V sérii článků věnovaných tradiční čínské medicíně (TČM) označil časopis The Economist její politicky motivované šíření za riziko. Centra čínské tradiční medicíny rostou jako houby po dešti. Jen v Číně se jejich počet za dvanáct let zhruba zdvojnásobil. V zemi ordinuje asi půl milionu lékařů TČM a předepisují bylinné medikamenty.

Od roku 2011 jich úřad pro kontrolu léčiv a potravin schválil do prodeje 60 tisíc. Řada z nich obsahuje nezvyklé ingredience, pocházející často z ohrožených druhů fauny a flóry (podle Economistu je to případ 22 % ze 112 nejpoužívanějších přírodních surovin). Jednou z nejkontroverznějších je prášek z nosorožčího rohu.

Přípravek z kriticky ohroženého druhu má mužům dodat sexuální vitalitu. Gram tohoto přípravku stojí dnes na černém trhu více než zlato. Stejně tak housenice čínská, tibetská houba parazitující na housenkách. Lov luskounů a mravenečníků je také ve světě zakázán, na asijském černém trhu však k dostání jsou.

Zajistit si "lektvar" s tímto složením je podle čínského lékaře Li Ninga z farmaceutického gigantu Kchang Mej otázkou prestiže. V uplynulých letech podle něj došlo k nárůstu obliby (TČM). Lidé totiž mají stále více peněz a chtějí je investovat do svého zdraví.

I prezident Si se léčí tradičně 

Rozvoji tradiční čínské medicíny ale pomáhá také reklama a podpora, kterou jí zajišťují čínští politici. Tamní komunistická strana vydala vyhlášku, podle které by TČM měla být dostupná všem občanům do roku 2020. Od svého nástupu do funkce ji také významně propaguje sám prezident Si Ťin-pching.

Prezident Si nazývá tradiční čínskou medicínu "klenotem čínské tradiční vědy" a tvrdí, že ji sám používá. "TČM prožívá své zlaté období," prohlašuje. Pobízí praktické lékaře, aby usilovali o vstup TČM na světovou scénu. Od roku 2012, kdy se Si Ťin-pching dostal k moci, komunistická strana trvá na tom, aby TČM získala stejný status jako medicína západní.

S ní je TČM na stejné úrovni podle zákona už od roku 2012. Úprava z letošního roku má navíc podle tiskové agentury Sin-chua zajistit rychlejší rozvoj TČM center v Číně, ale i jinde na světě. V roce 2016 Čína vyvezla produkty TČM za více než 3,42 miliardy dolarů.

V Číně levnější, v Česku uvidíme

Státní propagace tradiční čínské medicíny má své pragmatické důvody. Jak ministerstvo zdravotnictví spočítalo a loni publikovalo v tzv. Bílé knize, TČM má hrát velkou roli v reformě čínského zdravotnictví – a to z důvodů relativně nízkých výdajů.

Podle dokumentu byly průměrné náklady na hospitalizaci u návštěvníků veřejných nemocnic praktikujících TČM o 24 % nižší než u veřejných nemocnic západní medicíny. Výdaje na ambulantní ošetření byly pak nižší o 12 %. Vláda proto pokračuje v náborech a "přeučování" lékařů na TČM.

S politicky propagovaným šířením čínské medicíny má zkušenost i Česko. Při fakultní nemocnici v Hradci Králové má vzniknout klinika TČM. Na její vznik věnovala společnost CEFC270 milionů korun. Provoz a případné ztráty pak bude hradit nemocnice. Stát bude také přispívat na mzdy čínských lékařů, jejichž mzdy tak přesáhnou platy českých kolegů.

V Pasohlávkách na jižní Moravě mají pak vzniknout luxusní čínské lázně. Projekt ovšem od začátku provázejí velké problémy akciové společnosti Thermal zřízené krajem proto, aby přivedla na pozemky investora.

Ani v Číně se ale šíření TČM nesetkává vždy s pozitivním ohlasem. Nově mají základy TČM ve školních osnovách i páťáci v čínské provincii Če-ťiang. Tamní deník zmiňuje, že přes sto tisíc učebnic už dorazilo do škol, a dalších 600 tisíc kopií musí být dotištěno.

Děti se podle nich mají učit tradiční masáže, výživu nebo akupunkturu. Někteří rodiče ale volají po jiné výchově. Zpochybňují užitečnost znalostí TČM pro děti a raději by ve škole viděli například víc sexuální výchovy.

Funguje ten prášek?

Zásadní otázkou je účinnost tradiční čínské medicíny. Jsou výsledky tohoto druhu léčby prokazatelné alespoň tak jako u západní medicíny? Na základě výzkumu amerického Národního institutu zdraví zní odpověď NE.

Podle 41 z celkem 70 analýz byl dopad při užívání příliš malý nebo špatně zjistitelný. 29 dalších studií dokazuje možný přínos lidskému zdraví. Kvůli problémům s velikostí vzorků a dalším nedostatkům ale toto tvrzení není možné považovat za přesvědčivé.

Australský vědec Shu-chuen Li z Univerzity v Newcastlu tvrdí, že zhruba třetina ze všech provedených výzkumů dokazuje alespoň minimální benefit z léčby TČM díky jejímu preventivnímu charakteru. Pozitivní výsledky spíše podle něj než samy medikamenty přináší úprava stravovacích zvyklostí, omezení nebo úplný konec kouření, pravidelné cvičení typu taj-či, čchi-kung nebo masáže či akupresura.

Zatímco ale Čína svoji tradiční medicínu exportuje do zahraničí, její vlastní zdravotnictví má vážné nedostatky. Jak píší v dokumentu Zdravá Čína / Healthy China 2030 experti univerzity ve Wu-chanu, bez lepší základní péče se nemůže současný systém zdravotnictví udržet a zajistit léčbu stárnoucí čínské populaci.

Autorem článku je Sinopsis