Pokud Putin poruší mírové dohody, přijde tvrdá pěst USA, říká Bělobrádek
Ukrajina musí podstoupit kompletní rekonstrukci, skoncovat s bující korupcí, omezit byrokracii, provést strukturální ekonomické reformy, prosadit vládu práva a spravedlnosti, jak shrnul český vicepremiér a předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek po návratu z Ukrajiny. Minské dohody jsou podle něj posledním pokusem o mírové řešení ukrajinské krize, a pokud selžou, ke slovu se podle jeho slov dostanou Spojené státy s jejich silovým řešením.
Byl jste na konferenci Support for Ukraine v Kyjevě. Co vás na ní zaujalo a v čem konkrétně a prioritně je třeba této zemi pomoci?
V první řadě si Ukrajina musí pomoci sama. A to tím, že zvládne nutné reformy. Především musí skoncovat s ohromnou korupcí, která prorůstá zemí doslova od shora až dolů. Musí zefektivnit státní správu a podstatně omezit byrokracii.
Musí provést strukturální ekonomické reformy a reformu veřejných financí. Musí prosadit vládu práva a spravedlnost. Vláda s reformami začala, ale stále jsou nedostatečné. Přičemž mezinárodní finanční pomoc, která je potřebná v řádech desítek miliard dolarů, je podmíněna právě úspěšným provedením reforem. Za ČR jsem slíbil pomoc v oblasti školství a budování nezávislých médií, což jsou priority, které jsme si vzali za své.
Ukrajina potřebuje být podle vás svobodná, mírová a jednotná. "Neuznáváme ruskou anexi Krymu, ani odtrhávání dalších území," zaznělo ve vašem projevu v Kyjevě. Co ale má dělat s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které pošilhávají po Moskvě a příliš kyjevskou vládu neberou?
Nepovažuji za reálné, že by se tyto oblasti připojily k Rusku. To ostatně podepsalo minské dohody, které naopak počítají s tím, že Ukrajina obnoví svou kontrolu nad východní hranicí, kudy nyní volně proudí ruská vojenská pomoc separatistům. Bude ale nutné vést vnitroukrajinský dialog a provést státoprávní reformy. O nich musejí svým hlasem rozhodnout sami Ukrajinci, bez ohledu na národnost a jazyk.
Minské dohody jsou podle vás "posledním pokusem o diplomatické řešení. A Putin si musí být vědom toho, že pokud tento pokus selže jeho vinou, EU a USA mohou přehodnotit svůj postoj ohledně posílení obranyschopnosti Ukrajiny, včetně dodávek zbraní a další vojenské pomoci". Chápu to tak, že případná příliš vlažná reakce Západu by posílila agresivní choutky Ruska? Dokáže ale být EU v takovém případě opravdu razantní a jednotná?
Nejde o reakci Západu, ale o chování Ruska. EU ukázala pevný postoj v případě sankcí, které přispěly k uzavření minských dohod. Pokud je Putin poruší, pak se s největší pravděpodobností místo EU a německé diplomacie dostanou ke slovu USA, které od počátku prosazují silové řešení.
Spokojí se Rusko se současnou situací? Podle některých názorů se bude snažit si vybojovat koridor na Krym. Karel Schwarzenberg dokonce nedávno prohlásil, že Putin chce Ukrajinu celou a získá ji. Jak vy tohle vidíte?
Nevím, s čím se hodlá spokojit prezident Putin, do hlavy mu nevidím. Vím jen tolik, že takové dobrodružství by nejen uvrhlo Rusko do tvrdé mezinárodní izolace, ale hlavně přesahuje jeho zejména ekonomické kapacity.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 22.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,260 | 25,380 |
USD | 24,060 | 24,240 |