V matrixu už žijeme. Technologie ovládají nás, ne my je

- Magazín autor: František Strnad

Hackerské útoky na Sony Pictures a herní služby PlayStation Network a Xbox Live na sklonku uplynulého roku připomněly, že zranitelní a vydíratelní jsme v kyberprostoru úplně všichni. Doby, kdy se hackerská hrozba týkala vládních úřadů a výzvědných služeb, jsou nezapomenutelně pryč. 

Útoky na Sony Pictures ukázaly, že obětí kyberzločinu se dnes může stát prakticky kdokoli. Ilustrační snímek

Útoky na Sony Pictures ukázaly, že obětí kyberzločinu se dnes může stát prakticky kdokoli. Ilustrační snímek , zdroj: ThinkStock

Terabajty uniklých dat společnosti Sony obsahovaly nejen interní firemní komunikaci, filmové scénáře či dosud neuvedené snímky, ale i citlivá data jako finanční ohodnocení či čísla sociálního pojištění zaměstnanců. Kromě ztráty osobních dat a soukromí už jde o naše životy a to jak v přeneseném, tak v přímém slova smyslu.

Technologická singularita?

Pojmem technologická singularita se obecně míní pokročilé stádium pokroku, ve kterém umělá inteligence svou kapacitou překoná tu lidskou. V důsledku toho pak dojde k radikální proměně fungování společnosti, nebo dokonce jejímu úplnému kolapsu a zániku. Pojem dříve známý spíše čtenářům naučně populární literatury začíná nabývat reálnějších rysů než jako pouhá předloha postapokalyptických sci-fi snímků.

Na reálnou hrozbu vlády počítačů upozornil docela nedávno největší žijící teoretický fyzik Stephen Hawking. Podle něj je takový scénář otázkou maximálně několika desetiletí. Hawking tvrdí, že umělá inteligence může přinést "nevypočitatelné výhody a rizika", mezi něž patří "technologická nadvláda nad finančními trhy, lidským výzkumem, chováním světových lídrů a vznik zbraní, kterým nebudeme rozumět".

Pokud se podíváme na fungování dnešních finančních trhů a hyper rychlé světové ekonomiky, která na virtuálních transakcích stojí a padá, přinejmenším první část Hawkingova proroctví je nebezpečně blízko a další by mohly rychle následovat v důsledku kolapsu světových trhů.

Jiného názoru je přední světový lingvista a kognitivní vědec Noam Chomsky, který pojem technologická singularita řadí striktně do žánru science fiction. Dle Chomského, který svou hierarchickou klasifikací formálních jazyků značně přispěl k vývoji moderní informatiky, jsou sebekomplexnější počítačové programy nadále limitovány parametry zadanými lidmi. Počítače tedy nemají kapacitu předčit lidskou inteligenci a efektivně ohrozit fungování naší společnosti.

Kybernetická krádež či válka?

Počítačové útoky nejsou v současném světě ničím mimořádným. Kybernetickou špionáž mnohdy za účelem získání technologického know-how a citlivých dat provádí celá řada zemí.

Do sofistikovaných metod moderního boje však investují velmoci ale i slabší a chudší státy, které díky enormnímu soustředění finančních zdrojů často dosahují velice efektivních výsledků. Mezi ně patří například Severní Korea, o které se mluvilo právě v souvislosti s nedávnými útoky na společnost Sony Pictures.

Hackeři měli údajně požadovat úplné stažení snímku The Interview (Rozhovor), který nevybíravě zesměšňuje postavu severokorejského diktátora Kim Čong-una. Od začátku se mluvilo o tom, že KLDR nedisponuje dostatečně kvalifikovanou silou k provedení tak komplexního útoku. Prvotní stopy vedly do Číny, která skomírající severokorejský režim doslova drží při životě. Poslední lingvistické rozbory hovoří spíše o rusky mluvících útočnících.

Soukromá kyberšpionáž

Tak či onak se jasně ukazuje, že obdobných, mimořádně rozsáhlých útoků nejsou schopny jen státní agentury či úřady, ale i kybernetičtí žoldáci. Sony vyděračům nakonec neustoupila a snímek na svátky povolila odvysílat. S největší pravděpodobností byl kritizovaný film jen zástěrkou, která měla odlákat pozornost od skutečných útočníků. Těžko si lze představit, že by účelem sofistikovaného útoku bylo zmaření uvedení komedie či zveřejnění soukromé korespondence, v níž se o Angelině Jolie mluví jako o "rozmazleném spratkovi".

Samotná podstata útoku zůstává skryta. Americká FBI vytrvale dementuje informace, že by za incidentem stál některý ze zaměstnanců společnosti, a ukazuje prstem na znepřátelenou Severní Koreu. Faktem je, že akcie Sony Pictures si v návaznosti na útok značně pohoršily. Utrpělo navíc i relativně dobré jméno zábavního konglomerátu. Osobní data tisíců zaměstnanců byla vystavena možnosti zneužití a Sony Pictures může v důsledku poklesu zisků v novém roce i propouštět.

Pole kybernetických bitev se tak výrazně posunulo do privátní sféry a ohrožen je nyní v podstatě téměř kdokoli. Jediným obranným prostředkem, který korporace proti obdobným útokům mají, jsou zvýšená bezpečností opatření. Představa, že by mezi sebou jednotlivé společnosti či organizace vedly soukromé kybernetické války, je přitom ještě strašidelnější než útoky samotné; po útocích na Sony je však docela reálná. 

V singularitě už žijeme

Česko loni na podzim v rámci jihlavského Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů navštívil americký režisér Godfrey Reggio, který mimo jiné hovořil o svém konceptu technologické singularity.

Reggio na rozdíl od Hawkinga a Chomského tvrdí, že v singularitě už žijeme. Dokládá to skutečností, že naše životy jsou s technologiemi a globálními sítěmi natolik spjaty, že pomyslná hranice mezi reálným a virtuálním zmizela. Vzhledem k tomu, že nejen naše pracovní, ale i osobní životy jsou na informačních technologiích zcela závislé, nelze než dát mu za pravdu.

Nedávné hackerské útoky na soukromé společnosti představují více než pouhé varování. Ve světě, kde státním aparátem a bezpečnostními složkami počínaje a přístupem k energiím, pitné vodě a zdravotní péči konče vše stojí a padá na informačních technologiích, jsme všichni potenciálními terči kyberzločinu. Neznámí hackeři nám tak svým způsobem všem nadělili nechtěné vánoční poučení.

Tagy: internetová bezpečnost média a internet

Zdroje: Vlastní