Datové spojení se sondou se občas přerušuje a je pomalé, kometu od Země dělí 500 milionů kilometrů. "Zařízení pracuje, ale naneštěstí jsme přišli o spojení, takže nedostáváme žádná nová data," vysvětluje Stephan Ulamec z Německého střediska pro letectví a vesmír (DLR), který se o modul stará.  

Problémem navíc je, že modul přistál na svahu, který na něj vrhá stín a sonda se tak nemůže dobíjet ze slunečních paprsků. "Možná baterie budou prázdné, než kontakt obnovíme," varuje Ulamec.

Spojení se sondou ztratilo operační středisko v noci na pátek. Po krátkém přerušení se tok dat do agentury ESA obnovil, o něco později se ale komunikace opět zastavila. Hluchá místa se objevují proto, že Philae není v permanentním kontaktu s mateřskou sondou Rosetta, která rotuje kolem komety. Právě Rosetta přitom předává signál z modulu dál na Zem.

Prostřednictvím modulu se lidstvu podařilo učinit historický krok – poprvé přistát na kometě. Rosetta s přistávacím modulem Philae k ní letěla deset let.