Rozsah zranění devíti horníků ve věku 34 až 52 let se různí od velmi těžkých po těžká zranění. "V době zásahu zdravotnické záchranné služby byli všichni při vědomí a mimo přímé ohrožení života. Záchranáři u nich zjistili pohmožděniny i zlomeniny nohou a rukou, hrudníku, poranění páteře a hlavy," upřesnil mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl.

Čtyři havíře přijala fakultní nemocnice v Ostravě, čtyři karvinská nemocnice a jednoho nemocnice v Havířově. 

Horníci se nacházeli v hloubce 900 metrů pod zemí, když nastal otřes. Epicentrum otřesu o síle 3,5 stupně Richtera bylo v hloubce 900 až 1000 metrů, jak upřesnil Geofyzikální ústav Akademie věd.

"Na tamní poměry to byl hodně silný otřes. Zaznamenali jsme řadu hlášení. Nejvzdálenější z ostravského obvodu Ostrava-Jih," řekl Jan Zedník z Geofyzikálního ústavu. Dokonce i obyvatelé Havířova a Orlové pak podle jeho slov hlásili, že se jim hýbal nábytek.

Otřesům nelze podle odborníků nijak zabránit, vznikají totiž v důsledku těžby. Nedají se ani předvídat, byť je technologie těžby stále modernější. Ve vytěžených a znovu zasypaných těžebních lokalitách vzniká napětí, hromadí se tam energie, která se pak může uvolnit a vyvolat otřes. Pokud mu hornina neodolá, zavalí volný prostor. 

"Nerazili důlní dílo, ale důlní otřesy souvisí s hornictvím, byly jeho součástí, jsou a budou. Souvisí s tím, že když se vydobude určitá partie, tak se v horninovém masivu kumuluje tlak, který se v určité době uvolní. My se snažíme těmto důlním otřesům předcházet například preventivními odstřely, ale příroda je někdy silnější než my," vysvětlil mluvčí těžařské společnosti OKD Marek Síbrt.  

OKD na svých pracovištích přišla letos o pět zaměstnanců.