Si označil čínský postoj za nestranný. „Chtěl bych zdůraznit ohledně ukrajinského urovnání, že se trvale řídíme principy Charty OSN a zastáváme objektivní a nestranný postoj,“ prohlásil čínský prezident. Čína se podle něj snaží aktivně pomáhat tomu, aby obě znepřátelené strany uzavřely příměří a začaly spolu jednat. Peking se zasazuje o „mír a dialog“, zdůraznil Si.

Oba vůdci podle tiskových agentur vydali společné prohlášení proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN, kde Rusko i Čína patří mezi pět stálých členů s právem veta. Vyzvali také Spojené státy, aby přestaly rozvracet globální strategickou stabilitu, a varovali před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.

V Kremlu dnes Putin a Si podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Si Ťin-pching ocenil „konstruktivní jednání“ s Putinem a hovořil o rozšíření obchodní a ekonomické spolupráce s Ruskem. Čína chce například do Ruska dodávat více elektroniky, řekl.

Podle Putina byly také dohodnuty další dodávky ruského plynu do Číny. Oba státy chtějí rozšířit své dopravní spojení, včetně silnic a mostů. Putin již na začátku jednání ujistil, že Rusko je připraveno uspokojit energetický hlad čínské ekonomiky spolehlivými dodávkami ropy a plynu.

Surovinová velmoc Rusko se po zhroucení evropského odbytiště kvůli své válce proti Ukrajině stále více orientuje na Asii. Čína získává od Ruska energetické suroviny se slevou. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina rekordních téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu Kč) a letos by měl překročit 200 miliard, poznamenala agentura DPA.

Putin slíbil dodat Číně více plynu

Rusko hodlá zvýšit export plynu do Číny a Moskva je také připravena pomoci čínským firmám nahradit západní společnosti, které opustily ruský trh kvůli ruskému konfliktu s Ukrajinou, prohlásil Putin.

Moskva už několik let usiluje o zvýšení dodávek plynu do Číny. Jeho vývoz do západních zemí prudce klesl po loňské ruské invazi na Ukrajinu, po které Západ uvalil na Rusko sérii obchodních i diplomatických sankcí.

Rusko podle Putina může odpovědět na čínskou rostoucí poptávku po energiích. Již nyní je podle jeho slov pro Čínu strategickým dodavatel ropy, zemního plynu, včetně zkapalněného plynu, uhlí a elektřiny.

Ruský vývoz plynu do Číny je stále jen zlomkem rekordních 177 miliard metrů krychlových, které Rusko dodalo do Evropy v letech 2018-2019, poznamenala agentura Reuters. Od začátku ruské války proti Ukrajině loni v únoru se objemy vývozu ruského plynu do Evropy zmenšily a v roce 2022 činily asi 62 miliard metrů krychlových, dodala.

„Celkový objem dodávek plynu (do Číny) do roku 2030 bude nejméně 98 miliard metrů krychlových plus 100 milionů tun zkapalněného zemního plynu,“ řekl dnes Putin.

Loni dosáhly dodávky suroviny plynovodem Síla Sibiře z ruského Dálném východu do Číny maxima - 15,5 miliardy metrů krychlových.

Ruská plynárenská společnost Gazprom dnes uvedla, že v pondělí dodala do Číny plynovodem Síla Sibiře rekordní objem plynu za den, množství ale neupřesnila.

Ruský prezident také tvrdil, že prakticky všechny parametry dohody o novém plynovodu Síla Sibiře-2. který povede z Ruska přes Mongolsko do Číny, jsou dohodnuty. „Je to 50 miliard metrů krychlových plynu spolehlivých a stabilních dodávek z Ruska,“ řekl v narážce na roční kapacitu tohoto připravovaného plynovodu.

Moskva tuto myšlenku předložila již před mnoha lety, ale stala se naléhavější, když se Rusko obrátilo na Čínu, aby nahradilo Evropu jako svého hlavního odběratele plynu, poznamenal Reuters.

Rusko chce, aby čínské podniky nahradily v zemi západní firmy

Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině, řekl Putin Si Ťin-pchingovi. Rusko a Čína tak dále upevňují své ekonomické vazby, když oba prezidenti se také dohodli na posílení dodávek plynu do Číny.

Putin a Si mluvili rovněž o plánovaném plynovodu Síla Sibiře 2, který by měl ročně dodával 50 miliard metrů krychlových plynu z Ruska do Číny přes Mongolsko. Moskva s touto myšlenkou přišla již před mnoha lety, nyní je však mnohem aktuálnější, protože Čína by mohla nahradit Evropu a stát se hlavním odběratelem ruského plynu, upozornila agentura Reuters.

„Jsem přesvědčen, že naše mnohostranná spolupráce se bude i nadále rozvíjet pro dobro lidí našich zemí,“ řekl Putin svému čínskému partnerovi. Dodal, že Rusko je strategickým dodavatelem ropy, plynu a uhlí do Číny.

Čínský prezident pozval Putina, ať letos přijede do Číny | zdroj: Profimedia

Si uvítal úzké vztahy s Ruskem a dodal, že Peking a Moskva by měly těsněji spolupracovat na prosazení větší „praktické spolupráce“, když její první plody jsou již viditelné a další spolupráce postupuje. Podle čínské tiskové agentury Nová Čína Si nabídl Rusku spolupráci v různých oblastech, od obchodu po technologie.

Si Ťin-pching pozval Putina na návštěvu Číny

Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval Putina v letošním roce do Číny. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, dopoledne se Si sešel s premiérem Michailem Mišustinem.

„Včera (v pondělí) jsem pozval prezidenta Putina, aby v pro něj vhodnou dobu letos navštívil Čínu, protože Čína bude letos hostit třetí mezinárodní fórum v rámci iniciativy ‚Jeden pás, jedna stezka‘. Předchozích dvou fór se prezident Putin zúčastnil,“ uvedl dnes Si při setkání s Mišustinem s odkazem na čínský projekt ekonomické diplomacie označovaný také jako nová Hedvábná stezka. Čínský prezident vyzval i předsedu ruské vlády, aby také on co nejdříve navštívil Čínu a navázal úzké vztahy s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Mišustin pozvání přijal.

Státní návštěva čínského prezidenta v Moskvě dnes pokračuje druhým dnem. Po pondělní neformální schůzce se šéfem Kremlu má dvojice na programu oficiální jednání za přítomnosti delegací. Návštěvu Ruska zakončí čínský vůdce ve středu.

Pondělní jednání obou státníků mezi čtyřma očima trvalo čtyři a půl hodiny. Ruský prezident před ním vyzdvihl Siův „vyvážený“ postoj k Ukrajině a uvedl, že se seznámil s návrhy, které Čína minulý měsíc představila s cílem dosáhnout ukončení bojů. Obě strany označily Siovu cestu do Moskvy za příležitost k prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes novinářům řekl, že státníci během pondělní schůzky projednali čínský plán na ukončení války na Ukrajině. Detaily neposkytl. „Nebudu to hodnotit, počkáme si na prohlášení (vůdců) pro média,“ uvedl kremelský mluvčí.

Podle agentury AP posílá Siova návštěva silný vzkaz Západu, že úsilí o izolaci Ruska kvůli válce proti Ukrajině neuspělo. Cesta čínského prezidenta také představuje povzbuzení pro Putina jen několik dní poté, co na něj Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.

Zatímco se Čína snaží vystupovat jako potenciální mírotvorce v konfliktu vyvolaném Ruskem na Ukrajině, Siova návštěva také zdůraznila stále užší vztahy mezi Moskvou a Pekingem. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským možná bude Si Ťin-pching hovořit pouze telefonicky. „Čekáme na potvrzení (telefonátu),“ řekla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková italskému listu Corriere della Sera. „Byl by to důležitý krok. Mají si co říct,“ dodala.

Zatímco Putin hostí čínského prezidenta, do Kyjeva dnes zamířil na neohlášenou návštěvu japonský premiér Fumio Kišida. Představil nový balíček pomoci v hodnotě půl miliardy dolarů (11,1 miliardy korun) pro zemi napadenou Ruskem. Jeho součástí bude vojenské vybavení za 30 milionů dolarů, ne ovšem smrtící zbraně. Civilní část pomoci v hodnotě 470 milionů dolarů má směřovat zejména do obnovy energetické infrastruktury, která v posledních měsících utrpěla značné škody v důsledku ruských vzdušných útoků.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s japonským premiérem uvedl, že se prostřednictvím videospojení na Kišidovo pozvání zúčastní summitu skupiny G7, který se v květnu uskuteční v Hirošimě. Japonsko aktuálně tomuto uskupení velkých světových ekonomik předsedá. Šéfa japonské vlády Zelenskyj označil za „dlouhodobého přítele Ukrajiny“ a „mocného obhájce mezinárodního řádu“.