“Macronova strana Obnova ztrácí půdu pod nohama u lidí z levice, kteří ji volili. Macron byl zvolen s tím, že dokáže vzít to nejlepší z pravice i z levice, takže měl podporu umírněné části levice, ale hlavně proevropské levice,” tvrdí Padis. “A jak se Macron změnil, tak ztrácí část svých voličů a mnoho z nich se teď vrací ke Glucksmannovi jako k proevropskému kandidátovi,” dodává.

Prezident se podle analytika změnil po svém znovuzvolení v roce 2022, kdy v následných parlamentních volbách nebyl schopen získat většinu. Tu ale pro schválení některých zákonů potřebuje a kvůli tomu se podle Padise vzdaluje “doprava”.

S tím souhlasí i politolog Christian Lequesne z prestižní univerzity Sciences Po. “Macron je stále více závislý na pravém středu," řekl. “Jedním z vysvětlení je důchodová reforma. Spoustu lidí z levého středu, kteří Macrona od roku 2017 volili, důchodová reforma velmi rozladila,” dodal.

Lequesne je přesvědčn, že “kvalita Glucksmannovy kampaně a výsledek, který jeho kandidátní listině, předpovídají průzkumy, jsou asi jediným překvapením těchto voleb”. Socialisté mají dvojnásobné preference oproti krajní levici. “To je také významné z hlediska prezidentských voleb, protože to zanechá zprávu, že umírněná levice nezmizela,” řekl Lequesne.

Pro část Macronových voličů byl také nepřijatelný nový imigrační zákon Macronovy vlády, pro který si kabinet vypůjčil spoustu myšlenek pravice a krajní pravice. “A on neprojevuje žádnou vůli s těmito voliči znovu mluvit. Takže tito voliči, středolevicoví a proevropští, se dnes cítí být rozdělení,” uvedl Padis.

Podle průzkumu agentury Ipsos se polovina Macronových levicových voličů zdrží hlasování, zhruba 25 procent bude volit Glucksmanna a 25 procent opět stranu Obnova.

Jako další důvod Padis uvedl skutečnost, že koalice, ve které jsou spolu v parlamentu socialisté a krajně levicová Nepodrobená Francie (LFI), včetně dalších stran, nefunguje. “Zvláště u evropských voleb je zřejmé, že radikální levice je protievropská, takže pro voliče socialistů je velmi obtížné přijmout jakékoli myšlenky na kompromis nebo spojenectví,” uvedl.

LFI má podle Padise strategii “konfliktu a rozdělování”, a v kampani ani nemluví o tom, co vykonala v europarlamentu. “Vedou kampaň hlavně o Gaze, což je velmi rozdělující a vyhrocené téma, a zdá se, že tato strategie ve skutečnosti nefunguje,” poznamenal Padis s tím, že lidé, kterým se tento přístup nelíbí, se buď zdrží hlasování, nebo přejdou k socialistům.

“Celá kampaň je velmi zvláštní, dominují v ní francouzské vnitropolitické otázky,” řekl Padis, podle kterého to vysvětluje skutečnost, že nejvyšší volební preference má krajně pravicové Národní sdružení (RN). Strana tak nastoluje svou agendu, což jsou především prezidentské volby v roce 2027. Padis dodal, že má čím dál větší obavy, že je krajní pravice skutečně může vyhrát.

“Zároveň stále více lidí říká, že nakonec proč ne, možná nastal čas a tak podobně. Takže je tu pocit buď fatality, nebo pesimismu, který můžete ve Francii slyšet stále častěji,” uvedl. “Myslím si, že pro Macrona by bylo skvrnou, kdyby po něm vyhrála Marine le Penová, takže se domnívám, že Macron by se teď měl na to opravdu zaměřit, protože je to součást jeho odkazu,” uzavřel.