Mezinárodní Výbor na ochranu novinářů (CPJ) každoročně zveřejňuje globální statistiky týkající se uvězněných novinářů. K 1. prosinci 2023 jich za mřížemi zaznamenal celkem 320, což je oproti roku 2022 o 43 méně, napsal server The Conversation.

Přestože se můžeme bavit o pozitivní zprávě, je toto číslo znepokojivé. Vyjadřuje fakt, že některé vlády podkopávají svobodu tisku a lidská práva. Pro nikoho asi není překvapením, že na vrcholu tohoto seznamu je Čína se 44 uvězněnými novináři. Myanmar jich vězní 43, Bělorusko 28, Rusko 22, Vietnam 19 a Írán s Izraelem 17. Dvě třetiny z nich skončily ve vězení po nařčení z „protistátního jednání“. Nejčastěji jsou tak obviněni ze špionáže, terorismu nebo šíření falešných zpráv proti režimu.

Legitimitu všech případů nelze posoudit. Někdy může být odsouzení oprávněné, avšak ukazuje to, že vlády začínají považovat média za aktéry na bitevním poli a jejich zaměstnance to staví do opravdu nebezpečné pozice.

Novináři mají status nezávislých pozorovatelů, v poslední době se však stávají nevědomými bojovníky v často brutálních konfliktech. Některé režimy totiž začaly považovat žurnalistiku za jakousi existenční hrozbu, proti níž je nutné ostře zakročit.

Svoboda novinářů odráží demokracii

Írán se polepšil, ještě v roce 2022 zadržoval 62 novinářů. Nebojí se však popravovat kohokoli, kdo se vůči režimu postaví. Televize BBC upozornila na popravu muže odsouzeného k trestu smrti v souvislosti s masovými protesty. Trpěl bipolární poruchou. V roce 2020 nechal Írán podle agentury AP popravit novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii, neboť provozoval web kritický k režimu. Organizace Amnesty International označila proces za vykonstruovaný a přiznání za vynucené.

Pokud jde o Izrael, je pro něj zpráva CPJ nelichotivá. Prezentuje se totiž jako jediná demokracie na Blízkém východě a země, jež respektuje svobodu tisku. Navíc pravidelně vyzdvihuje íránské potlačování kritiky a vzdoru. Všichni Izraelem zadržení novináři jsou Palestinci z okupovaného Západního břehu Jordánu. Do zajetí padli po útoku Hamásu na židovský stát 7. října 2023. Nikdo přesně neví, proč byli zadrženi. Ve vězení skončili bez řádného procesu na dobu neurčitou, tvrdí jejich příbuzní.

Svoboda médií je nedílnou součástí svobodné demokracie. Svobodná média, která mnohdy fungují jako hlídací pes, jsou klíčová k udržení zdravého politického systému a veřejné diskuse, přestože mohou být titulky občas nepříjemné. Nelze mít silný demokratický systém, v němž novináři nemohou svobodně a energicky plnit svou povinnost. Dobrým způsobem, jak posoudit, zda je demokracie zdravá, je sledovat vládní zásahy proti novinářům.

Určitě to neznamená, že je Izrael na úrovni Íránu. Izraelská média jsou často ke své vládě kritická pro Teherán naprosto nemyslitelným způsobem. Pokud si chce ale Izrael udržet svou demokratickou tvář, bude muset být transparentnější. Vláda bude muset vysvětlit, proč zadržela během pouhých dvou měsíců 17 palestinských novinářů, když ještě rok předtím věznila jediného. Pokud totiž nemá žádné důkazy, že představují pro židovský stát bezpečnostní hrozbu, musí je okamžitě propustit.

Nevídaný počet mrtvých novinářů

Jak již bylo výše uvedeno, novináři se stali nevědomými účastníky bojů v současných konfliktech. Při výkonu své profese zemřelo do konce loňského roku 94 novinářů včetně devíti žen. Z toho 68 z nich přišlo o život během bojů v Pásmu Gazy. Bylo mezi nimi 61 Palestinců a čtyři izraelští novináři, kteří zahynuli při útoku Hamásu na Izrael. Tyto údaje zveřejnila Mezinárodní federace novinářů (IFJ) a upozornila na to například agentura AP. Tato úmrtí odpovídají jednomu zabitému novináři denně.

Nebezpečí hrozí i novinářům na Ukrajině. O život tam loni přišli ukrajinský, ruský a francouzský novinář. Rok předtím tam našlo smrt dvanáct žurnalistů. IFJ vyzvala mezinárodní společenství k většímu úsilí při ochraně novinářů před násilím.