Dohoda v rámci takzvaného Transpacifického partnerství (TPP) zahrnuje Japonsko, Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile, Peru a Spojené státy. Pakt pokrývá asi 40 procent světové ekonomiky.

Podpis je "důležitým krokem", dohoda je ale "stále jenom kus papíru, nebo spíše 16 tisíc kusů papíru, než doopravdy vstoupí v platnost", uvedl podle agentury Reuters novozélandský premiér John Key během slavnostní ceremonie v Aucklandu.

Dohodu nyní čeká dvouleté ratifikační období. Během něj musí konečný text schválit nejméně šest zemí, představujících 85 procent úhrnného hrubého domácího produktu 12 signatářských států. Teprve pak bude možné uvést dohodu v život.

Dohodu ještě musí ratifikovat USA a Japonsko

Vzhledem ke své velikosti budou pakt muset ratifikovat Spojené státy a Japonsko, tedy největší a třetí největší ekonomika na světě. Druhá největší světová ekonomika Čína součástí dohody není. V budoucnu by se k ní ale mohla připojit.

Odpor mnoha členů americké Demokratické strany a také některých republikánů by mohl vést k tomu, že v USA by se o dohově mohlo hlasovat až poté, co prezident Barack Obama začátkem roku 2017 po vypršení druhého mandátu opustí Bílý dům.

V Japonsku v lednu rezignoval hlavní japonský vyjednávač pro tento pakt, ministr pro hospodářskou a fiskální politiku Akira Amari. Další propagování dohody by nyní v zemi mohlo být obtížnější, napsal Reuters.

Pakt určuje společné standardy v různých oblastech, od práv zaměstnanců, či otázek duševního vlastnictví až po ochranu životního prostředí. Proti dohodě dnes v aucklandských ulicích podle agentury DPA demonstrovalo několik tisícovek odpůrců globalizace.