Berlusconi, jehož strana má velkou šanci se po nedělních volbách v rámci pravicové koalice podílet na nové vládě, také ve čtvrtek večer v televizi Rai řekl, že Putin chtěl vládu v Kyjevě nahradit „vládou slušných lidí“.

„Putin byl k této speciální operaci donucen ruským lidem, svou stranou, svými ministry,“ prohlásil mimo jiné Berlusconi, který tak použil výraz, jímž ruský prezident označuje invazi na Ukrajinu zahájenou 24. února. Ruský plán byl podle něj dobýt Kyjev „za týden“ a nahradit vládu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského „vládou slušných lidí“.

„Vojáci tam měli napochodovat, nahradit Zelenského vládu slušnými lidmi a za týden se opět stáhnout. Místo toho narazili na nečekaný odpor, živený zbraněmi všeho druhu ze Západu. Cítím se špatně, když slyším o tolika mrtvých, protože jsem vždycky tvrdil, že válka je největší šílenství ze všech,“ řekl Berlusconi.

Silvio Berlusconi | zdroj: Profimedia

Něco mezi Putinovým mluvčím a vojenským poradcem

Berlusconiho výroky kritizovali jeho rivalové pro nedělní parlamentní volby. Lídr centristické strany Akce (Azione) Carlo Calenda označil tato vyjádření za „opravdu tragická“ a Berlusconiho za „něco mezi Putinovým tiskovým mluvčím a vojenským poradcem“. Šéf středolevicové Demokratické strany (PD) Enrico Letta dnes na twitteru uvedl, že „nemá slov“ a že „voliči si vyberou 25. září“.

Berlusconi přiživil obavy některých analytiků ze změny zahraniční politiky italské vlády, pokud ji sestaví pravicový blok. V něm jsou kromě Berlusconiho strany Vzhůru Itálie i dvě krajně pravicová uskupení Liga a Bratři Itálie. Lídr Ligy Matteo Salvini v minulosti rovněž Putina hájil a letos opakovaně kritizoval sankce, které Západ zavedl vůči Moskvě kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Nicméně Giorgia Meloniová, jejíž strana Bratři Itálie má podle průzkumů největší šance nedělní volby vyhrát, několikrát uvedla, že bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, jako to dělala dosavadní vláda Maria Draghiho.

Po bouřlivých reakcích ze všech stran vydal dnes Berlusconi prohlášení, ve kterém uvedl, že jeho názory byly „příliš zjednodušeny“. „Agrese proti Ukrajině je neospravedlnitelná a nepřijatelná. Pozice strany Vzhůru Itálie je jasná. Vždy budeme stát na straně EU a NATO,“ dodal.

Na Berlusconiho slova zareagoval i poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Jak uvedl, domnívá se, že bývalý italský premiér rád „stojí na straně vítězů, a to v tomto případě rozhodně není Rusko nebo Putin“. „Myslím si, že Italové, a zvláště pan Berlusconi jsou docela pragmatičtí a chápou, že s ohledem na současnou vnitropolitickou situaci v Rusku i situaci na frontě by bylo chybou podporovat ve střednědobém horizontu Rusko,“ uvedl Podoljak. 

Italové v neděli vyberou nový parlament, šanci na vítězství má pravice

Pravicový blok by podle některých odhadů mohl získat většinu mandátů. Italům pravicové strany slibují prosazování národních zájmů v Evropské unii, striktnější politiku proti migraci, větší podporu rodinám a porodnosti či snížení daňové zátěže živnostníků. Nejsilnější soupeř, středolevicová Demokratická strana, chce pokračovat v práci započaté kabinetem premiéra Maria Draghiho. Pohled mezinárodních médií se soustředí na vůdkyni pravicových Bratrů Itálie Giorgiu Meloniovou, která má šanci se stát první italskou premiérkou.

Meloniové Bratři Itálie (FdI), kteří mají šanci stát se největší stranou v italském parlamentu, se dohodli na volné koalici s Ligou Mattea Salviniho a uskupením Vzhůru Itálie (FI) Silvia Berlusconiho. Pravicové strany chtějí více potlačovat nelegální migraci a pouliční kriminalitu a snížit daně živnostníkům. Velkým tématem pro Fdl je vyšší podpora rodinám a porodnosti. Někteří ekonomové se ale bojí, že růst sociálních výdajů a pokles daní nejsou pro italské veřejné finance, jež patří k nejzadluženějším v eurozóně, udržitelnou kombinací.

Giorgia Meloniová | zdroj: Profimedia

Druhý největší blok kolem středolevicové Demokratické strany (PD) chce posílit investice za použití evropských fondů, sází na obnovitelné energie a modernizaci školství a slibuje zlepšit postavení žen v italské společnosti a na trhu práce.

Letošní volební kampaň výrazně ovlivnila mezinárodní témata, například válka na Ukrajině. Meloniová uvedla, že Itálie musí ctít své spojenecké závazky. V Evropské unii však podle ní musí důrazněji prosazovat své národní zájmy, což podle političky předchozí vlády nedělaly. Berlusconiho strana varovala své spojence před šířením protiunijních nálad. Meloniová a Salvini ovšem odmítají postup unijních institucí vůči Maďarsku vedenému premiérem Viktorem Orbánem.

Středolevicová PD připomíná blízké vztahy, které mají například Salvini či Berlusconi s Moskvou, a varovala před ruskými snahami nadcházející volby ovlivňovat.

Podobného výsledku jako před pěti lety zřejmě nedosáhne Hnutí pěti hvězd (M5S), které s necelými 33 procenty hlasů vyhrálo parlamentní volby v roce 2018. Podle analytiků ale hnutí v poslední době posiluje, a to hlavně na jihu země. M5S slibuje hájit dávku pro chudé „občanský příjem“, kterou prosadila jeho vláda. Pravicové strany chtějí podporu, kterou pobírají především obyvatelé chudších jižních regionů, zrušit, protože podle nich vede k růstu dobrovolné nezaměstnanosti. Do parlamentu se zřejmě dostane i centristické uskupení bývalého premiéra Mattea Renziho a bývalého ministra průmyslu Carla Calendy. Oba vystoupili z PD, chtějí silnější liberalizaci italské ekonomiky a podle nich by v čele vlády měl pokračovat stávající premiér Draghi.

Giorgia Meloniová | zdroj: Profimedia

První italská premiérka?

Pokud strana Meloniové skončí ve volbách první, má politička původem z Říma šancí se stát první italskou premiérkou. Meloniová se angažuje v politice od 90. let a stihla být členkou mládežnické organizace Italského sociálního hnutí (MSI). V této straně se v poválečné Itálii angažovali nostalgikové fašistického režimu a MSI dlouho vedl bývalý vysoký představitel kolaborantské Republiky Saló a šéf režimního antisemitského časopisu La Difesa della Razza (Na ochranu rasy) Giorgio Almirante. Meloniová sedí v parlamentu od roku 2006 a v letech 2008 až 2011 byla ministryní pro mládež. V této funkci navštívila v roce 2009 Prahu, aby uctila památku Jana Palacha.

Meloniová odmítá, že by byla fašistkou, ačkoliv její strana si ponechává symbolické odkazy na MSI. Pro britský časopis The Spectator prohlásila, že v Británii by byla členkou Konzervativní strany, v USA republikánkou. Své ideologické krédo ozřejmila v červnovém projevu k sympatizantům španělského krajně pravicového hnutí Vox. V něm politička odmítla „gay lobby“, velký mezinárodní finanční kapitál, masovou migraci či bruselskou byrokracii. Meloniová také odmítá potraty, chtěla by zavést „námořní blokádu“ proti migraci ze severní Afriky a hlásí se k rozpočtové zodpovědnosti, ačkoliv její program počítá s rozsáhlými výdaji.

Rozsah vítězství pravicových stran bude ve velké míře záležet na tom, kolik křesel získají v jednomandátových obvodech. Ty tvoří tři osminy křesel v parlamentu a pro získání mandátu stačí obdržet nejvyšší počet hlasů. Podle některých prognóz by blok mohl dosáhnout ústavní většiny dvou třetin mandátů ve sněmovně i Senátu nebo by Liga a FdI mohly mít většinu i bez Berlusconiho.

Novinkou letošních voleb je snížení počtu zákonodárců, což prosadilo Hnutí pěti hvězd. Nově tak v obou komorách zasedne 600 zákonodárců. Ve volebním období, které končí, jich bylo skoro tisíc.

Salvini kritizoval von der Leyenovou za komentář k možné výhře krajní pravice v Itálii

Matteo Salvini kritizoval čtvrteční vyjádření předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové k italským volbám. Její slova označil za „arogantní“ a „nechutná“. Šéfka EK uvedla, že EU bude spolupracovat s demokratickou vládou, ale má k dispozici také nástroje, jaké použila v případě Polska a Maďarska.

„Můj přístup je takový, že s jakoukoli demokratickou vládou, která je ochotna s námi spolupracovat, budeme spolupracovat,“ řekla von de Leyenová ve čtvrtek při návštěvě Princetonské univerzity v USA. „Pokud ale věci půjdou složitým směrem, máme nástroje, jako v případě Polska a Maďarska,“ dodala s tím, že se uvidí, jak volby v Itálii dopadnou.

Matteo Salvini | zdroj: Profimedia

„Co to znamená, že věci půjdou složitým směrem? Že nevyhraje levice?,“ uvedl dnes Salvini, který slova šéfky EK označil za vměšování se do volební kampaně. „Ta paní zastupuje všechny Evropany, všechny Italy, ne jen ty, co volí levici, plat jí platíme my. Připadá mi to jako nechutná a arogantní výhrůžka,“ dodal Salvini. Řekl také, že v neděli volí Italové, ne bruselští byrokrati. „Kdybych byl šéfem Evropské komise, staral bych se více o účty za energie,“ vzkázal von der Leyenové. Mluvčí EK dnes odmítl Salviniho kritiku. „Myslím, že je naprosto jasné, že předsedkyně (EK) von der Leyenová nezasáhla do italských voleb, když hovořila o nástrojích a odkazovala na procedury v jiných zemích,“ uvedl mluvčí Eric Mamer.

Zástupci Meloniové strany tento měsíc v Evropském parlamentu hlasovali proti rezoluci, která konstatovala, že Maďarsko již nelze kvůli trvalému porušování evropských hodnot ze strany Orbánovy vlády považovat za plnohodnotnou demokracii. Meloniová Orbána podporuje a označuje ho za „gentlemana, který několikrát vyhrál volby podle pravidel“.