Kde si nechat operovat srdce, kde rodit. Ministerstvo jako vodítko doporučuje internetové diskuse

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Získat statistická data o zdravotních zákrocích z českých nemocnic je obtížné až nemožné. HlídacíPes.org se tématem už dříve zabýval. Problém při získávání informací z nemocnic i z Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) nadále trvá, píše Adam Rut na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: koadmunkee on Foter.com

To v důsledku vede k tomu, že si klient či pacient nemůže na základě konkrétních údajů vybrat u různých zákroků takovou nemocnici, kde s nimi mají největší zkušenosti a kde lze proto očekávat záruku klidného průběhu.

Data, která se v řadě zemí běžně poskytují, jsou v České republice tajná. Taková praxe je přitom dost možná protiústavní. V tuto chvíli proto probíhá soudní spor, který by měl skončit až před Ústavním soudem. (Více informací o soudním sporu ZDE)

Cesta k datům je tak prozatím uzavřená a na její proražení se teprve čeká.

Jiná možnost, jak získat data o zákrocích v českých nemocnicích, ale vede přes Kancelář zdravotního pojištění, která data o nemocnicích získává od zdravotních pojišťoven.

Národní referenční centrum, které se s kanceláří sloučilo, kdysi takové údaje skutečně zveřejňovalo a dokonce za to v roce 2005 získalo cenu Otevřeno, bohužel ale s touto praxí přestalo.

Ovšem Kancelář zdravotního pojištění od konce roku 2017 opět některá data na svých stránkách zveřejňuje.

Jarmila Hnilicová, která provozuje portál Jak se kde rodí, tato data analyzovala a krok kanceláře hodnotí jako "překvapivý a na české poměry přímo hrdinský".

Co tedy lze z dat vyčíst a v čem je KZP zatím při zveřejňování stále opatrná?

Jak často se dělá bypass? 

Velká očekávání ve vztahu k těmto statistikám mít nelze – údaje o zákrocích jsou uváděny pouze v rozpětích, která jsou však příliš veliká. Například z údajů pro srdeční bypass vyplývá, že v 10 ze 13 nemocnic, kde se tato operace v ČR dělá, bylo provedeno 10 až 300 operací bypassu za rok.

Což znamená, že v těchto nemocnicích mohou provést bypass zhruba jednou za měsíc, ale také jednou za den. To je ale z hlediska pacienta obrovský rozdíl a není to údaj, na základě něhož si lze vybrat nemocnici podle toho, jak často tam srdeční bypass operují.

U dat o porodech se dají ve velmi hrubých rozmezích vyhledat počty vaginálních porodů a císařských řezů.

V databázi ovšem není uvedeno, kolik procent císařských řezů ze všech porodů v dané porodnici proběhlo, a z nepřesných údajů o počtu porodů se to nedá ani dopočítat.

Podíl císařských řezů je přitom jeden ze základních statistických údajů, podle kterého si ženy porodnici vybírají (v České republice může být ve srovnatelně velké porodnici 10 % porodů císařským řezem, ale i téměř 40 %).

Komplikace při porodu 1-15% 

Přínosné je naopak to, že u jednotlivých nemocnic jsou zveřejněna i procenta úmrtí a procenta komplikací po konkrétním zákroku.

Zajímavá jsou data o komplikacích při porodu – objevují se porodnice, které u přirozených porodů hlásí pro rok 2016 komplikace u méně než 1 % žen, ale i porodnice, které hlásí komplikace u 15 % žen.

Podobné rozdíly mezi porodnicemi jsou i císařského řezu – některé porodnice mají komplikace u méně než 1% žen, ale ve statistikách se objevuje i porodnice, kde komplikací skončil každý pátý císařský řez. Tyto údaje by jistě stály za detailnější rozbor.

V databázi jsou také užitečné údaje o průměrné délce pobytu v nemocnici, přičemž nejkratší dobu po porodu v průměru strávily ženy v roce 2016 v Českém Krumlově (4,3 dny) a nejdelší v Mostě (6,7 dní).

Po císařském řezu je nejdelší doba hospitalizace v Českých Budějovicích (průměrně téměř 11 dní) nebo v Kadani (10 dní), nejkratší je pak v porodnici v Karviné (průměrně 5,7 dní).

Průměr však mohou zkreslovat ženy, které jsou dlouhodobě hospitalizované před nebo po porodu, což by se do budoucna dalo řešit uváděním mediánu.

A co na to ministerstvo? 

Ministerstvo zdravotnictví zatím stále tvrdí, že pokud by detailní data byla dostupná, mohlo by to "poškodit dobré jméno poskytovatele zdravotních služeb či vyvolat neopodstatněný strach u pacientek".

Za vhodné vodítko pro výběr kvalitního poskytovatele zdravotních služeb ministerstvo považuje "v neposlední řadě zkušenosti samotných rodiček sdílených např. prostřednictvím internetu".

Ministerstvo tak vlastně ženám radí, že je spolehlivější vybírat porodnici podle internetových diskuzí než podle statistických dat.

V takové souvislosti je zveřejnění statistických dat Kanceláří zdravotního pojištění rozhodně důležitým krokem kupředu, na který by postupně měly navazovat další.

Adam Rut pro Ústav nezávislé žurnalistiky 




 



 

Tagy: operace nemocnice Česko Porod domácí Ministerstvo zdravotnictví česká politika české zdravotnictví medici a lékaři

Zdroje: Hlídací Pes