Poslanci už nechtějí žít v zamindrákované zemi. Podpořili vlaky na 300 km/h

AKTUALITA - Aktuality autor: von

Poslanci chtějí urychlit výstavbu vysokorychlostních tratí, po kterých by vlaky mohly jezdit minimální rychlostí 300 kilometrů v hodině. Proto prohlásili původní termín zahájení stavby v roce 2035 za nepřijatelný a žádají zahájení o deset let dříve s tím, že do roku 2035 budou nové tratě dokončeny. Ministr dopravy Dan Ťok odhaduje náklady na půl miliardy korun.

Poslanci chtějí výrazně zrychlit české železniční tratě (Ilustrační snímek)

Poslanci chtějí výrazně zrychlit české železniční tratě (Ilustrační snímek),zdroj: David Malik / CNC / Profimedia

"Dostáváme se do pozice zamindrákované země, která má velice špatnou pověst, co se týče výstavby dopravní infrastruktury," řekl poslanec TOP 09 František Laudát. Česko by se podle něj mělo s přípravou vysokorychlostních tratí dostat alespoň na úroveň Británie, kde příprava před zahájením výstavby trvala osm roků.

Podle místopředsedy sněmovního hospodářského výboru Martina Kolovratníka je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit. Smyslem dnešního prohlášení má být podle zúčastněných poslanců zavázání vlády a zbylých politických sil, aby na časově náročné přípravě spolupracovaly. Vláda by se pak měla zavázat k plnění konkrétních kroků ve stanovených termínech, což by Sněmovna měla do budoucna kontrolovat.

Poslanci podporují výstavbu nových tratí, a nikoliv modernizaci stávající sítě na rychlosti kolem 250 kilometrů v hodině. Právě rychlost 250 kilometrů za hodinu je nejnižší rychlostí, pro kterou plánuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhodnocovat ekonomickou efektivitu projektů rychlostních tratí. Opuštění stávajících konvenčních tratí u dálkové osobní dopravy podle poslanců zlepší dopravní obslužnost regionů. Na klasických tratích tak bude výrazně více prostoru pro nákladní dopravu a příměstskou železnici, kterou nyní rychlíky a další vlaky z tratí vytlačují.

Stavba za půl miliardy

Podle Ťoka si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Kromě Kolovratníka a Laudáta se dnešní tiskové konference účastnili například poslanci Karel Šidlo (KSČM), Marek Černoch (Úsvit) a Jiří Mihola (KDU-ČSL). Podporu jejich prohlášení vyjádřil i bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura (ODS), který se ale ranní konference neúčastnil.

První projekty vysokorychlostních tratí jsou nyní teprve ve fázi studií. Nejblíže k výstavbě jsou vysokorychlostní tratě z Prahy do Německa přes Drážďany a z Prahy do Brna a do Břeclavi. I tyto první projekty jsou však zatím ve fázi, kdy stavba přichází v úvahu nejdříve kolem roku 2030.

Sněmovna dnes dopoledne po debatě k tomuto tématu schválila usnesení, v němž mimo jiné žádá vládu, aby za prioritu považovala spojení z Drážďan do Břeclavi a také do Ostravy. Pokud to bude odůvodněné, dalším prioritním směrem by měla být osa Vratislav - Mnichov. Sněmovna také žádá vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.

Tagy: vlaky ministerstvo dopravy vláda ČR železniční doprava Poslanecká sněmovna ČR

Zdroje: ČTK