Nigerijský Národní statistický úřad tvrdí, že je v zemi jen 0,2 procenta rozvedených mužů a 0,3 procenta rozvedených žen. Méně než jedno procento párů přiznalo, že žije v odloučení. Čísla o pohádkovém štěstí ale mají jednu drobnou chybičku – nezahrnují naprostou většinu Nigerijců, jejichž tradiční manželské svazky nejsou nijak upraveny moderními zákony.

Zejména na severu země, kde žije převážně muslimské obyvatelstvo, muži naplno využívají možnosti mít až čtyři manželky. Tedy vždy po tak dlouhou dobu, aby byli schopni vyhovět požadavku Koránu na to, aby s nimi zacházeli se všemi rovnocenně. Často mladším manželkám není ani osmnáct let.

Pokud chce muž některou ze svých manželek vyměnit za mladší, místní tradice mu volbu příliš nekomplikují. Stačí jí třikrát za sebou oznámit: "Rozvádím se s tebou". V roce 2008 podle magazínu The Economist jeden senior poslal k vodě 82 ze svých 86 žen, aby se před smrtí navrátil na "správnou stranu islámu".

Přestože Korán proti rozvodu nic nemá, politici v Kanu, největším městě na severu Nigérie, si myslí něco jiného a považují ho za "společenskou neřest". Aby vylepšili reputaci svým obyvatelům a tedy i celému městu, přišel před lety bývalý guvernér stejnojmenného státu s netradičním řešením.

V roce 2013 stát uspořádal hromadnou svatbu 1111 párů, nevěstami byly vdovy a rozvedené ženy. Ceremoniál, který stát vyšel na necelý milion dolarů, měl takový úspěch, že další "várku" dvou tisícovek rozvedených žen stát provdal loni koncem roku.

"Manžel je příliš obdařený"

O něco výhodnější pozici mají ženy na jihu země, podle profesorky sociologie na Univerzitě v Ibadanu Olayinky Akanleové tam i častěji iniciují rozvod. A nebojí se přicházet s podobně "pádnými" důvody jako zmíněné pobíhání ve spodním prádle.

Soudy, ke kterým se dostává ono ani ne procento rozvodů, se tak celkově setkávají s poměrně bizarními argumenty. Jedné ženě z Lagosu se podařilo dosáhnout rozvodu na základě stížnosti, že si její manžel v opilosti spletl hrnec s toaletní mísou. Jiná žena si u soudu postěžovala, že svého manžela skoro nevidí, protože tráví příliš času v dopravních zácpách, i když to není jeho vina.

Jeden pár soudce rozvedl na základě toho, že si žena nebyla schopná přinést do domácnosti kuchyňské vybavení, ve kterém vařila v otcově domě.

A vzhledem k tomu, že domluvené sňatky jsou poměrně běžné, na rozdíl od předmanželského sexu, objevují se v žádostech i "reklamace tělesného vybavení". Magazín The Economist uvádí příklad ženy, která požádala o rozvod kvůli tomu, že byl její manžel až příliš obdařený. A v jiném páru to podle muže skřípalo naopak kvůli tomu, že jeho žena neměla tak velká prsa, jak se domníval a nedokázal se s tím smířit.