Podaří se zvrátit 'potkaní apokalypsu' a zachránit přírodu i města?

MAGAZÍN - Magazín autor: Hana Dubnová

Ze všech zvířat, která se přiživují z lidské přítomnosti, jsou krysy a potkani bezesporu těmi, kdo se hnusí nejvíce lidem. Jsou všeobecně považované za špinavá a zákeřná zvířata, která navíc přenášejí celou škálu chorob. Jejich zvýšený výskyt byl v minulosti vnímaný jako známka úpadku města. Větší škody však páchají na přírodě. 

V Jižní Georgii se s potkany a krysami nepárali - během pěti let pomocí jedů svržených z vrtulníků všechny vyhubili

V Jižní Georgii se s potkany a krysami nepárali - během pěti let pomocí jedů svržených z vrtulníků všechny vyhubili,zdroj: Profimedia.cz

"Jsme to my – lidé. My nezvládáme udržovat své domovy čisté," řekl magazínu National Geographic newyorský rodentolog Bobby Corrigan, který je už od roku 1981 světově uznávaným odborníkem na městské krysy a potkany. To lidé podle něj mohou za jejich přemnožení. A souvislost s lidskou špínou je podle něj to, co na hlodavcích nejvíc nesnášíme.

Navíc jsme naprogramovaní, abychom se vyhýbali věcem, které nás činí nemocnými. Většina z nás tak k potkanům a krysám zdědila vrozený odpor, tvrdí Val Curtis, behaviorální vědec na London School of Hygiene & Tropical Medicine.

Mírné zimy, všudypřítomné odpadky a náročnost hubení způsobily za oceánem to, co se mnozí nebojí nazvat "potkaní apokalypsou". Krysy a potkani se v amerických metropolích přemnožily tak, že není překvapivé narazit na ulici na víc krys než holubů. Sedmdesát procent populace těchto hlodavců ve Státech obývá právě velká města.

Až půl milionu z jednoho páru

V angličtině se obecně používaný výraz "rat" vztahuje jak na potkany, tak na krysy. Hlavním problémem amerických měst jsou však zejména potkani, nazývaní také hnědé krysy či norské krysy (název vznikl neprávem jen kvůli tomu, že zamořená loď kotvící v britském přístavu ve Státech byla náhodou norská). Překvapivě jde o velice čistotná zvířata, tedy alespoň co se jejich vlastních hnízd týká. Nicméně propojení s odpadky jim pověst kazí.

Potkani zvládnou během jednoho vrhu přivést na svět až 14 mláďat, což podle odhadů deratizátorské společnosti Rentokil může v ideálních podmínkách znamenat, že se jeden pár během tří let rozroste až na 482 milionů jedinců. I proto problém začíná městům, kde mají potkani a krysy právě podobně ideální podmínky, přerůstat přes hlavu.

Hlodavci jsou totiž nejen čím dál početnější, ale i drzejší. Podle Corrigana se potkani v newyorském parku Tribeca Park dokonce naučili lovit holuby! "Skočí jim na krk jako levharti v Serengeti," popsal. Škody, které napáchají na infrastruktuře, zničených kabelech a podobně, navíc dosahují desítek milionů.

Věrný společník člověka

Krysám a potkanům se v blízkosti lidí dařilo prakticky odnepaměti. Potkani pocházejí původně z bažinatých oblastí východní Asie a do zbytku světa se rozšířili s rozvojem obchodních cest. Nejdříve po hedvábné stezce do Evropy a následně v polovině 18. století "dobyli" na obchodních lodích Ameriku.

Krysy, které jsou nyní také globálním druhem, mají svůj původ na Indickém poloostrově, kde provázely lidstvo od objevu zemědělství. Do Evropy dorazily také po obchodních cestách, a to kolem třetího století našeho letopočtu. Právě včas, aby mohly být považovány za jednu z příčin úpadku Římské říše...

Přestože krysy a potkany vidíme jako škůdce hlavně kvůli přenosu nemocí, pojídání lidských zásob jídla či překousáváná kabelů, mnohem nebezpečnější mohou být samotné přírodě. Na některých malých, odlehlých ostrovech (kam se opět dostali vinou člověka) vyloženě decimují místní přírodu.

Postrach původních druhů

Na Velikonočním ostrově jsou zřejmě hlavním důvodem úpadku palmových stromů – sežerou všechny jejich ořechy. Na jiných ostrovech pro změnu ohrožují místní ptáky, protože požírají jejich vejce a mláďata. Ekologické důsledky mohou být dalekosáhlé.

Podle studie, kterou magazín zmiňuje, výrazný úbytek ptáků na některých ostrovech souostroví Chagos v Indickém oceánu způsobil nižší přítomnost ptačích výkalů v moři. Rostliny žijící v oceáně tak nemohly být dostatečně oplodňovány, bylo jich míň, a důsledku toho rybky damselfish (mimo jiné klauni), které se jimi živí, rostly v okolí ostrovů zamořených potkany pomaleji a dosahovaly celkově menších velikostí, než jejich kolegyně žijící poblíž ostrovů, kam zatím potkani a krysy nebyli zavlečeni.  

Vlády se proto snaží s krysami bojovat a vyhlašují jim válku. Asi největšího úspěchu se podařilo dosáhnout v Jižní Georgii, což je britský, zhruba 3800 kilometrů čtverečních velký ostrov nedaleko Antarktidy. V roce 2018 byl prohlášen za "krys a potkanů prostý". Jenže za jakou cenu – během pěti let na jeho území vrtulníky shodily 330 tun jedů a úřady to přišlo na 13 milionů dolarů. Nicméně ekologové věří, že poněkud drastické opatření pomůže navrácení a zvýšení populace původních druhů.

Nový Zéland má podobné ambice, pomocí pastí s otrávenými návnadami, chce vyhubit všechny potkany na svém území (270 tisíc kilometrů čtverečních). Má k tomu pádný důvod, potkani totiž mimo jiné decimují populaci vzácných nelétavých ptáků kiwi, kteří jsou symbolem země. Obdobně chce vláda zamést s dalšími zavlečenými druhy, které napadají ty původní – tedy s divokými kočkami, hranostaji a australskými vačicemi.

Tagy: zahraničí Nový Zéland Spojené státy krysa potkan zvířata a příroda ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: National Geographic