Dnes je sobota 28. listopadu 2020., Svátek má René
Počasí dnes 3°C Skoro zataženo

Po Atentátu přijde Revoluce. Technické obory nejsou všechno, dokazuje nejstarší česká univerzita

Po Atentátu přijde Revoluce. Technické obory nejsou všechno, dokazuje nejstarší česká univerzita
Ilustrační snímek | zdroj: Pixabay

Opravdu potřebujeme tak vysoký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, "kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích", když nám chybějí technici a řemeslníci? ptají se sugestivně politici jako je prezident Miloš Zeman, nebo zástupci podnikatelů jako třeba šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

To, že společenské a humanitní obory svůj smysl a konkrétní využití ve společnosti i v tvrdém byznyse mají, se naopak snaží dokazovat Univerzita Karlova. Ta v Praze v polovině května uspořádala další ročník Národní konference transferu a za hlavní téma vybrala "doposud opomíjené téma praktického uplatnění společenskovědních poznatků".

"Příkladem z nedávné doby je, že kolegové z teologické fakulty konzultovali s armádou a s Policií ČR témata spojená s islámem, co je ještě normální a co už je extremistické smýšlení v souvislosti s výroky na sociálních sítích. To je další celkem unikátní expertíza, kterou naši vědci mají, a policie za to byla pokud vím vděčná," říká Hana Kosová, ředitelka Centra pro přenos poznatků a technologií Univerzity Karlovy.

  • Humanitní obory bývají v poslední době často ze strany podnikatelů i politiků zlehčovány a zesměšňovány jako v praxi málo použitelné. Vadí vám to?

To, že má občas někdo tendenci něco dehonestovat, to je fakt, s nímž nic nenaděláme. S tím rozhodně umíme žít. Problém vidím spíše v tom, jak málo se mluví o tom, jak jdou tyto obory naopak využít. Spíše se tedy snažíme jít do mírného protiútoku a přesvědčovat veřejnost i politiky, že tyto obory mohou být konkrétně užitečné a ukazovat konkrétně jak.

kosova Hana Kosová | zdroj: Hlídací Pes

Technologická agentura ČR teď třeba vyhlásila projekt Éta, který je zaměřen právě na společenské vědy a jejich užitečnost a využitelnost v praxi. To je ze strany veřejné sféry poměrně unikátní krok, který nám závidí i zahraniční kolegové. Nemyslím si tedy, že by tu celková atmosféra ve vztahu k humanitním a společenským oborům byla tak špatná. To, že občas někdo z našich čelních představitelů něco řekne, k tomu se stavíme pragmaticky.

Když roboti, tak i etika 

  • O co se tedy ty kritické výroky popírají – o neznalost věci nebo jen pocit, že humanitní vědy jsou vlastně jen bádání někde v knihovnách bez dopadu na reálný svět?

V některých případech je to malá míra znalosti akademického prostředí a toho, co může firmám nabídnout. Může být i chyba na naší straně v tom, že to neumíme dobře komunikovat, i proto, že je to relativně nová věc a příkladů z praxe zatím není tolik. Podstatné je chápat, že technické a společenské obory nejsou v protikladu. Typickým příkladem je umělá inteligence. To je velké téma, velký trend, v němž je nutné kombinovat technologické záležitosti a práci s daty spolu s etickými otázkami, kde přicházejí ke slovu výsledky výzkumů společenských věd – sociologie, psychologie, dokonce i teologie.

  • Takže robotizace, etika robotů, spolupráce s lidmi je ideální ukázkou využití společenských věd v praxi?

Je tam řada aspektů, soužití robota a člověka, vliv na lidskou psychiku, na společnost jako celek… Dostat z toho efektivitu a všechny benefity i eliminovat rizika, to nezvládnou technici bez – jak říkáme – měkčích vědců a naopak. Jde to ruku v ruce a rozhodně je lepší to vnímat jako komplexní téma, než to stavět do protikladu.

  • Máte i další případy, v jakých oblastech se mohou humanitní obory uplatnit v komerční praxi?

Příkladem může být úspěšná počítačová hra Attentat 1942. Ta měla takový úspěch hlavně proto, že obsah dodali historici z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd a naší Filosofické fakulty. Děj je prověřený, nejsou tam žádné nesmysly, a proto je hra tak populární a je o ni velký komerční zájem. Možná se na tom bude výhledově stavět i samostatná společnost – vývoj her založených na reálných faktech, reálných dokumentech a podobně. Nově nyní představujeme další hru Revoluce 1945 (pracovní název se nakonec změnil na finální Svoboda 1945, pozn. red.) . Naše poslání ale není úplně podnikat a směřuje to k tomu, že za pomoci kolegů z dceřiné společnosti Charles University Innovations Prague s.r.o. diskutujeme se zahraničními investory, jak v tom pokračovat, případně tomu dát samostatnou právní entitu.

  • Je to ale přímá návaznost, inspirace úspěchem hry Attentat 1942?

Ano, a je to i pěkný příklad toho, že se ideálně potkal odborný obsah s technickým zázemím, programátory a IT experty a grafiky. Existuje ale i spousta dalších oblastí spolupráce nejen s firmami, ale s veřejnou sférou, analýzy, studie, nebo třeba práce sociálních geografů.

Školení o islámu 

  • Můžete i tady dát konkrétní příklad?

Někde se bude třeba stavět nová elektrárna a je tam třeba zkoumat nejen dopady na životní prostředí, ale na prostředí celkově, jak se změní struktura obyvatelstva, jaké nové veřejné služby bude třeba zajistit – školy, školky, kulturní vyžití pro potenciálně nové zaměstnance., Takové studie si objednávají obce, kraje. Škála jde napříč obory. Příkladem z nedávné doby je to, že kolegové z teologické fakulty konzultovali s armádou a s Policií ČR témata spojená s islámem, co je ještě normální a co už je extremistické smýšlení v souvislosti s výroky na sociálních sítích, dělají se školení na míru a podobně. To je další celkem unikátní expertíza, kterou naši vědci mají, a policie za to byla pokud vím vděčná.

  • Předpokládám, že to jsou placené služby, že to není dobrovolná pomoc bezpečnostním složkám…

Bylo to normální placené školení na míru.

  • Myslíte, že v našem stále se komplikujícím světě bude přibývat potřeby spolupráce mezi obory, využití znalostí psychologů, sociologů, religionistů… Že i ti, kdo adorují technické obory, připustí, že užitečnost vzájemného propojování s technickými obory je větší než malá?

Doufám, že to tak bude. Je to všeobecný trend, který sledujeme globálně. I u těch technických oborů se veřejnost čím dál častěji ptá na společenskou užitečnost, ne jen čistě na potenciální finanční zisk. Naopak se ukazuje, že ne každá technologická inovace je nutně pro společnost užitečná tak, jak si někdo na začátku myslel. Všechny ty aspekty etické, právní, psychologické bude potřeba řešit čím dál více. Velké téma je třeba propojení medicíny, technologií a s tím spojené etické a morální záležitosti a lidská psychika. Vše zkrátka směřuje k tomu, že se na to vše musíme dívat komplexněji a i ty takzvané měkčí obory budou ne přidanou hodnotou, ale nezbytnou integrální součástí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

Zdroje:

Kurzy

Finance

Kurzovní lístek: Exchange s.r.o.

EUR 26,170 26,250
USD 21,890 22,010
Kurzovní kalkulačka

Více měn / Porovnání kurzů bank / Europlatby zdarma