V případě neprodloužení tranzitní dohody bude podle Peskova zapotřebí provést změny v logistických řetězcích pro vývoz ruského plynu. „Otázkou je, jak se tam (do Evropy) tento plyn dostane. Samozřejmě existují trasy spojené s Tureckem a jsou tady i dodávky zkapalněného plynu, po kterých je nyní poptávka,“ řekl Peskov.

Současná dohoda o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu vyprší na konci letošního roku. Ukrajina tento týden popřela, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy. Učinila tak poté, co slovenský premiér Robert Fico po středečním setkání se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl, že tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy by mohl pokračovat.

„Postoj ukrajinské strany je jednoznačný: smlouva o tranzitu přestane platit na konci letošního roku,“ sdělil agentuře Bloomberg tiskový odbor premiéra Šmyhala. „S Rusy jednat nebudeme a kontrakt neprodloužíme,“ dodal.

Evropská unie uvalila na Rusko rozsáhlé hospodářské sankce v reakci na jeho útok na Ukrajinu. Dovoz ruského plynu EU sice nezakázala, snaží se však zbavit závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. Pokles dodávek ruského plynu EU kompenzuje mimo jiné dovozem LNG.

Do České republiky loni většina plynu proudila přes Německo z Norska a z terminálů na LNG na pobřeží Severního moře, respektive z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit i ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož podíl nakonec činil zhruba sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.

Biden pozastavil schvalování terminálů na export LNG po prudkém nárůstu vývozu

Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes oznámila, že pozastavuje schvalování nových terminálů na vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Biden v prohlášení toto rozhodnutí vysvětluje zejména snahou bojovat proti „klimatické krizi“. Po intervenci volali environmentální aktivisté, píše agentura AP, která krok spojuje s nadcházejícími prezidentskými volbami v USA.

Export LNG ze Spojených států v posledních letech prudce roste a po útoku Ruska na Ukrajinu se země stala největším vývozcem zkapalněného plynu na světě. Loni podle Bílého domu zhruba polovina vývozu směřovala do Evropy a Bidenova vláda ujišťuje, že dodávky spojencům budou skrze existující infrastrukturu pokračovat.

Schvalování nových projektů je podle ní třeba přerušit kvůli zastaralým kritériím, které ministerstvo energetiky v těchto případech používá. „Dostatečně už nezohledňují faktory, jako jsou potenciální růst cen pro americké spotřebitele a výrobce... nebo poslední analýzy dopadu emisí skleníkových plynů,“ uvádí vysvětlení Bílého domu.

Prezident Biden v samostatném komuniké zdůrazňuje především klimatický aspekt opatření a ujišťuje, že bere klimatické změny jako „existenční hrozbu“. Dále obviňuje Republikánskou stranu vedenou jeho předchůdcem Donaldem Trumpem, že záměrně popírají naléhavost „klimatické krize“. „Moje administrativa nebude nečinně přihlížet,“ uvádí.

Produkce fosilních paliv v USA nicméně za Bidenova úřadování roste. Tato skutečnost jde proti jeho deklarovaným klimatickým ambicím, k nimž patří i slib snížit americké emise skleníkových plynů na polovinu do roku 2030. Rozhodnutím ohledně exportu LNG nyní prezident vyhověl požadavku klimatických aktivistů, které si loni pohněval schválením obřího projektu těžby ropy na Aljašce.

Oznámení přišlo v době, kdy již v USA prakticky běží plnohodnotná kampaň před listopadovými prezidentskými volbami. Primárky demokratů a republikánů sice teprve začaly, už nyní je však téměř jisté, že proti sobě znovu stanou Biden a Trump. Klimatická politika je přitom pro Bidena jednou z cest, jak se odlišit od Trumpa, který zpochybňuje vědecký konsenzus ohledně změny klimatu a vyhlásil, že po jeho návratu do prezidentské funkce se bude „vrtat, vrtat, vrtat“.

Zatímco environmentalisté dnešní oznámení vítají, zástupci energetického průmyslu jej odsuzují. „Tohle je vítězství pro Rusko a ztráta pro americké spojence, americký pracovní trh i globální klimatické úsilí,“ uvedla lobbistická skupina American Petroleum Institute hájící zájmy výrobců fosilních paliv.