Dnes je úterý 16. dubna 2024., Svátek má Irena
Počasí dnes 11°C Občasný déšť

Olympijské hry ohrožuje nejen covid, ale i přehmaty starců

Olympijské hry ohrožuje nejen covid, ale i přehmaty starců
Šéf organizačního výboru olympijských her v Tokiu Joširo Mori končí kvůli sexistickým poznámkám ve funkci | zdroj: Profimedia

Výměna na postu šéfa organizačního výboru letních olympijských her kvůli jeho hloupé sexistické poznámce je v mnoha ohledech symptomatická pro dnešní japonskou společnost.

Třiaosmdesátiletý Joširo Mori oznámil v pátek svou rezignaci, třebaže si ještě před pár dny myslel, že se všechno smázne omluvou a že se ve funkci udrží. Sexistické poznámky ale nakonec šéfovi organizačního výboru letních olympijských her v Tokiu zlomily vaz a ve funkci by jej měla nahradit „nová krev“ – ještě o rok starší funkcionář.

Upovídané ženy a vláda starců

Mori si zadělal na problémy, když si při jednání o zvýšení podílu žen ve vedení sportovních svazů postěžoval, že ženy moc mluví. “Jsou velmi soutěživé. Pokud se některá z nich přihlásí o slovo, ty další si myslí, že musí mluvit také. Pak povídá jedna přes druhou,“ konstatoval. Na důležitých jednáních by se podle něj proto měl dámám regulovat čas, protože jinak se rozhovory nikam nepohnou.

Jeho slova vyvolala poprask. Mori se za své nevhodné komentáře omluvil, výzvy k odstoupení však zprvu odmítl. Nakonec od něj ale dal ruce pryč i Mezinárodní olympijský výbor (MOV), jeden ze sponzorů her Toyota a tokijská guvernérka Juriko Koikeová dokonce odmítla na protest účast na plánované přípravné schůzce se šéfem MOV Thomasem Bachem. A to byl poslední hřebíček do Moriho rakve. V pátek proto nakonec oznámil svou rezignaci. „Nejdůležitější je uspořádat v červenci olympijské hry a moje přítomnost by mohla být překážkou,“ vysvětlil.

Ponechme stranou, do jaké míry odstoupení šéfa organizačního výboru jen pár měsíců před konáním letních olympijských her komplikuje už beztak velmi složitou situaci způsobenou pandemií. Hry se měly uskutečnit loni v létě, ale kvůli koronaviru byly o rok odloženy. Nově by se měly konat od 23. července do 8. srpna, ale stále není jasné, v jaké podobě se – a zda vůbec – uskuteční. V poslední době totiž jejich podpora mezi japonskou veřejností výrazně poklesla: pro jejich uspořádání je jen 15 procent lidí, 80 procent je naopak proti.

Moriho odchod by tedy snad měl znamenat nový začátek, ale nový začátek tak nějak v japonském stylu. Jeho nástupcem by totiž měl být dokonce ještě o rok starší bývalý předseda národního fotbalového svazu a starosta olympijské vesnice Saburó Kawabuči – něco na způsob sportovního dinosaura, který se jako útočník japonského fotbalového nároďáku zúčastnil už prvních letních olympijských her v Tokiu v roce 1964.

Strnulá elita změny nepřipouští

Je jasné, že sázet na mládí nemusí být automaticky to nejlepší řešení a že v nejisté době pandemie se raději sáhne po osvědčených kádrech. Přesto jde o jistý symbol dnešního Japonska. Země vycházejícího slunce by se ráda blýskla před celým světem, jak si dokáže poradit s náročným úkolem a uspořádá velkolepé a logisticky neobyčejně náročné hry – ať už s diváky, anebo bez nich. Politická elita země je ale stará a strnulá a jakákoli obnova se jen velmi těžko prosazuje.

Úcta ke stáří má koneckonců v Japonsku tradici a moudrým starcům se tu vždy naslouchá. Stáří ovšem neznamená automaticky moudrost a japonská stárnoucí vládnoucí elita si mezi sebe hned tak někoho nepustí: Současnému premiérovi Jošihidemu Sugovi je 72, ministr financí a bývalý premiér Taro Aso oslavil v září osmdesátku. Mimochodem týž Aso, který v roce 2017 vyvolal skandál svou poznámkou, že Hitler sice nebyl dobrý, ale měl „správné motivy“.

Sám Mori si neviděl do pusy už jako předseda japonské vlády. Jeho nevhodné výroky, přehmaty a trapasy jej před dvaceti lety stály premiérské křeslo, v němž se udržel pouze rok. Proslul především svým kontroverzním výrokem o Japoncích jako o „božském národu s císařem ve svém nitru“.

Jeho poslední sexistický výrok o upovídaných ženách přitom zřejmě vyjadřuje názor mnoha Japonců, byť se to neřekne nahlas a  jde to proti snahám země korigovat postavení žen ve společnosti. Třebaže tamní vlády dvacet let slibují dramatické zvýšení podílu žen ve vedoucích pozicích, mnoho se toho nezměnilo. V loňském žebříčku rovnosti pohlaví (ZDE) obsadilo Japonsko ze 153 zemí 121. místo (Česko je 78., nejlépe si tradičně vedou skandinávské země) a podíl Japonek ve vedení firem na burze činil předloni podle oficiálních statistik pouze 5,2 procenta. Dokud budou v zemi moc pevně držet v ruce sexističtí geronti, mnoho se toho asi nezmění. Výměna v čele olympijského organizačního výboru je v tomto ohledu symptomatická.

Zdroje:
Vlastní