Studie konstatuje, že 31 % firemních dárců politickým stranám zároveň získává veřejné zakázky a 20 % evropské dotace, upozorňuje i na ojedinělé případy darů městy vlastněných podniků. Dárce získávající veřejné zakázky nebo evropské dotace má každá strana a to nezanedbatelném množství.

Lidovci mají 50% darů od příjemců veřejných zakázek, ANO pak 78% darů od těch, co pobírají evropské dotace.

Analýza upozorňuje, že mnohé strany uvádějí dary v hodnotě 49. 000 korun, tedy těsně pod hranicí 50 tisíc, nad níž už musí přesně identifikovat dárce a zveřejnit kopii darovací smlouvy. Darů mezi 47500 a 5000 je výrazně více, než darů v rozmezí 45 a 47 tisíci, darů mezi 40 a 50 tisíci pak silný podíl na všech darech do 200 tisíc korun; největší podíl takových darů má ODS, přes 40%. Významně toto rozmezí také využívají dárci ANO, ČSSD a KDU.

Leckteré stany zas jako dárce uvádějí neexistující firmy. V této disciplíně vede KSČM, která podle analýzy uvádí až 16% takových darů.

Pode autorů z analýzy vyplývá, že firemní dárci hrají v hospodaření politických stran významnou roli a mohou mít vliv na formování politických rozhodnutí. Zásadní riziko střetu zájmů vzniká v oblasti veřejných zakázek: sponzoři politických stran získali ve zkoumaném období (za posledních sedm let) dohromady zakázky v objemu zhruba 390 miliard Kč.

Centrum aplikované ekonomie, které studii připravilo, provozuje také web Politickéfinance.cz, na němž zveřejňuje další podrobnosti.

Po pádu Klausovy vlády v souvislosti se skandálem kolem financování ODS na konci roku 1997 se na jedné straně zpřísnily podmínky pro získávání darů, na straně druhé začaly všechny strany výrazně týt ze státu. Při dosažení relativně měkkých podmínek ve volbách získávají strany a hnutí příspěvky za hlasy ve volbách, příspěvky na činnost a kromě toho peníze za jednotlivé mandáty. Pro větší strany jde o mnohamilionový byznys. Že jde na volbách pěkně vydělat, dokázala v minulosti Jana Bobošíková nebo nedávno Tomio Okamura se svým Úsvitem přímé demokracie.