"Konečně si můžeme důstojně připomínat romské oběti zrůdné ideologie. Musíme si ale přiznat, že všechno trvalo příliš dlouho. Památník zde měl stát mnohem dříve," uvedl dnes premiér.

Liknavý přístup k problematice se podle něj protíná historií země po několik desítek let. Vše se projevilo na zdlouhavé přípravě letského památníku. "Je to tím, že romský holokaust jsme překryli. A nepřekryli jsme ho jen obrazně. Tady v Letech stál vepřín, v Hodoníně u Kunštátu rekreační zařízení," uvedl Fiala. V Hodoníně u Kunštátu byl za druhé světové války také koncentrační tábor pro Romy.

O vybudování důstojného pietního místa v Letech se začalo hovořit v roce 1995. V lokalitě stál od 70. let minulého století vepřín, jenž stát za 450 milionů korun vykoupil a předloni jej zdemoloval. Následně začala stavba památníku. "Pro naše předky bylo těžké si přiznávat to, co se zde dělo. Protože zde v táboře pracovali jako dozorci i Češi a byl to tedy i zločin náš. Ale toto vyrovnání se s tím jakkoliv je nepříjemné, je nutné," uvedl premiér.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) ve svém projevu mluvil v souvislosti s vybudováním památníku v Letech o splacení dluhu vůči romské společnosti. „Pevně věřím, že i tento památník přispěje k tomu, že lépe pochopíme vlastní historii, že přijmeme zodpovědnost za minulost, že nedopustíme segregaci a rasismus, že budeme ze všech sil budovat občanský národ, z něhož nebude nikdo vylučován, a že budeme naše děti učit nezapomínat na oběti a na příčiny těchto strašných událostí," řekl v projevu.

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) ve svém projevu také zmínil historii tábora a jeho odkaz. Velkochov prasat a vepřín ze 70. let se podle něj stal symbolem necitlivosti minulého režimu k památce obětí rasové perzekuce za druhé světové války a stal se také po desítky let symbolem hluboce zakořeněných předsudků proti romskému etniku a přehlížení jeho historie a utrpení. "Dá se říci, že historie Letů je zrcadlem naší společnosti, je sondou do našeho svědomí," uvedl. Historie místa podle Lipavského připomíná hodnotu lidského života, je místem společné paměti a vypovídá mnoho o stavu společnosti. "Když před zlem budeme zavírat oči, zlo nezmizí. Zlo nemůžeme omlouvat, proti zlu je potřeba bojovat," řekl.

V návštěvnickém centru nově postaveného památníku je stálá expozice, venku Stezka paměti. Součástí expozice jsou výpovědi pamětníků v audiovizuální podobě. Památník se pro veřejnost otevře 12. května, kdy se v Letech pravidelně koná pietní akt. Koncentračním táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Areál zabírá přes 100.000 metrů čtverečních. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou. "Holokaust pro české Romy a Sinty znamenal genocidu. Památník v Letech je výsledkem úsilí předcházejících vlád, na což my navazujeme," uvedl Fiala.