Pokud by v roce 2020 byla stejná úmrtnost jako o rok dřív, počet zemřelých by vlivem stárnutí populace vzrostl pouze o dva tisíce lidí. Z toho vyplývá, že v Česku loni zemřelo ‚navíc‘ 15 000 obyvatel.

Tento počet ‚nadměrných úmrtí‘ vyvrací tvrzení Jana Blatného, že přední místo země v covidových statistikách je zaviněno českou pečlivostí při shromažďování dat o mrtvých.

Oběti pandemie umírají i bez covidu

V popředí evropských statistik úmrtí na covid-19 je Česko od loňského podzimu. Platí za jeden z nejrizikovějších států starého kontinentu. Podle evidence, kterou vede ministerstvo zdravotnictví, zemřelo loni s covidem, anebo na covid 11 872 lidí. 

Ministr zdravotnictví to svérázným způsobem zlehčil: „Provádíme více testů a lépe je vykazujeme… Nejlepší bychom byli, kdybychom přestali testovat a vykazovat mrtvé. Potom bychom se hned dostali na špičku světových žebříčků,“ řekl v ČT.

Z dat statistického úřadu však vyplývá, že ani takovým způsobem bychom truchlivou realitu nezamaskovali. Odhalují ji právě čísla udávající počet nadměrných úmrtí, která odrážejí dopad pandemie na populaci věrohodněji než kolonky ‚úmrtí s covidem‘ nebo ‚úmrtí na covid‘.

Na to, že Česko nejen v covidových, ale i v nadměrných úmrtích stojí v Evropě hodně vysoko, upozorňuje graf skupiny OurWorldInData, který vychází z národních statistik.

zdroj: ourworldindata.org

Graf si zvětšíte rozkliknutím.

Graf srovnává průměrnou úmrtnost v letech 2015 až 2019 s loňskou úmrtností v procentech (na svislé ose) po jednotlivých týdnech (na vodorovné ose).

Nadměrná úmrtnost zahrnuje nejen pacienty, kteří zemřeli pro potíže způsobené covidem, ale třeba i lidi, kteří umřeli na jiné choroby, protože se jim kvůli přetíženému zdravotnímu systému nedostalo včas potřebné péče. Také ti patří do seznamu obětí epidemie, která decimuje Česko.

Ukazatel nadměrných úmrtí doporučují sledovat i experti Světové zdravotnické organizace. V žurnálu Bulletin of the World Health Organization upozorňují, že "součet všech úmrtí srovnaný s historicky očekávanou úmrtností věrně zachycuje jak přímý dopad epidemie, tak i její dopad nepřímý".

Mezi nepřímé oběti covidu loni spadá zhruba 5100 lidí (nadměrná úmrtnost mínus počet úmrtí s covidem a na covid).

Dopad epidemie covidu bude každopádně patrný i na střední délce života Čechů. V důsledku patnáctiprocentního zvýšení úmrtí v roce 2020, které vyplývá z dat statistického úřadu, se sníží u mužů na 75,3 roku a žen na 81,4 roku. Ve srovnání s rokem 2019 to znamená pokles o rok u mužů a o 0,7 roku u žen.

Odkaz na pečlivost neobstojí

A jak to je s českou pečlivostí při počítání covidových úmrtí?

Blatný má pravdu, že pro tato data mají státy různé metodiky, proto srovnání nejsou přesná. Někde se vykazují zemřelí s covidem, jinde jen zemřelí, u nichž byla nemoc hlavní příčinou smrti, anebo zase i ti, u kterých ke smrti choroba pouze přispěla. V několika zemích se do statistiky dávají už pouhá podezření na covid.

Ekonom Jaroslav Borovička, který působí na Newyorské univerzitě, na svém facebookovém účtu publikoval graf, ze kterého vyplývá, že mimořádně pečlivě úmrtí na covid nevykazujeme. Na jedno vykázané covid-19 úmrtí připadá v Česku 1,61 nadměrného úmrtí, tedy 0,61 ‚nevysvětlených‘ úmrtí.

zdroj: Facebook.com/jaroslav.borovička

Graf si zvětšíte rozkliknutím.

Graf ukazuje srovnání nadměrných úmrtí na vodorovné ose a vykázaných úmrtí na covid-19 na svislé ose k 50. týdnu 2020. Tečkované čáry znázorňují stálé poměry nadměrných a vykázaných úmrtí. Země na stejné čáře jsou tedy ve vykazování covid-19 úmrtí porovnatelné.

Poctivě vykazují úmrtí na covid-19 třeba Belgie, Francie, Švýcarsko nebo Švédsko (jsou na grafu blízko diagonály). Česko je zhruba uprostřed – v průměru. A kolem nejméně strmé přímky jsou země, které sčítají oběti ledabyle.

Z toho vyplývá, že Blatného upozornění na důsledné sestavování kolonek úmrtí s covidem/na covid je scestné.