Vláda zvýší platy. Komu přidá víc, komu nic?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Zaměstnanci státu berou v Česku výrazně víc než ti, kteří je platí z daní - zaměstnanci v soukromém sektoru. A tento rozdíl se může ještě zvýšit.

Alena Schillerová předvádí, jak vláda financuje dluhy. Koupíte si je?

Alena Schillerová předvádí, jak vláda financuje dluhy. Koupíte si je?,zdroj: Profimedia.cz

Ve vládě se schyluje k další bitvě o peníze. Tentokrát jsou v sázce platy pro příští rok.

Ministerstvo financí navrhuje zvýšit platy ve veřejné správě a službách o dvě procenta, což je výše předpokládané inflace. Jen učitelé by si měli výrazně polepšit – o deset procent.

Zaměstnavatelé návrh podporují. Odbory jsou proti. Pro učitele žádají 15 procent navíc, pro nepedagogické pracovníky a zdravotníky deset procent a pro ostatní osm procent. A sociální demokraté, jak jinak, jejich návrh podporují.

Rozpor mezi plány ministerstva a požadavky odborů je propastný. Není jisté, jaký kompromis se z takových surovin ve vládě upeče. Jisté je jen to, že když bude výsledek nakloněn odborům, zvýší se už dnes alarmující rozdíl mezi výdělky ve státním a soukromém sektoru.

Rozevřené nůžky

Do roku 2015 si zaměstnanci vydělali v průměru víc ve firmách než ve státních službách. Před čtyřmi lety se situace obrátila. 

Z dat ministerstva práce a sociálních věcí vyplývá, že nůžky mezi platy a mzdami se rozevírají. Loni si pracovníci ve státních a veřejných službách – úředníci, učitelé, vojáci, policisté, hasiči, zdravotníci a další – polepšili o 10,8 procenta a koncem roku brali měsíčně v průměru 35 400 korun hrubého. Ve firmách se mzdy zvedly o 7,7 procenta a zaměstnanci dostávali 33 300 korun, tedy o 2100 míň než zaměstnanci státu.

Realističtější čísla však dostaneme tehdy, pokud srovnáme mediánové výdělky, tedy platy a mzdy těch, kteří se nacházejí uprostřed příjmů. Rozdíl mezi veřejnými zaměstnanci a soukromými v tomto případě ve čtvrtém kvartále loňského roku převýšil 4800 korun.

Na letošek vláda naplánovala výrazný růst platů zaměstnanců veřejných služeb. Měly se zvednout v průměru o osm procent. Většině zaměstnanců se zvýšil pevný základ platu (tarif) o pět procent, učitelům o deset. Zbytek peněz se rozdělí v příplatcích a odměnách.

Lze tedy očekávat, že rozdíl výdělků ve veřejném a soukromém sektoru se ještě zvýšil. Ne všichni zaměstnavatelé si tak rychlý růst mezd jako 'firma stát' mohl dovolit. Tím spíš, že ekonomika zpomaluje.

(Ostatně, zaznamenali jste, že podle propočtů Liberálního institutu právě na úterý 28. května připadl den daňové svobody? Tak se označuje pomyslný okamžik, do kterého váš příjem připadá státu a od něhož jde veškerý výdělek na váš účet. Letos Češi pracovali na stát 148 dnů, o šest dnů víc než loni. Příčinou byl zejména pomalejší růst ekonomiky)

Soukromí buddhisté

Situace, kdy platy výrazně převyšují mzdy, není v tržních ekonomikách obvyklá. Důvod je nasnadě – zaměstnanci a podnikatelé v soukromém sektoru musí na platy veřejných zaměstnanců vydělat, a tak by k nim neměli vzhlížet jako vyzáblý buddhista k vypasené posvátné krávě.

Jenže nejde jen o rozdíl v platech, ale také o to, že veřejný sektor utěšeně nakynul. Za posledních dvou vlád ANO a sociálních demokratů (ta první byla i s lidovci) se počet lidí, které vláda zaměstnává, zvýšil o 30 tisíc. Teď jich je (tabulkově) na 427 tisíc, z toho 66 tisíc úředníků.

Celkem podle dat informačního systému o průměrném výdělku má ve veřejném sektoru pracovat 682 500 lidí, reálně jich je na 640 700. I to je však na desetimilionový stát pořádný zástup zaměstnanců. Ti všichni dostávají peníze od vlády, samospráv a ze zdravotního pojištění. Uživit je však musí soukromý sektor, který zaměstnává něco přes 3,1 milionu lidí.

Z kalkulací ministerstva financí vychází, že letos platy ve veřejném sektoru spolykají 282 miliardy, tedy o 29,8 miliardy víc než loni. Ministryně Jana Schillerová nedávno oznámila plán seškrtat armádu státních zaměstnanců o desetinu.

Zkušenosti s obdobnými úspornými plány však nabádají ke skepsi.

Peníze jak komu

Požadavky odborářů na růst platů ve veřejném sektoru jsou každopádně mimo ekonomickou realitu. Výdělky (reálné, očištěné o inflaci) mohou růst rychleji než produktivita práce jen po omezenou dobu, jinak způsobí problémy firmám, potom i státním financím.

Jistě, jsou profese, které zaslouží výrazně vyšší platy a které by vláda měla preferovat. Jsou to zejména zmínění učitelé.

Bez kvalitních platů ve školství nebudeme mít kvalitní učitele, bez kvalitních učitelů nezískáme kvalitní vzdělání a bez kvalitního vzdělání nebude mít stát kvalitní a konkurenceschopnou ekonomiku.

To je jasné a snad i srozumitelné.

Tagy: koalice mzdy Česko domácí odbory platy česká vláda česká ekonomika domácí ekonomika

Zdroje: vlastní,MPSV