Svou roli samozřejmě sehrálo i to, že je jevíčské sanatorium historicky ceněným památkovým objektem s potenciálem turistické destinace. Léčebný komplex budov, obklopený klidným lázeňským parkem, byl postaven v pozdně secesním stylu v letech 1913 až 1926. Jeho exteriéry i interiéry bohatě zdobí atypické dřevěné konstrukce, včetně unikátních dřevěných leháren. Nemovitou kulturní památkou byly budovy sanatoria prohlášeny v roce 2016. O rok později byla zahájena modernizace a díky nově nabyté památkové ochraně se podařilo všechny historicky cenné prvky citlivě obnovit či zachovat.

Rozsáhlý léčebný komplex musel být opravován po etapách a za plného provozu, což pro zainteresované firmy představovalo nejednoduchý úkol. Po pěti letech se však finišuje, zrekonstruované jsou již všechny historické lehárny. Bývalý dětský pavilón se proměnil na pavilón plicní rehabilitace. Pavilón S byl nejdříve zateplen, potom v něm proběhly i úpravy interiéru a v letošním roce došlo i na výměnu střešní krytiny.

zdroj: Tisková zpráva

Ani průběh posledně jmenované stavební akce se neobešel bez komplikací, přeci jenom se jednalo o členitou střechu o rozloze 1500 m². Pokládka krytiny kolem špičatých vikýřů, zaoblených volských ok, ale také celá řada klempířských prvků vyžadovala velkou řemeslnou zručnost. Výběr vhodné střešní krytiny podléhal také schválení Národního památkového úřadu. Všem těmto náročným požadavkům vyhověl model keramické tašky Opál, z portfolia značky BMI BRAMAC. Jedná se o model, pro který se vžil lidový název bobrovka, neboť jeho tvar připomíná bobří ocas. Značka BMI BRAMAC využívá velmi kvalitní evropská naleziště jílovitých půd, nacházející se v Německu. “Tato taška má díky tomu velmi tvrdý a rovnoměrně probarvený keramický střep, který při řezání nebo vrtání nepraská. To je obrovskou výhodou právě při pokládce členitějších typů střech, kdy se tašky musí častěji formátovat,“ říká za dodavatelskou firmu Stavby Toman z Letovic u Meziříčka její majitel Zdeněk Toman.

zdroj: Tisková zpráva

Také pokrývači pracovali pod drobnohledem památkářů, kteří bohužel nepovolili instalaci protisněhových háků, ani jakékoliv plastové prostupy. Krovy se naštěstí měnily jen částečně, ale krytina se musela pokládat na celoplošné bednění. Realizace probíhala za plného provozu sanatoria a bez lešení, proto se protáhla na celé čtyři měsíce.

Práce na jednotlivých léčebných pavilónech jsou téměř u konce, tím ale ruch v areálu jevíčského sanatoria neustane. Už nyní připravuje Pardubický kraj obnovu parku kolem léčebného ústavu. Ten v minulosti sloužíval k rekonvalescenci pacientů s tuberkulózou. Dnes se ústav věnuje lidem s pneumologickými onemocněními a s pohybovými obtížemi a park by měl sloužit nejen pacientům a jejich rodinným příslušníkům, ale také všem návštěvníkům, které sem kouzlo prvorepublikové léčebny přitáhne.

zdroj: Tisková zpráva