Dnes je úterý 19. března 2024., Svátek má Josef
Počasí dnes -3°C Jasno

Zeman a Poche nad slivovicí. Jak to ti dva rozseknou?

Zeman a Poche nad slivovicí. Jak to ti dva rozseknou?
Miroslav Poche si vyšlápl do Černínského paláce. V cestě do čela diplomacie mu však stojí Miloš Zeman | zdroj: Profimedia

Kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche půjde na audienci k Miloši Zemanovi. Jak taková schůzka může vypadat?

Koaliční vláda sociální demokracie a ANO narazila na překážku – Miloše Zemana. Prezident si postavil hlavu a vzkázal, že kádrovou rezervu sociálních demokratů z europarlamentu Miroslava Pocheho ministrem zahraničí nejmenuje.

Proti Pochemu povstali také komunisté, kteří mají koalici dodat hlasy potřebné k důvěře ve sněmovně. No a do třetice všeho zlého pro sociální demokraty, schody mu mydlí také Andrej Babiš. Vzkázal, že si za něj prsty pálit nebude a jeho kandidaturu Zemanovi ani nepředloží.

Všichni Pochemu vytýkají smířlivost s migrací a migračními kvótami. Filip a Babiš zjevně na žádost prezidenta, který ve svém odporu nechtěl trčet jako kůl v plotě.

Zeman nicméně vyslyšel Pocheho výzvu, aby ho přijal. Dal na vědomí, že ho bude přemlouvat, aby kandidaturu stáhl. Jak takový rozhovor může vypadat? Takto:

Scéna: Lány, pozdní červnové odpoledne. Miroslav Poche vchází do salonku lánského zámku. Vítá ho prezident Miloš Zeman a jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Poche a Zeman se posadí proti sobě ke stolu. Ovčáček usedá bokem, vytahuje a spouští záznamník.

Zeman: "Rád vás vidím Mirku. Přál jste si, abyste se mnou mohl mluvit. Tak vám tedy plním přání."

Poche: "Děkuji, pane prezidente. Vážím si toho, že vám mohu vysvětlit své názory…"

Zeman (skočí Pochemu do řeči): "Jaképak vysvětlování, Mirku. Dáte si becherovku, nebo slivovici? Mám dobrou Jaroškovu. Rovných 51 procent!"

Poche s díky odmítá. Ovčáček tedy nalévá slivovici pouze Zemanovi.

Zeman se napije a ujímá se slova: "Takže Mirku, k věci. Dovolte, abych vám připomněl váš článek na Facebooku z května 2015. Nazval jste ho dojemně Neotáčejme se k uprchlíkům zády. (Prezident se otáčí ke svému mluvčímu.) Ovčáčku, čtěte."

Ovčáček: "Naše země jako by doslova byla paralyzována faktem, že bychom měli přijmout z dosavadních 20 000 utečenců, kteří čekají na azyl v táborech na jihu Evropy, celkem 525 z nich. Toto číslo vychází z nastavení kvót, které by chtěla v nejbližších dnech přijmout Evropská unie. Česká republika by podle těchto opatření měla přijmout méně než tři procenta všech uprchlíků… Počet 525 osob považuji za symbolické humanitární gesto, kterému by se Česká republika neměla vyhýbat."

Zeman: "Chcete snad Mirku popírat, že jste to napsal? Sám jsem to četl na počítači vpravo dole. Vždyť vy jste souhlasil s kvótami!"

Poche (utírá si orosené čelo): "Nepopírám, to jsem napsal. Psal jsem ale o azylantech, tedy uprchlících před válkou, ne o migrantech. A to je rozdíl. A navíc to bylo před třemi roky. V situaci, kdy…"

Zeman (k Ovčáčkovi): "Ovčáčku, poznamenejte si: Přiznává, že je vítač. (Prezident se obrací zpátky k Pochemu). Co nám tedy, Mirku, řeknete na svou obhajobu?"

Poche: "Pane prezidente, proč bych se měl hájit? Vždyť vy sám jste jako předseda vlády před dvaceti lety souhlasil s tím, aby do Česka přišlo tisíc kosovských Albánců. To je dvakrát tolik muslimů! Vaše vláda je sem pozvala!"

Zeman: "Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom. Vlastně prezidentom. A i kdyby, Mirku musím vám připomenout, že jen blbec nemění názory."

Poche: "Ty moje se taky vyvíjejí. A já snad nemůžu měnit názory?"

Zeman: "Můžete, ale vy nejste prezident. Vám to lidi neuvěří."

Poche: "Můžu vám tedy, pane prezidente, vysvětlit svůj názor na to, jak řešit migraci?"

Zeman: "Nemá to smysl, Mirku."

Poche: "Tak proč jsem vlastně přišel?"

Zeman: "Abyste mi řekl, že se ministerstva zahraničí vzdáte."

Poche: "A proč bych to dělal?"

Zeman: "Protože chcete pomoci sociální demokracii a protože chcete, aby sociální demokracie byla ve vládě. Já vás tam nechci, Andrej vás tam nechce, Vojta (Filip) vás tam nechce."

Ovčáček: "Já ho tam taky nechci!"

Poche: "Jenže já tam chci. A strana za mnou stojí. Honza Hamáček za mnou stojí."

Zeman: "Mirku, vy jste paličatý. Copak chcete, aby Babiš vládl s Okamurou?

Poche: "Nechci. "

Zeman: "A chcete snad, abych na vás použil šrapnel?!"

Poche: "To taky nechci!"

Zeman: "No vidíte. A představte si, že na vás klekne Andrej se zpravodajskou družinou Agrofertu a začne se hrabat v kmotrovském systému ČSSD a ODS na pražské radnici, na kterém jste se podílel. A co teprve, až vyhrabe faktury s odměnami, které jste si nechal vyplácet za tu spoustu dozorčích rad?"

Poche: "Pane prezidente, tím chcete asi říct, že nemám šanci."

Zeman: "Správně jste to pochopil, Mirku."

Poche: "Dobře. Já tedy ustoupím."

Zeman: "Konečně rozumné slovo! A nebojte Mirku, nezůstanete škodný. Odměním vás. Máte nějaké přání? Nechcete do Washingtonu?

Poche: "Do Washingtonu?"

Zeman: "Ano, do Washingtonu. Povolám Hynka (Kmoníčka, bývalého šéfa zahraničního odboru prezidentské kanceláře a nynějšího velvyslance v USA) domů na zamini (ministerstvo zahraničí) a vás místo něj vyšleme do Ameriky. Bude se vám tam líbit. Přijme vás Donald, uděláte si s ním selfíčko."

Poche: "To zní dobře. Stejně to ale ještě projednám se stranou."

Zeman: "Strana sem, strana tam. My dva jsme ale domluveni."

Ovčáček dává Pochemu pokyn, že audience je u konce. Poche se uklání a odchází.

Zeman k Ovčáčkovi: "Zavolejte na zamini a zjistěte, kde se v Africe uvolní ambasády. Vylifrujeme tam našeho experta na migranty. Cha, cha, já mu dám Washington!"

Ovčáček: "Provedu, jdu telefonovat."

Zeman: "Ještě mi ale nalejte jednu Jaroškovu."

Ovčáček: "Jistě, pane prezidente."

Opona jde dolů.

--------

Závěrečná poznámka autora: Tento příběh je smyšlený a jakákoliv podobnost se skutečnými událostmi je čistě náhodná. Podotýkám však, že česká politika se skládá z náhod.

Zdroje:
Vlastní