentem Jelcinem v roce 1993 hovoří o záměrném útoku na neidentifikovaný letoun.

Sestřelení boeingu vedlo k rozšíření GPS systému mezi civilní veřejností.

Íránský let 655 (3. července 1988)

Americký křižník USS Vincennes během íránsko-iráckého konfliktu zasáhl civilní Airbus A300 se třemi sty pasažéry na palubě. Oficiální data hovoří o pochybení posádky, která airbus měla za bojový letoun F-14 americké výroby, který Íránu prodala před revolucí v roce 1979.

Prezident Reagan událost prohlásil za "otřesnou lidskou tragédii", íránský velvyslanec u OSN zase hovořil o "zločinu" a "masakru".

Írán žaloval Spojené státy kvůli odškodnému pro rodiny pozůstalých u mezinárodního tribunálu. S žalobou uspěl a Američané jim museli vyplatit necelých 62 milionů dolarů. Shodou okolností jde o jednu třicetinu částky, kterou libyjská vláda vyplatila za teroristický útok na let Pan Am 103 poblíž Lockerbie ve stejném roce. Americká vláda se za incident nikdy oficiálně neomluvila, událost tak dodnes zůstává černou skvrnou ve vztazích obou zemí.

Let sibiřských aerolinií 1812 (4. říjen 2001)

K pádu malajsijského boeingu na Ukrajině má nejblíže sestřelení letounu Tu-154 vojenskými jednotkami nad prostorem Ukrajiny. Let z Novosibirsku do Tel Avivu s 64 pasažéry a 12člennou posádkou předčasně ukončil svou cestu v Černém moři.

Ukrajina zezačátku nechtěla svou chybu přiznat, nakonec ale podlehla tlaku ruské strany a tehdejší prezident Leonid Kučma za viníka označil jednotky svojí země. Ukrajinská armáda prováděla 4. října masivní vojenská cvičení, která zahrnovala i vypouštění raket. Reportér New York Times Michael Wines v deníku 13. října uvedl následující: "Experti tvrdí, že radarem naváděná raketa S-200 zaměřila ruský dopravní letoun a následně ho sestřelila ve vzdálenosti asi 20 mil od Krymského poloostrova". 

Kučma následně přijal rezignaci svého ministra obrany Oleksandra Kužmuka a Ukrajina postupně vyplatila pozůstalým 15,6 milionu amerických dolarů.