Prague Pride: Všichni jsme stejně teplí, jen někteři jsou si teplejší

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Ondřej Fér

Prague Pride ve jménu tolerance předvádí netoleranci, ve jménu boje proti šikaně šikanuje. Kdybych si měl vybrat mezi pochodem sexuálních menšin a fanoušků Sparty, volím Spartu. To je koneckonců taky "buzerantů parta". 

Veze Conchita do Česka toleranci, nebo spíše cirkus?

Veze Conchita do Česka toleranci, nebo spíše cirkus?,zdroj: Profimedia.cz

Kdo ve jménu tolerance a lepších zítřků veřejně nepodporuje Prague Pride nebo si aspoň na Facebooku nevybarví profilovou fotku dotepla či doduhova, musí se smířit s tím, že bude označen v nejlepším případě za obyčejného Čecha, který v roce '39 hajloval, v roce '50 žádal smrt pro Miladu Horákovou, v roce '89 cinkal klíči a pak chtěl jistotu desetinásobku. U toho ale obvykle nezůstane.

Nesmířlivost a neochota či neschopnost vnímat pocity jiných byla krásně vidět třeba ve chvíli, kdy pražský arcibiskup Dominik Duka ve farnosti Tomáše Halíka, zakázal konat merendu na téma homosexualita a katolická církev.

Podotkněme, že se Halík zákazu nijak nevzpíral, ba naopak. V tu chvíli se z řad organizátorů pochodu hrdosti sexuálních menšin ozval chór lkavých hlasů. Zazněly mužné tenory z okolí Matěje Stropnického doplněné alty osob všeho pohlaví z hnutí ProAlt, zabušilo staccato úderných publicistických šlehů studentů environmentální antropologie či srovnávací religionistiky a nad tím vším nakonec zazněl i nebeský soprán pana Czeslawa Waleka, nejviditelnějšího z organizátorů Prague Pride.

Výtky ke katolické církvi se nesly v jednotném duchu: Jde o hamižnou organizaci, jejíž čelní představitelé kážou vodu, pijí víno a sborově przní malé hochy. Právě od lidí, kteří pochodují mimo jiné proti předsudkům bych čekal poněkud méně předsudků a paušalizací.

Mimochodem - kdo tu vlastně káže vodu? Kritika katolické církve a její české hlavy, někdejšího disidenta a vězně svědomí Dominika Duky, byla také posmutněle vyčítavá: "Co by tomu asi řekl Václav Havel?"

To je argument nad argumenty a nápadně připomíná katolické "Bůh to tak ne/chtěl". Zajímavé. Lidé kolem Prague Pride, když je přestanou hlídat mediální poradci, vykazují stejnou dávku netolerance, zášti k jinakosti a sklonu šikanovat toho, kdo se od nich odlišuje, jako takzvaná většinová veřejnost.

Parafrázováno s jedním z heslem Prague Pride: Všichni jsme stejně netolerantní. Dokolečka opakovat floskule o vlastní otevřenosti k odlišnosti nestačí, dokonce ani když je člověk gay aktivista nebo představený semináře. A osobně mám silný dojem, že katolická církev osobou papeže Františka nabízí sexuálním menšinám daleko víc pochopení, než kolik sexuální menšiny nabízí komukoliv mimo menšinu samu.

Plytký marketing

Ujasněme si jedno. Prague Pride není nic jiného než marketing. V Česku jsou sexuálním menšinám přiznávána rozsáhlá práva. Existují bohužel případy šikany lidí s odlišnou sexuální orientací a není sebemenšího sporu o tom, že hlavně mladým lidem je v takové situaci třeba pomoct.

Neumím si ale představit, jak čtrnáctiletému XY, žijícímu ve městě A s pěti tisíci obyvateli, v takovém tom hnusném maloměstském pařeništi, pomůže v přijímání své odlišné sexuality pražské vystoupení Conchity Wurst.

Co si umím představit docela dobře, je onen čtrnáctiletý XY přicházející ke svým rodičům, pouštějící jim v televizi odvázanou pražskou show a říkající jim: "Maminko, tatínku, takový jsem taky." Maminka se vzápětí shodne s tatínkem, že "pokud se ten smrad nebude léčit, půjde z domu". Tak či tak bude na konci tohoto příběhu jeden nenapravitelně poničený život.

Povězme si ještě jednu věc. Prague Pride vystavuje odlišnost na odiv. Dělá to tím nejordinérnějším možným způsobem. Koncert rakouské vousaté muženy by zajisté šokoval třeba v Chomutově nebo Osoblaze, v Praze plné hipsterů, lumbersexuálů a dalších hermafroditů si ho nikdo ani nevšimne. Vytvoří jen kulisu k tomu, aby se určitý počet lidí mohl veřejně vyřádit tak, jak by si to mimo dav nedovolil.

Prague Pride v tomto ohledu není nic jiného než třeba dav fanoušků fotbalové Sparty, kteří si ale aspoň na nic nehrají. Jsou hluční, chovají se jako stádo a vyvolávají nejvíc ze všeho stud.

Prague Pride je akce, na které se účastníci chovají jako stádo, hlučí a...taky vzbuzují stud. To vše navíc doprovází poučováním ostatních, jak by se měli chovat, jak by měli přemýšlet a jak by měli hodnotit a rozhodovat se.

Shrňme si to třeba následovně: Až se bude konat pochod hrdosti v Krupce, Varnsdorfu nebo v Chlumu u Třeboně, budu mu fandit, co se do mě vejde. Ten pražský jen dá poslední ránu beztak zkroušené pražské hromadné dopravě a poskytne několika veřejně činným osobám možnost na chvíli se promenovat před kamerami coby vzory tolerance.

Bude to jen marketing, a to marketing trapnější než reklama na Kaufland. 

Tagy: Česko homosexualita domácí česká společnost lidská práva Prague Pride práva menšin společnost a veřejné mínění práva homosexuálů

Zdroje: Vlastní