Podvýživa trápí i bohatý Západ. Kdo jí trpí ve vyspělých zemích?

MAGAZÍN - Magazín autor: red

S podvýživou jsou spojovány především země třetího světa. Velký problém přitom představuje i ve vyspělých zemích. Dostatečnou výživu nemá v Evropě přes 33 milionů lidí. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Týká se to především starých lidí, kteří žijí sami nebo trpí chronickými chorobami. Zhruba každý druhý senior, který je hospitalizován, je podvyživený.

Uzdravení je pro podvyživené osoby obtížné, zdůraznili experti z Italské společnosti pro klinickou výživu a metabolismus (SINUC).

"Podvýživa často není diagnostikována, a i když je, ne vždy je léčena odpovídajícím způsobem, protože se tento problém podceňuje. Pro rekonvalescenci po hospitalizaci a po nemoci samé má zvláštní význam svalová hmota a fyzická síla," uvádí prezident SINUC a docent na univerzitě La Sapienza v Říme Maurizio Muscaritoli. "Nejde o estetický problém: podvýživa je neméně nebezpečná než obezita a může mít vážné dopady na zdraví i na celé zdravotnictví," dodává.

Podle četných studií mívají podvyživení pacienti větší počet komplikací ve srovnání s těmi, kteří se stravují správně. V nemocnici jsou například vystaveni třikrát vyššímu riziku infekce než ostatní. Je u nich rovněž vyšší pravděpodobnost, že budou znovu hospitalizováni, a mají menší naději na přežití.

"Když je pacient přijímán do nemocnice, ne vždy je zaznamenána jeho váha a výška, které slouží k výpočtu indexu tělesné hmotnosti. Abychom mohli pomoci seniorům, kteří trpí podvýživou nebo jimž podvýživa hrozí, musí se stát nemocniční strava pevnou součástí léčby," konstatuje Francesco Landi z římské Katolické univerzity.

Jaké jsou signály nedostatečné výživy? "Významným indikátorem je rychlý úbytek na váze bez vlastního přičinění pacienta. Poplašným signálem je pětiprocentní až desetiprocentní váhový úbytek za poslední tři měsíce či půl roku. Důvody mohou být rozličné, například obtížné kousání a polykání potravy, špatná funkce střev, ztráta chuti k jídlu či nedostatečný přísun potravy. Senioři také jedí z finančních důvodů málo masa, ale přísun proteinů a dalších výživných látek je důležitý zejména po pětašedesátém roce," uvádí Muscaritoli.

Vliv výživy na zdraví potvrzuje rovněž nedávná studie ze Spojených států, kdy vědci sledovali mezi lety 2012 a 2014 více než 600 podvyživených seniorů hospitalizovaných v 78 nemocnicích. U skupiny, která dostávala kromě příslušné terapie také potravinové doplňky na bázi proteinů, vitamín D a derivát aminokyseliny leucinu HMB, který se přirozeně nachází ve svalových buňkách, vědci konstatovali zvýšení váhy, zlepšení celkového stavu organismu a výrazně nižší úmrtnost.

Tagy: zahraničí senioři nemoci a nákazy zdraví a životní styl

Zdroje: ČTK,Corriere della Sera