Na tiskové konferenci uzavírající dvoudenní setkání to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Šéfové parlamentů také podpořili užší spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) či ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů, oznámila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Tlak na Rusko by podle závěrů měl být nadále vyvíjen ekonomickými sankcemi i dodávkami zbraní a munice Ukrajině.

Zmrazený ruský majetek by podle rezoluce měl být využit na obnovu Ukrajiny. Předsedové parlamentních komor také vyjádřili zklamání nad dlouhodobým postojem Číny k válce na Ukrajině a apelovali na čínské představitele, aby situaci na bojišti ještě nezhoršovali dodáváním zbraní Rusku.

Šéfové obou českých parlamentních komor také na tiskové konferenci hovořili o potřebě rozšíření EU o kandidátské země. Je to podle nich v zájmu celé Evropy, nikoli pouze daných států. Co se týče Ukrajiny, tamní parlament podle Pekarové Adamové předsedům parlamentů předal písemný přehled toho, co už země udělala pro splnění požadavků Evropské komise. Předsedkyně sněmovny míní, že by přístupové rozhovory s Ukrajinou mohly začít už letos.

Pekarová Adamová také připomněla, že řada zemí má kandidátský status i více než deset let. Mnohé podle ní upozorňují na to, že se vrší další nové požadavky ve chvíli, kdy už byly splněny všechny předchozí. Podle předsedkyně dolní komory parlamentu je nutné v tomto ohledu i tlačit na evropské instituce, aby se proces zrychloval.

Lídři parlamentů se vyslovili také pro pokračování schůzek předsedkyň parlamentních komor, která se uskutečnila v neděli. „Tématy, která máme k řešení, byla nejen lidská práva, ale i pomoc Ukrajině z pohledu toho, jak konflikt dopadá na ženy a děti, ale třeba i větší zapojení žen do politiky a rozhodování,“ poznamenala Pekarová Adamová.

Předsedy a předsedkyně parlamentů evropských zemí pozdravil @prezidentpavel.#EUSC2023 pic.twitter.com/PEO0BCSAxj

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 25, 2023

Dvoudenní konferenci označil Vystrčil za úspěšnou, zúčastnilo se jí 53 delegací ze 40 zemí. Kromě členských zemí EU se dostavili i zástupci kandidátských států a dalších států, které smýšlejí podobně jako členské země EU. Příští taková konference se uskuteční za rok v Madridu.

EU musí mít více dodavatelů kritických surovin, řekla Metsolaová v Praze

Evropská unie má ve světě vedoucí roli při zavádění zelené a digitální transformace, musíme se ale naučit to lépe vysvětlovat a být sebevědomí v našich přednostech, řekla v Praze předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Unie podle ní musí mít také více dodavatelů takzvaných kritických surovin, jako je lithium nebo kobalt. Tématem dnešního druhého dne konference předsedů parlamentů zemí EU byla mezinárodní spolupráce demokracií a závislost na totalitních režimech.

„V pondělí to bylo 14 měsíců od chvíle, kdy začala další válka Evropě. Dnes jsme nejen ve městě Václava Havla, ale i přímo v místnosti, kde Česko uvítalo první ukrajinské uprchlíky,“ uvedla svůj proslov předsedkyně europarlamentu v sále pražského Kongresového centra.

Konference předsedů parlamentů EU #EUSC2023 právě začíná.

Sledujte online přenos zde ⇢ https://t.co/wtqVntTbJ3 pic.twitter.com/iGguQXpeZM

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) April 24, 2023

Ruská invaze na Ukrajinu podle Metsolaové Evropské unii ukázala, jak problematická může být závislost na nedemokratickém režimu v důležitých surovinách, jako je ropa nebo plyn. Unie podle předsedkyně „nesmí své chyby opakovat“ a musí rozšířit spektrum svých dodavatelských řetězců a spolupracovat se světovými demokraciemi.

„Silikonové fotovoltaické jednotky, lithiové baterie ... to vše je potřebné k naplnění Pařížské dohody a plnění Green Dealu (unijní Zelené dohody). Musíme omezit dodávky ze zemí, které nesdílejí evropské hodnoty,“ navázal v Praze svým projevem předseda polského Senátu Tomasz Grodzki.

Surovinovou závislost na nedemokratickém režimu dnes naopak hájil místopředseda parlamentu Maďarska István Jakab. Maďarsko podle něj v dohledné době nemá reálnou alternativu k ruskému plynu a palivu do jaderných elektráren, a „zaslouží si proto více pochopení a respektu“. „Vybírat si mezi zdroji energie na základě politiky nebo ideologie nedává smysl,“ řekl Jakab.

Česko bude společně s dalšími členy EU v příštích měsících jednat o unijní normě o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act), která počítá s rozšířením produkce lithia, kobaltu, titanu a dalších materiálů využívaných v zelených či digitálních technologiích. Tyto suroviny nyní získává Evropa především z Číny, například v případě hořčíku a lithia tvoří podíl z Číny více než 97 procent. Evropská komise navrhuje, aby EU produkovala desetinu, zpracovávala 40 procent a recyklovala 15 procent své každoroční spotřeby strategických materiálů, a především aby z jediné mimoevropské země mohlo pocházet nejvýše 65 procent dodávek konkrétního materiálu.

„Musíme zvýšit odolnost vůči těm, kteří se ne vždy nacházejí uvnitř unie,“ pokračoval Grodzki. Dále hovořil o důležitosti role svobodných médií a legislativy EU, která má za cíl chránit novináře před zastrašovacími žalobami. Ty na novináře může podat někdo, kdo má velkou finanční či jinou moc a prostřednictvím nákladných soudních řízení přiměje novináře přestat se dotyčným zabývat.

O médiích, a především sociálních sítích a umělé inteligenci, hovořil i předseda Národní rady Rakouska Wolfgang Sobotka. „Krize způsobená onemocněním covid-19 nám ukázala, že se snižuje kvalita veřejné diskuse v našich společnostech. Přicházíme o schopnost vyjednávat o naší budoucnosti efektivně. V tom hrají sociální sítě klíčovou roli,“ řekl Sobotka a zmínil algoritmy sociálních sítí, které jejich uživatelům opakovaně předhazují obsah stejného typu.

„Emoce a strach se ukázaly být těmi nejužitečnějšími nástroji. Dezinformace a konspirace jsou součástí tohoto špinavého byznysu. I proto potřebujeme efektivní a odhodlanou strategii na digitální sebeobranu,“ uzavřel předseda rakouské Národní rady.

Ukrajina dostala od EU dalších 1,5 miliardy eur, další peníze očekává

Ukrajina dnes dostala od Evropské unie třetí tranši finanční pomoci v objemu 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč), oznámilo ukrajinské ministerstvo financí. Jde o pomoc z programu Macro-Financial Assistance (MFA), který na tyto účely počítá s celkovou částkou 18 miliard eur (téměř 423 miliard Kč).

Při započtení zatím poslední částky už v rámci přímé rozpočtové podpory Ukrajinci letos od EU získali šest miliard eur, uvedlo ministerstvo. První tranši, která byla v objemu tři miliardy eur, dostala Ukrajina v lednu. Druhá tranše, tentokrát v objemu 1,5 miliardy eur, do Kyjeva dorazila v březnu.

„Za první čtyři měsíce roku 2023 Ukrajina obdržela od Evropské unie největší objem finanční pomoci. Jsem vděčný kolegům z EU za jejich vůdčí roli v podpoře Ukrajiny a za důslednost a pravidelnost při poskytování finančních prostředků. Pomáhá to včasnému a kompletnímu plnění státního rozpočtu na letošní rok,“ uvedl ministr financí Serhij Marčenko.

Ukrajina dostává peníze za mimořádně výhodných podmínek, určeny jsou na financování nejnaléhavějších výdajů státního rozpočtu. Další tranše rozsáhlého programu makrofinanční pomoci budou do státního rozpočtu vyplaceny v následujících měsících, pokud Ukrajina splní podmínky dohodnuté s EU.

„Tato podpora Ukrajině pomůže dál vyplácet mzdy a důchody a také udržet fungování základních veřejných služeb, jako jsou nemocnice, školy a ubytovny pro vysídlené lidi,“ uvedla Evropská komise (EK). „Ukrajině to také zajistí makroekonomickou stabilitu a obnovu kritické infrastruktury zničené Ruskem a jeho agresivní válkou, včetně energetické infrastruktury, rozvodů vody, dopravní sítě, silnic a mostů,“ dodala.

Ukrajina čelí od konce loňského února invazi ruských vojsk. Hrubý domácí produkt (HDP) se v důsledku ozbrojeného konfliktu loni snížil o více než 29 procent, inflace se pohybuje kolem 25 procent.

Od začátku invaze celková částka poskytnutá na podporu Ukrajiny a Ukrajinců dosahuje asi 68 miliard eur (1,6 bilionu Kč). Její součástí je podle EK finanční a humanitární pomoc a také podpora armády a nouzového rozpočtu.