Předseda lidovců Pavel Bělobrádek chtěl, aby se poslanci zabývali rozpornými stanovisky předsedy vlády v demisi Andreje Babiše (ANO) a prezidenta k výrobě a zkoušení novičoku v Česku. Poukazoval na to, že prezident i premiér citovali ze stejných dokumentů zpravodajských služeb.

"Je v nich jasně napsáno, že se v ČR žádný typ novičoku nevyráběl, neskladovat a nevyvíjel," zdůraznil Bělobrádek, který předsedá sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby.

Blok ke změnám programu schůze pak využili řečníci s přednostním právem k přednášení svých postojů k případu. Posloužil tedy podobně, jako by se odehrávala debata o návrhu programu mimořádné schůze k novičoku, který by s největší pravděpodobností schválen nebyl a schůze by se vůbec neuskutečnila.

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek prohlásil, že Zemanovy výroky byly vzkazem do Kremlu, jak za něj bojuje. Poukázal na to, že je využila ruská propaganda. Sněmovna je podle Kalouska tou správnou autoritou, aby uvedla záležitost na pravou míru.

Vít Rakušan z klubu STAN navrhovaný bod lidovců podpořil jako možnost učinit definitivní tečku v kauze novičok. Podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury by usnesení k novičoku měla přijmout sněmovna jako celek, nejen její zahraniční výbor a komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství.

Naopak proti návrhu KDU-ČSL se vyslovila Helena Válková (ANO) a Leo Luzar (KSČM), podle kterého jde o humbuk. "Cílem byl, je a ještě dlouho bude prezident Zeman," řekl.

Ráno bylo v sálu málo poslanců přihlášených do hlasovacího systému a sněmovna nebyla usnášeníschopná. Kritice čelil předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) za to, že mimořádnou schůzi odročil, aniž by se snažil o dohodu klubů. Vondráček se bránil slovy, že postupoval standardně. "Jestli se nesejdete v potřebném počtu, předsedající nemůže nic jiného dělat," vzkázal klubům, z nichž vzešel podnět ke svolání schůze k novičoku.

Debatu pak vzbudil i návrh poslance ANO Josefa Hájka, aby poslanci jednali o "zmaření" mimořádné schůze absencí části poslanců ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Odhlášení jiných poslanců ze systému mělo podle Hájka ukázat, kdo o debatu o novičoku ve sněmovně skutečně stojí.

"Jste zcela mimo politickou realitu," reagoval předseda ODS Petr Fiala. Podle Bělobrádka by Sněmovna mohla jednat také o tom, že za ANO byl na začátku mimořádné schůze přihlášen jediný poslanec za ANO. Byl jím Vondráček, který o tom v diskusi informoval.

Debatu o jedu rozvířil Zeman, když prohlásil, že podle zprávy, kterou mu dodali vojenští zpravodajci, se novičok v Česku v malém množství vyráběl a testoval. Látkou typu novičok byl v březnu ve Velké Británii otráven dvojitý agent Sergej Skripal. Británie za viníka útoku označila Rusko, které následně uvedlo, že jed mohl pocházet i z Česka.

Zemanova slova o výrobě novičoku v České republice popřeli vládní činitelé i sněmovní a senátní výbory. Sněmovní komise pro kontrolu činnosti vojenského zpravodajství uvedla, že se uskutečnila pouze laboratorní mikrosyntéza pro výzkumné a ochranné účely, která není podle mezinárodní úmluvy považována za výrobu. Komise vyzvala Zemana, aby "zachovával utajovaný režim zpravodajských informací".

Zeman ale na svých slovech i nadále trvá. Pražský hrad dnes na svém webu zveřejnil dva dokumenty. Jeden z nich nazval "odtajněnou částí zprávy Vojenského zpravodajství".

Opakuje v něm vyjádření prezidenta, že v roce 2017 bylo ve Vojenském výzkumném ústavu "legálně mikrosyntézou vyrobeno několik miligramů směsi, která obsahovala látku A230, označovanou jako novičok". Vzorek byl po testování zničen. Zpráva dodává, že podle dostupných informací šlo o jinou látku ze skupiny novičok, než jaká byla použita v Británii.

V druhém dokumentu pak Hrad hájí tvrzení Zemana, že šlo o výrobu novičoku. Při výkladu termínu "výroba" se odkazuje na několik předpisů týkajících se chemických zbraní. Uvádí se v nich třeba, že výrobou chemické látky je její tvorba chemickou reakcí.