Informace, že se nová španělská vláda rozhodla přijmout více než 600 migrantů z lodi, kterou odmítla Itálie a Malta, okamžitě po internetu doputovala k migrantům i zločincům živícím se jejich transportem. Obrázek Španělska vstřícného k nelegální migraci (ať už je pravdivý, či nikoliv) se promítl do uvažování lidí, kterí se touží dostat ze subsaharské Afriky do Evropy.

Zatímco dosud se poblíž Ceuty a Melilly shromáždilo odhadem asi 1000 lidí odhodlaných dostat se do Španělska přes tato autonomní území, experti odhadují, že v nejbližší době přibude mnoho tisíc dalších.

Lidé putující na sever ze zemí ležících jižně od největší světové pouště dosud většinou mířili přes Niger do Libye. Nyní se ale část organizovaných skupin převaděčů začíná na křižovatce cest v nigerském městě Agadez přeorientovávat na delší a náročnější cestu vedoucí přes Alžírsko a Maroko k hranicím španělských teritorií v Africe. Místo 2000 kilometrů je z Nigeru čeká o 1000 více, místo snadno průchozích libyjských hranic jsou tam vysoké bezpečnostní bariéry mezi Marokem a španělskými městy. Vidina španělské pohostinnosti je však lákavá, takže Ceuta s Melillou stojí před velkým problémem.

Už v minulosti přitom byly některé zásahy policie proti migrantům snažícím se proniknout do těchto měst předmětem kritiky a soudních sporů, které dopadly ve prospěch bezpečnostních složek.

Otázkou nyní je, zda je Španělsko připraveno stát se novou vstupní branou migrantů do Evropy a zda s tím ostatní země budou srozuměny. Pokud po tom ale Madrid netouží, bude muset výrazně posílit přítomnost bezpečnostních složek u Ceuty a Melilly.