Dnes je čtvrtek 23. září 2021., Svátek má Berta
Počasí dnes 7°C Polojasno

Nikdy není pozdě: Nejpomalejší olympionik zaběhl maraton za 55 let

Nikdy není pozdě: Nejpomalejší olympionik zaběhl maraton za 55 let
Šizó Kanaguri po návratu z olympijských her v Paříži v roce 1924 | zdroj: Wikimedia Commons

Před 109 lety se během olympijského maratonu ve Stockholmu ztratil jeden ze závodníků. Dlouho po něm nebylo vidu ani slechu, nakonec se ale našel a po téměř 55 letech závod dokončil. Jeho rekord v nejpomalejším maratonu všech dob už těžko někdo překoná.

Japonský maratonec Šizó Kanaguri (1891–1983) dorazil v roce 1912 na olympijské hry ve Stockholmu po náročné osmnáctidenní cestě, kdy nejprve cestoval lodí z Japonska do Koreje, poté Transsibiřskou magistrálou do Moskvy a následně vlaky, loděmi a povozy. Jeden z nejlepších japonských maratonců a jeden z favoritů her toho měl po cestě plné zuby, byl podvyživený a kondice byla fuč. Vždyť jediný pohyb, který během cesty měl, bylo oběhnout nádraží, kde vlak zastavil. Navíc měl krátkou dobu na aklimatizaci a těžko si zvykal i na místní stravu.

Jako by tohle všechno nestačilo, panovalo 14. července 1912 v den maratonu ve Stockholmu nezvyklé vedro. Více než polovina ze 69 běžců závod vzdala, Portugalec Francisco Lázaro osm kilometrů před cílem zkolaboval a den nato zemřel – jako první oběť novodobých olympijských her.

Zesláblý a dehydrovaný Kanaguri se první polovinou závodu tak nějak protrápil… a pak prostě zmizel. Dostal se na seznam pohřešovaných a zůstal na něm přes 50 let.

Pohřešovaný maratonec

Co se vlastně stalo? Kanaguri se na 27. kilometru zhroutil a ztratil vědomí. Ujala se jej jedna švédská rodina z nedaleké usedlosti, ošetřila jej a nechala jej si chvilku zdřímnout. Když se borec probudil, bylo dávno po závodě. Za své selhání se natolik styděl, že se dokonce bál vrátit domů. Nakonec jej ale hostitelé přemluvili, a tak ve vší tichosti odjel do Japonska, aniž by se nahlásil u olympijského výboru. A tak jej švédské úřady nadále vedly jako pohřešovanou osobu. Nezvěstný maratonec se v následujících letech stal dokonce jakousi městskou legendou, když na policii chodila hlášení o tom, že byl spatřen v různých, více či méně humorných situacích.

„Pohřešovaný“ Kanaguri přitom byl nejen po celou tu dobu naživu, ale dokonce se zúčastnil i dvou následujících olympijských maratonů: v Antverpách v roce 1920 (doběhl šestnáctý) a v Paříži 1924 (nedokončil). Aktivní sportovní kariéru pověsil na hřebík v roce 1924, kdy se na incident ze Stockholmu dávno zapomnělo.

Trvalo téměř 55 let, než si případu zmizelého sportovce všiml jeden švédský sportovní funkcionář. Švédský národní olympijský výbor ve spolupráci s místní televizí pak Kanaguriho pozval, aby svůj závod dokončil, což se v březnu 1967 opravdu stalo. Jeho oficiální maratonský čas byl 54 let, 8 měsíců, 6 dní, 5 hodin, 32 minut a 20,379 sekundy, co asi navždy zůstane nepřekonaným rekordem. Zvlášť v době, kdy se za poslední desetiletí maratonský rekord blíží magické dvouhodinové hranici a téměř rok co rok se zlepšuje.

"Byla to dlouhá cesta, Během ní jsem se oženil, narodilo se mi šest dětí a deset vnoučat," vtipkoval po závodě 75letý Kanaguri, který zemřel v listopadu 1983 v úctyhodných dvaadevadesáti letech.

Jen pro pořádek: Olympijský maraton ve Stockholmu v roce 1912 vyhrál jihoafrický policista Ken McArthur.

Zdroje:
Vlastní