"Já to nechtěl říct tak naplno. Ale jo, trestní oznámení doputovalo na správnou adresu," vyzpěvuje na Facebooku senátor Láska. Je to pěkný part, zcela v duchu notiček politické hry, která se kolem sporu Hradu s justicí hraje.

Láskovo vyjádření | zdroj: Hlídací Pes

Jde o rozhodnutí obvodního státního zástupce pro Prahu 1 Jana Leleka, který trestní oznámení poslal k prošetření na Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ).

Proč zrovna tam? On je k tomu bývalý ÚOOZ nějak vnitřně ustrojen? Má příslušné odbory nebo detektivy, kteří jsou odborníky na podobnou trestnou činnost? Nebo už je dokonce NCOZ oficiálně ustanoven coby politická policie?

Když se na věc podíváme blíž, zjistíme, že nikoli. A že se opět státní zástupci ve jménu pocitu vlastní důležitosti míchají do politiky.

Jasný řád a pravidla

Psali jsme zde o tom před časem. V době, kdy vrcholily spory o účelové přidělování politických kauz na tehdy Šlachtův ÚOOZ, jsme upozornili, že si státní zástupci dělají z pravidel výběru policejních vyšetřovatelů holubník. Šlo o kauzy typu Vidkun, kde byla obcházena policejní inspekce. O tom, že státní zástupci fakticky dělají politiku, mluvil v rozhovoru pro HlídacíPes.org třeba bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek a konstatovala to i zpráva jím vedené sněmovní vyšetřovací komise k policejní reorganizaci. "Vrchní státní zastupitelství v Olomouci medializací prověřování okolností policejní reformy aktivisticky vstoupilo do politického života," stojí ve zprávě.

Připomeňme si slova bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého z dubna roku 2014. "Byl bych velmi rád, aby policie měla jasný řád a abychom přesně věděli, který útvar za kterou problematiku zodpovídá."

Co se od té doby změnilo? Vůbec nic. Máme jedinou jistotu: státní zastupitelství si vždy udělá, co bude chtít. Vnější přezkoumání důvodů, proč se rozhodli právě tak či jinak, je nemožné.

Co má dělat NCOZ? 

Který ze znaků domnělé trestné činnosti kancléře Mynáře je takový, že se jím má zabývat protimafiánský útvar? Vezměme to věcně.

NCOZ má v popisu své práce toto: "V rámci své působnosti se specializuje na odhalování organizovaného zločinu, závažné hospodářské trestné činnosti a korupce, kybernetické kriminality, terorismu a extremismu," píše se na jeho webu.

Existuje i podrobnější popis struktury, který vychází z členění bývalého ÚOOZ.

Najdeme tam odbor násilí (zabývá se zločineckými skupinami páchajícími zvlášť závažnou trestnou činnost násilného charakteru, vraždy, loupeže, únosy, braní rukojmí, vydírání, použití nástražných výbušných systémů na celém území ČR) nebo Odbor nelegálních obchodů (sleduje aktivity zločineckých seskupení na úseku nedovoleného obchodování se zbraněmi, střelivem, výbušninami a vojenským materiálem, nedovoleného obchodování s radioaktivními, chemickými, biologickými a ostatními vysoce nebezpečnými látkami).

Dále Odbor obchodu s lidmi a nelegální migrace, Odbor zločineckých struktur (prověřuje aktivity zločineckých struktur působících na území ČR v souvislosti s mezinárodním organizovaným zločinem), Odbor terorismu a extremismu, Odbor padělání, Odbor závažné majetkové trestné činnosti (převážně motorová vozidla) a Odbor vyšetřování kybernetické kriminality a analytiky.

Cítíme správně, že v těchto strukturách odborníky na vyšetřování tlaku na justiční činitele nenajdeme. Nenajdeme je ani v druhé části NCOZ, která přišla z bývalé protikorupční policie. Leda by chtěla útoky na nezávislost soudu vyšetřovat Daňová kobra.

Proč ne Šlachtovi celníci? 

Robert Šlachta ve spolupráci se státními zástupci věc obcházel tak, že zakládal ad hoc týmy napříč odbory. "Některými rozsáhlými případy se zabývají týmy policistů napříč jednotlivými odbory. Tyto týmy vznikají z pokynu ředitele útvaru a věnují se konkrétní kauze. Nejsou tedy součástí stálé organizační struktury," vysvětloval obcházení pevného systému tehdejší mluvčí útvaru Pavel Hanták.

Státní zástupce Lelek měl hezkou příležitost udělat to jediné, co udělat mohl, aby se vyhnul jakýmkoli pochybnostem. Poslat kauzu na obvod, kam také patří. Trestní sazba za zasahování do nezávislosti soudu se pohybuje od půl roku do tří let, bez ohledu na to, zda se případ týká kancléře, nebo Ferdy Pumpičky z Horní Dolní.

Případy zasahování do nezávislosti soudu se v Česku soudí, sice spíš ojediněle, ale není na nich nic zvláštního. Zejména nic tak zvláštního, aby v nich vystupovaly elitní útvary policie. Obžaloby podávají okresní státní zástupci a věci se soudí na soudech prvního stupně.

Co se ve "věci Mynář" skutečně stalo? Někdo poslal udání. Státní zástupce ho musí prověřit, požádal tedy policii. Kancléř Mynář nejspíš půjde podat vysvětlení (nikoli ještě k výslechu). Celkem jasně cítíme, že je něco jiného, když místo na obvod pojede na Zbraslav nebo do známé výslechovky protimafiánské policie na Perštýně. Mimochodem – o co, že u toho budou televizní kamery?

V tom je celý smysl podivného kroku státního zástupce Leleka. K již tak zpolitizované hře přidal další politické rozhodnutí, a sám se tak stal její součástí.

To už mohl věc rovnou poslat Šlachtovi k celníkům, aspoň by bylo jasno. Mimochodem, trestní řád i takovou bizarní možnost nabízí.

Robert Malecký pro Ústav nezávislé žurnalistiky