„Dali svým přístupem, hrdinstvím, odhodláním, vytrvalostí příklad mnoha zemím, že o svobodu jsou připraveni se prát a obětovat pro ni i to nejcennější,“ řekl Pavel na adresu Ukrajinců. Budoucí členství Ukrajiny v EU a v NATO nevnímá jako otázku „jestli“, ale spíše „kdy“.

Na následném briefingu českým a slovenským novinářům řekl, že vstup samotný nebude záležitost měsíců, přístupové rozhovory samotné trvají několik let. Některé procesy ale podle Pavla může urychlit poválečná obnova Ukrajiny, protože bude závislá na intenzivní spolupráci v mnoha oblastech. „Zároveň umožní nastavit velice striktní kritéria pro využívání fondů pro obnovu,“ poznamenal. Problém korupce, který Ukrajinu tíží, tak může být do značné míry pod kontrolou a eliminován, míní Pavel. „Ale časový horizont si netroufám odhadnout,“ dodal. Vstup do EU by podle něj měl být souběžný u Ukrajiny a zemí západního Balkánu.

Ukrajina podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, s níž Pavel zemi navštívil, prochází transformačním a reformním procesem, který je předpokladem získání plnohodnotného členství v unii. Česko i Slovensko jsou podle ní ochotny Ukrajině s reformními kroky pomoci.

Členství UA v EU a NATO pro nás není otázkou jestli, ale kdy. @ZelenskyyUa jsem ujistil, že CZ bude hlasem, který připomíná, že UA si zaslouží být plnohodnotným členem rodiny demokratických zemí se vším všudy.

Budu prosazovat, aby přístupové rozhovory s EU začaly do konce roku. pic.twitter.com/Jcz72C07B9

— Petr Pavel (@prezidentpavel) April 28, 2023

Zelenskyj považuje slovenskou a českou podporu při cestě do EU za důležitou. „To není jen o bezpečnosti Ukrajiny, ale celé Evropy. V době, kdy Ruská federace dělá všechno, aby zničila obchodní cesty do Evropy, my musíme dělat všechno, abychom Evropu ubránili,“ poznamenal.

Český prezident Pavel po jednání se Zelenským také uvedl, že spolupráce s Ukrajinou bude pokračovat různými formami, nejen v dodávkách vojenského materiálu. „Ať už to bude formou darů, komerční přes naše privátní subjekty, nebo spoluprací přes třetí strany,“ uvedl český prezident.

Česko má podle něj připravených šest klíčových projektů pro spolupráci, u nichž bude brzy možné provést nejen transfer technologií, ale i výroby na Ukrajinu. „Na české straně bych jmenoval Sellier & Bellot, Aero Vodochody, Czechoslovak Group, Vojenský opravárenský podnik,“ uvedl Pavel.

Projekty se podle něj týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků typu T-64 a T-72, společné výroby lehkých letounů bojové podpory, případně cvičných letounů L-259. Produktem částečného či úplného přesunu výroby na Ukrajinu by mohla být například ruční zbraň, která bude vycházet z tuzemského technologického základu.

Česko má ale také připravené projekty v pěti oblastech klíčových pro rekonstrukci Ukrajiny, jde o zdravotnictví, energetiku, dopravní infrastrukturu, vodní hospodářství a bydlení, uvedl Pavel.

Česko směřuje k tomu, aby v Dněpropetrovské oblasti otevřelo výhledově kvůli lepší spolupráci generální konzulát. Zároveň podle Pavla Zelenskyj souhlasil s návratem statutu velvyslance do Prahy. Ukrajinu v Česku nyní zastupuje chargé d’affaires Vitalij Usatyj.

Prezidenti ČR, Ukrajiny a Slovenska v Kyjevě podepsali deklaraci o spolupráci

Prezidenti Česka, Ukrajiny a Slovenska dnes v Kyjevě podepsali deklaraci o spolupráci a partnerství. Deklarace se mimo jiné věnuje sdílené historii tří zemí nebo uznání podílu Ukrajiny na mezinárodní bezpečnosti vzhledem k jejímu boji proti ruské vojenské agresi.

Zuzana Čaputová, Volodymyr Zelenskyj a Petr Pavel na tiskové konferenci v Kyjevě | zdroj: TASR / Profimedia

Deklarace zmiňuje podporu Evropské unie a Severoatlantické aliance pro nezávislost, svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic a také „důrazně odsuzuje brutální válku a agresi Ruské federace proti Ukrajině“. Rusko na Ukrajinu zaútočilo loni 24. února, země se od té doby brání s podporou především západních partnerů.

Trojice státníků se v deklaraci shodla na tom, že suverénní, svobodná a demokratická Ukrajina je jedním z klíčových faktorů pro zajištění bezpečnosti a stability v Evropě. Prezidenti v textu, který podepsali po svém dnešním jednání v Kyjevě, rovněž přislíbili Ukrajině pomoc v jejím transformačním úsilí, mimo jiné sdílením vlastních zkušeností.

Deklarace rovněž oceňuje „bezprecendentní“ rozsah pomoci, kterou Česko a Slovensko poskytují Ukrajině od začátku ruské invaze - včetně zbraní, humanitární pomoci nebo podpory ukrajinským uprchlíkům.

Pavel a Čaputová dnes do Kyjeva přijeli společně a navštívili mimo jiné místa připomínající hrůzy ruské okupace jako je město Borodjanka. V Kyjevě uctili památku padlých vojáků.

Ukrajina potřebuje vojenskou techniku, chystá se na protiútok, řekl Zelenskyj

Ukrajina potřebuje další dodávky vojenské techniky, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci po jednání s Pavlem a Čaputovou v Kyjevě. Zmínil konkrétně letouny, děla či obrněnou techniku. Země se připravuje na protiútok, uvedl bez dalších podrobností prezident státu, který se už déle než rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Letos musí podle Zelenského začít rozhovory o vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. „Už není čas a prostor pro nějakou nerozhodnost v těchto otázkách,“ řekl. Otázka ukrajinského členství bude jedním z významných témat červencového summitu NATO ve Vilniusu, ne všechny alianční země ale takový krok podporují.

Petr Pavel a Zuzana Čaputová na cestě do Kyjeva | zdroj: TASR / Profimedia

Podle Čaputové je zřejmé, že dokud je Ukrajina ve válečném stavu, plnohodnotné členství v alianci není možné. „Ale určitě je možná praktická pomoc a prohloubení našich politických vztahů,“ poznamenala.

Zelenskyj dnes poděkoval Česku a Slovensku za podporu integračních procesů i za podporu ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů na Ukrajině. „Je nesmírně důležité, aby byly (tyto zločiny) vyšetřené a spravedlivě potrestané. Slovensko bylo jednou z prvních zemí, která opakovaně vyslala tým forenzních expertů na dokumentování válečných zločinů, protože to je potřebné pro následné vyvozování odpovědnosti a dosažení spravedlnosti,“ uvedla Čaputová.

Ukrajinská hlava státu také ocenila, že Česko si pod patronát vzalo obnovu Dnipropetrovské oblasti. „Rusko musí prohrát a jeho vedení musí být odsouzeno za zločiny agrese a genocidy proti Ukrajině, aby si jiné národy nemusely projít tím, čím jsme prošli my,“ řekl Zelenskyj. Pavla a Čaputovou informoval o situaci na bojišti a o dalších perspektivách. Ukrajina nyní přebírá dodávky západních zbraní a chystá se dlouho očekávanou protiofenzívu.

Jednání Pavla a Čaputové se Zelenským se formou pracovního oběda konalo v kyjevském Mariinském paláci. Ještě před tímto rozšířeným formátem měl Pavel s ukrajinským prezidentem asi půlhodinový soukromý rozhovor. Odpoledne se také český prezident sešel s předsedou Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslanem Stefančukem.

Čaputová se před jednáním se Zelenským setkala s lidmi, kterých se brutalita války dotkla přímo a osobně, řekla. „Se ženami, na kterých byly páchané válečné zločiny, konkrétně sexuální násilí. Se ženami, které byly opakovaně znásilňované,“ uvedla. Hovořila také s rodinami, jejichž děti byly terčem únosů. I z toho důvodu je Čaputová přesvědčena o tom, že Slovensko zaujalo správný postoj a Ukrajině pomáhá, jak může.

Zelenskyj zatím nedokáže doporučit uprchlíkům, zda se na Ukrajinu vrátit hned

Uprchlíci z Ukrajiny musí zatím sami hledat odpověď na otázku, zda se do země vrátí hned, nebo později, řekl dále na tiskové konferenci Zelenskyj. Počítá ale s návratem všech Ukrajinců po válečném vítězství jejich země nad Ruskem.

„Myslím, že odpověď si musí najít každý sám. Někdo se vrací, někdo čeká na naše vítězství. Nemůžu posílat zprávy, že by se měli vrátit, je to jejich volba,“ uvedl Zelenskyj. Každý podle něj musí zvážit, jak situaci vnitřně cítí, jaké třeba stojí výzvy před jeho rodinou. „Jde o děti a další otázky, je to svobodná volba, i v době války jsme svobodná země,“ dodal. Počítá s tím, že se všichni Ukrajinci vrátí, až země „zítra zvítězí“.

Podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je v Evropě přes 8,1 milionu ukrajinských uprchlíků, z toho více než pět milionů se registrovalo v systému dočasné ochrany, který držitelům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Česko dočasnou ochranu podle údajů z poloviny dubna udělilo asi 504 000 uprchlíkům, podle dat ministerstva vnitra se zhruba třetina uprchlíků vrátila zpět, k 1. dubnu jich v Česku pobývalo přibližně 325 000. Téměř 30 procent uprchlíků v Česku tvoří děti. Dvě třetiny dospělých jsou ženy, část pak senioři.