"Účelem řízení o vydání není hodnotit důkazy v tom směru, zda se vyžádaný (Nikulin) skutečně dopustil trestné činnosti," upozornil předseda soudního senátu Karel Šemík. Podle něj nejsou dány žádné důvody pro nepřípustnost Nikulinova vydání do Spojených států.

Třicetiletého Rusa zadržela loni v říjnu česká policie na základě amerického zatykače. USA Nikulina viní z devíti různých skutků z let 2012 až 2013, mimo jiné z útoku na profesní síť Linkedin.

Soudce v pátek shrnul, že údajné skutky jsou trestné i podle českého práva a že nejde o činy, které by měly politickou povahu - jejich motivem byl zisk. Zmínil i velký rozsah údajné trestné činnosti a vysokou výši škody, kterou Nikulin podle USA způsobil.

Moskva už dříve uvedla, že udělá vše pro to, aby vydání do USA zabránila. O Nikulinovu extradici Rusko požádalo ve stejný den jako Spojené státy, a to na základě zatykače kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun.

V USA Nikulinovi hrozí vyšší trest, podle jeho právníka po sečtení sazeb za jednotlivé skutky až 54 let. Státní zástupkyně se oproti tomu domnívá, že by tam mohl dostat maximálně 12 až 14 let odnětí svobody, s čímž se po doplnění dokazování dokumenty zaslanými z USA ztotožnil i soud.

Uvedl, že tresty za jednotlivé činy se ve Spojených státech obvykle vykonávají souběžně, ne po sobě. V Česku by Rusovi hrozilo nanejvýš desetileté vězení. 

Nikulin podá ústavní stížnost

Nikulin se bude proti pravomocnému rozhodnutí bránit ústavní stížností. U Nejvyššího soudu navíc zpochybní nestrannost předsedy senátu pražského vrchního soudu, řekl pak právník údajného hackera Martin Sadílek. 

"Jsem překvapený, zaskočený, zklamaný. Nesdílím právní názor vrchního soudu a učiním kroky, které budu moct udělat, abych to rozhodnutí zvrátil," reagoval advokát. 

Ústavní stížnost chce odůvodnit porušením Nikulinova práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu. "Stížnost nemá odkladný účinek, nicméně je možné, aby Ústavní soud neumožnil panu ministru spravedlnosti rozhodnout o vydání," míní Sadílek.

Advokát, který v pátek namítal podjatost předsedy senátu Karla Šemíka a navrhoval odročení jednání kvůli doplnění znaleckého posudku, odmítl, že by konečné rozhodnutí ve věci záměrně zdržoval. "Nejsme s klientem domluveni, že budeme konat obstrukční kroky," řekl.

O stížnosti proti tomu, že Šemík odmítl námitku své podjatosti, bude nyní rozhodovat Nejvyšší soud. "Pokud by vyhověl mé stížnosti, pak by celé řízení bylo zmatečné, respektive muselo by proběhnout znovu," podotkl právník.

Státní zástupkyně Marcela Kratochvílová odcházela ze zasedání spokojená. "Podstatné je to, co pan předseda senátu zdůrazňoval: že nejde o politicky motivovanou trestnou činnost, že jde o normální kriminální delikt," sdělila novinářům. Podání ústavní stížnosti v extradičních případech podle ní není neobvyklé.

Vydání může být oddáleno 

Pokud bude mít ministr pochybnosti o správnosti pravomocného rozhodnutí soudu, může požádat Nejvyšší soud o přezkum. 

Současný ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) se nicméně v pátek vyjádřil, že považuje za předčasné říkat, zda se přikloní k vydání Rusa Jevgenije Nikulina do Spojených států, nebo Ruska. Rozhodne se prý až po prostudování spisu. Ministr nechtěl odhadovat ani to, kdy by k rozhodnutí mohl dospět. Záleží podle něj mimo jiné na tom, zda Nikulin využije ústavní stížnost. 

"Teoreticky by ještě také mohl žádat o azyl, to jsou věci, které by to mohly oddálit," uvedl Pelikán.

Do procesu může vstoupit i tvorba nové vlády, současný kabinet totiž podá ve středu demisi. Podle dosavadních informací by měl Pelikán ve vládě pokračovat, nicméně není jasné, zda s ním Andrej Babiš (ANO) počítá na ministerstvo spravedlnosti.