Pokud Rusko zaútočí na Ukrajinu, bude čelit tvrdým sankcím, které Evropská unie a státy NATO připraví společně.

Za teroristický útok a účast v teroristické skupině potrestal soud 21 lety vězení Martina Sukupa, který se podle obžaloby aktivně zapojil do bojů na Ukrajině v řadách proruských separatistů.

Úterní setkání německé kancléřky Angely Merkelové a ruského prezidenta Vladimira Putina v Soči bylo dalším potvrzením bezradného přešlapování Západu. Mezi oběma státníky vládla chladná atmosféra, schůzka nepřinesla vůbec nic, a pokud se některá kancléřčina vyjádření vůbec dají označit za kritiku, pak to bylo jen velmi zaobalené špitnutí vedle vodopádu prezidentových propagandistických frází. Putin ze svých postojů neustoupil ani o píď a o nějakém sblížení nemůže být řeč.

Bylo to jako ve špatném filmu. Když ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš po přečtení úterního rozsudku opustil společně se svými právníky a bodyguardy jednací sál vrchního zemského soudu ve Vídni a namířil si to k výtahu, sebrali ho policisté v civilu. Stalo se tak na základě evropského zatykače, který s projednávanou kauzou vlastně vůbec nesouvisel. Je to opravdu náhoda? A proč je o jednoho z nejbohatších Ukrajinců najednou takový zájem?

Když se objevila zpráva, že ukrajinský prezident Petro Porošenko jmenoval bývalého gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho gubernátorem Oděské oblasti, znělo to nejprve jako novinářská kachna. Jenže záhy se ukázalo, že nejde o žádný žert. Oděsité nevědí, co si o tom mají myslet, Gruzínci jsou naštvaní a Rusové se tomu všemu smějí. 

Celý svět čeká na to, co udělá Rusko. Zahájit válku pro Moskvu není dobré, dál by muselo čelit sankcím, říká ukrajinistka Lenka Víchová. Výhodné pro Rusy podle jejích slov není ani zmrazení konfliktu, protože by museli živit okupovanou část Donbasu, která nebude mít vliv na politiku Kyjeva. Rusko chce ponechat Donbas Ukrajině, ale s ústavní reformou tak, aby toto území mohlo ovlivňovat mezinárodní postoje Kyjeva. 

Situace na Ukrajině byla velmi zlá už ve chvíli, kdy začala střelba na velkých demonstracích v centru Kyjeva, říká slovenský podnikatel Peter Krištofovič. Přesto o uzavření svých projektů na Ukrajině nikdy neuvažoval: "Buď s lidmi spolu vyrosteme, nebo ztratíme nakonec všichni. Nepřipouštím si variantu, že bych jen já vyhrál a moji místní spolupracovníci by prohráli."

Ukrajina musí podstoupit kompletní rekonstrukci, skoncovat s bující korupcí, omezit byrokracii, provést strukturální ekonomické reformy, prosadit vládu práva a spravedlnosti, jak shrnul český vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek po návratu z Ukrajiny. Minské dohody jsou podle něj posledním pokusem o mírové řešení ukrajinské krize, a pokud selžou, ke slovu se podle jeho slov dostanou Spojené státy s jejich silovým řešením.