Dvousetkilometrový Suezský průplav spojující Středozemní a Rudé moře byl od svého otevření v roce 1869 oslavován jako přelomová stavba. Vzdálenost mezi Rotterdamem a Singapurem zkrátil o šest tisíc kilometrů, míří tudy deset procent světového obchodu, včetně sedmi procent globálních dodávek ropy. Loni jím proplulo přes 19 000 lodí a Egypt na něm loni vydělal v přepočtu přes 105 miliard korun.

Přes 400 metrů dlouhá a 220 tisíc tun vážící kontejnerová loď Ever Given v úterý 23. března průplav zablokovala. Plavidlo se sice po zhruba týdenním dramatu podařilo vyprostit a doprava se postupně vrací k normálu, ve vší nahotě se ale ukázala závislost globální ekonomiky na Suezu: Každý den jeho zablokování znamenal ve světovém obchodě ztrátu přes 200 miliard korun. Znovu se tak oživily plány na vytvoření alternativ, které by tuto závislost snížily. Nebylo to totiž poprvé, co se Suez zavřel; kvůli zablokovaný, lodím to ale bývalo v řádu hodin až dnů. Z politických důvodů to bylo horší. Během Suezské krize se zavřel na několik měsíců (1956-1957) a po šestidenní válce mezi Egyptem a Izraelem dokonce na dlouhých osm let (1967-1975).

Alternativní cesty byly dosud spíš utopií, díky loňským mírovým dohodám Izraele s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty se ale situace změnila. Izrael a SAE chtějí postavit ropovod mezi přístavem Ejlat v Rudém moři a středomořským Aškelonem a využívat jej k přepravě ropy do Evropy. Dohoda o společném záměru byla podepsána již loni. Izrael kromě toho už v roce 2018 představil myšlenku železničního spojení mezi Haifou a Emiráty, které by vedlo přes Jordánsko a Saúdskou Arábii. Přeprava zboží mezi oběma zeměmi by se tak z dvanácti dní zkrátila na dva.

Se železnicí to zatím bude na dlouhé lokty, stejně jako s dopravním koridorem mezi Asií a Severní Evropou, o němž uvažuje Rusko, Indie a Írán. Ale výstavba ropovodu je reálná a díky němu se bude přes Suezský kanál přepravovat méně ropy – podle odhadu téměř o pětinu.

Kletba faraonů?

Podle egyptského prezidenta Abdal Fattáha Sísího nehoda lodi ukázala význam průplavu ve světové dopravě. To nepochybně ano, zároveň ale i jeho zranitelnost. Každopádně nemůže Egypt počítat s tím, že by se na lukrativní příjmy ze Suezského průplavu mohl spoléhat znovu dalších 150 let.

Egypt v posledních dnech vedle zablokování Suezu postihlo několik dalších neštěstí. Byla to například tragická srážka vlaků v provincii Suhág, která si vyžádala na dvě desítky mrtvých a kolem 200 zraněných, nebo hned následující den zřícení domu v Káhiře, při němž zahynulo nejméně 25 lidí. Nemluvě o požáru u nádraží v Zakáziku a dvou dalších velkých požárech nebo pádu rozestavěného mostu. Především na sociálních sítích se v této souvislosti objevilo mnoho hlasů, které tvrdí, že tato série pohrom nemůže být náhoda, a dávají je do souvislosti s chystanou velkolepou akcí, která podle nich narušuje klid faraonů. V sobotu totiž má být slavnostně převezeno 22 mumií faraonů (osmnácti králů a čtyř královen) ze starého muzea do nového Národního muzea egyptské civilizace.

Experti samozřejmě pověsti o kletbě a pomstě faraonů popírají, zvlášť když vlaková neštěstí bývají v Egyptě poměrně častá a ani pády domů nejsou ničím výjimečným – především proto, že se zde často nedodržují pravidla či stavební projekty. Hledání nových obchodních cest kvůli patálii v Suezu nicméně může poškodit egyptskou ekonomiku víc, než si dokázal představit i sám Tutanchamon – v podstatě bezvýznamný faraon, který se stal celebritou vlastně jen díky své smrti.