Státy Evropské unie schválily ve čtvrtek složitě dojednaný kompromis ohledně finanční podpory 18 miliard eur (skoro 440 miliard korun) pro Ukrajinu v příštím roce. „Nyní se politicky rozhodlo a vyřešilo pokrytí té velké makrofinanční pomoci, která tvoří zhruba polovinu toho, co Ukrajina potřebuje na provoz státu. Tu druhou polovinu velice zhruba dávají Spojené státy americké,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Další kroky se podle něj budou odvíjet podle situace.

Podle bývalého českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) je možné, že se bude další debata o finanční pomoci Ukrajině odehrávat za mnohem nepříznivějších podmínek. Ve Spojených státech podle něj zaznívají hlasy, že by se EU měla na podpoře podílet více.

Ukrajina považuje podle Perebyjnise schválení půjčky za velmi důležité. Země očekává kvůli ruskému ostřelování energetických zdrojů další propad ekonomiky. „Podle předběžných údajů v roce 2023 budeme potřebovat dodatečných pět miliard amerických dolarů měsíčně, abychom mohli udržet chod naší ekonomiky,“ prohlásil.

Ukrajina se podle náměstka snaží podporovat i podnikání, prioritou však pro ni zůstává válka a podpora armády. Ze strany západních států by potřebovala mnohem rychleji a ve větším počtu dostávat zbraně. Potřebovala by také modernější techniku, řekl Perebyjnis.

Bývalý ukrajinský velvyslanec v ČR doufá, že se Ukrajině podaří udržet kritickou infrastrukturu. I v případě, že by se Rusku podařilo ji úplně vyřadit, neočekává takovou vlnu migrace jako z počátku válečného konfliktu. Většina obyvatel je podle něj připravena zůstat doma.