Pomalu a po pár áriích. Nigérie díky své rodačce objevuje operu

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Hudba je nedílnou součástí nigerijské kultury, lidé si ale nejčastěji představí třeba afrobeat. Opera, ač je většinou na univerzální téma, to zatím v zemi nemá příliš jednoduché. Přiblížit se ji ve své vlasti snaží uznávaná pěvkyně Omo Bellová.  

Nigerijská sopranistka Omo Bellová

Nigerijská sopranistka Omo Bellová,zdroj: Profimedia.cz

Nigerijská sopranistka zpívá jednu z Pucciniho árií v hudební škole: to je dosud nevídaný obraz z ekonomické metropole Nigérie Lagosu. Její vystoupení přilákalo mnoho diváků, jejichž počet překvapil dokonce samu pěvkyni, napsala agentura AFP.

"Nevěděla jsem, jak jsem v Nigérii známá," připouští třiatřicetiletá Omo Bellová. "Opustila jsem vlast před více než deseti lety a netušila jsem, jak moc se tady za tu dobu věci změnily. Když jsem viděla, kolik přišlo lidí, byla jsem překvapená. Ale bylo to příjemné překvapení!" usmívá se.

Bellovou, která studovala v Lagosu, objevili lovci talentů. Díky stipendiu pak mohla studovat na pařížské konzervatoři. Má za sebou několik turné, jedno album a četná ocenění. Její repertoár nyní sahá od Vincenza Belliniho po Giuseppe Verdiho.

Omo Bellová se na Vánoce, po sérii koncertů v Británii, vrátila do vlasti. Vysvětluje, že ve světě je její země spojována spíše s hudebními žánry, jako je afrobeat nebo highlife, než třeba s Josephem Haydnem. Ale rozšíření internetu vedlo ke vzniku nového publika, jež se zajímá o různé hudební žánry přicházející ze zahraničí.

"Mnoho lidí mě objevilo na YouTube a na sociálních sítích. Byli překvapeni, jak je opera krásná," zdůrazňuje.

Hudba je součást nigerijské kultury

Ředitelka hudební školy MUSON Marion Akpatová, která její koncert pořádala, soudí, že v Nigérii je dost prostoru pro další pěvce, jako je Bellová, neboť země má bohatou hudební tradici, včetně zpěvů v kostelích.

"Hudba je součástí nigerijské kultury," ujišťuje Akpatová, která studovala na slavné hudební škole při Newyorské státní univerzitě a pak se v 60. letech usadila v Nigérii. "Zde všechno doprovází hudba. Když se narodí dítě, když někdo zemře. Také vše, co se děje mezi životem a smrtí, doprovází hudba," říká.

Hudební škola MUSON, založená v roce 1989, je hlavní nigerijskou institucí, kde se učí západní vážná hudba. Šedesátka studentů zde nyní navštěvuje dvouletý kurz zahrnující teorii i praxi.

Akpatová nevidí důvod, proč by opera se svými univerzálními tématy nemohla v Nigérii vzkvétat. "Vezměte si například velmi populární operu Carmen. Příběh Carmen může být přenesen do kterékoli země, do kterékoli kultury," zdůrazňuje.

Talenty musí za hranice

Profesor Joseph Oparamanuike je hrdý na to, že jeho studenti už vystoupili se třemi operami, včetně Mozartovy Kouzelné flétny, která se setkala s živým zájmem publika.

Avšak podobně jako Bellová musejí nigerijské talenty, ať jde o sport, vědu nebo umění, odjíždět do zahraničí, protože doma nemají příležitosti. Naopak Jihoafrická republika odchovala četné operní pěvce a má vlastní operní soubor.

Omo Bellová říká, že její vlast potřebuje vlastní konzervatoře a operu, jejichž zrodu by mohli pomoci nejlepší absolventi evropských hudebních škol. Tyto instituce by se pak staly líhní talentů v příštích generacích. "Africká hudba se stala proslulou na Západě, proč by nebyl možný opak?" táže se.

Tagy: zahraničí Nigérie opera klasická hudba umění a kultura

Zdroje: ČTK,AFP