Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Komentář: Trump hraje golf. Zeman musí počkat

Komentář: Trump hraje golf. Zeman musí počkat
Donald Trump ve své legendární kšiltovce | zdroj: Profimedia

Donald Trump během prvních 100 dnů v Bílém domě stihl leccos – mimo jiné stovky tvítů a nejméně sedmnáct kol golfu. Na Miloše Zemana mu však čas nezbyl.

Nuda může být v Brně, ne v Americe. Tam vládne Donald Trump, král reality show. Dokazuje to jeho prvních sto dnů v Bílém domě.

Show "Udělejme Ameriku zase skvělou" ("Make America Great Again"),  kterou vede z prestižní adresy na washingtonské Pennsylvania Avenue, nenudí. Má vysokou sledovanost nejen v Americe, ale i ve světě.

Její moderátor, honosící se titulem POTUS (zkratka "President of the United States"), však skvěle hodnocen není. Z průzkumu Gallupova ústavu (zde) vyplývá, že s tím, jak si počíná v roli šéfa státu, souhlasilo po prvním čtvrtletí jen 41 procent Američanů.

Trump je tak nejhůře hodnoceným prezidentem od padesátých let minulého století, kdy Gallup začal zaznamenávat "job approval" vrchních velitelů po třech měsících v úřadu.

V tomto období bývají Američané k prezidentům shovívaví, dávají jim šanci, aby ukázali, co umí. Pro srovnání: S Johnem Kennedym souhlasilo 74 procent Američanů, s Barackem Obamou 63 procent. Žádný z amerických prezidentů dosud neměl tento ukazatel po první fázi prezidentství pod padesáti procenty – až Trump.

Donald přitom "zavrtěl psem", vyslal proti syrskému režimu tomahawky, na několik desítek zakopaných bojovníků Islámského státu neváhal svrhnout největší americkou bombu a ukazuje rozhodnost i vůči stalinistům ze Severní Koreje. V Americe přitom bývá zvykem, že ve chvílích, kdy se prezident blýskne ve funkci vrchního velitele, jeho preference stoupají. U Donalda to nezabralo.

Sliby se slibují, …

Jistě, žebříčky veřejného mínění nejsou kdovíjak směrodatné, podléhají momentálním náladám. Televize CNN proto při hodnocení prvních 100 dnů prezidenta (stý den bude Trump "úřadovat" v sobotu) vycházela z Donaldových slibů – z toho, jak je plní.

Snadná práce, protože Trump už loni v říjnu předložil voličům dokument nazvaný "Smlouva Donalda Trumpa s americkým voličem" ("Donald Trump’s Contract with the American voter" – tady). Začíná větou: "Co následuje, je můj 100denní akční plán, jak udělat Ameriku zase skvělou".

Takže stačí postupovat bod po bodu, abyste dostali bilanci Trupových slibů pro první "stovku" a zjistili, že z nich nesplnil ani polovinu. Ze šesti opatření proti korupci a střetu zájmů předložil tři, prosadil dvě, ze sedmi slíbených iniciativ na ochranu pracovních míst se Američané dočkali tří z pěti bodů, které mají posílit bezpečnost Ameriky dvou.

Mistr dohod

Obdobné to je s bilancí v dalších oblastech. Některé ze slíbených opatření Trump vůbec nepředložil, jeho výnosy zakazující vstup do Spojených států obyvatelům několika muslimských zemí zrušili soudci a návrh zákona, kterým chtěl odvolat zdravotnickou reformu Baracka Obamy, Kongres odmítl.

Vypadá to paradoxně, ale Trump, autor knihy "The Art of the Deal" (Umění udělat dohodu – anotace zde), se nedokázal dohodnout se zástupci Republikánské strany, která má v obou komorách Kongresu většinu a za kterou sám kandidoval.

Tento týden prezidentův tým narychlo předložil náčrt daňové reformy na papíru formátu A4 ve formě několika hesel, které až na výjimky Trump hlásal během kampaně. Jejím jádrem je redukce daně ze zisku firem (korporátní daně) z 35 na 15 procent a daňové úlevy při repatriaci (návratu) zisku amerických firem do USA.

Je nicméně jasné, že návrh by prohloubil už teď astronomický americký dluh, který se blíží dvaceti bilionům dolarů. (Doporučuji pohled na to, jak takové číslo vypadá a jak se dluh zvětšuje – zde.)

Mnozí republikánští kongresmani, kteří nechtějí dluh zvýšit ani o dolar, proto takový návrh nepodpoří. V době, kdy je vláda téměř "na suchu" a hrozí, že bude muset v sobotu některé federální úřady zavřít, o něm nechtějí ani slyšet. A Trumpovy daňové plány nepochybně odmítnou i demokraté. Kromě toho republikánští poslanci a senátoři chystají vlastní návrh daňové reformy.

Donaldovy džoby

Tradice hodnocení první stovky dnů v Bílém domě má původ v časech prezidenta Franklina Roosevelta. Trump ji nedávno ve tvítu zlehčoval, nazval ji "směšnou hrou zaujatých a nenávistných komentátorů". Druhý den ale už tvítoval, že žádná vláda toho v první stovce dnů "nedosáhla víc než ta jeho".

Trump vydal sérii nařízení. Zrušil omezení těžby ropy, plynu a uhlí, povolil dokončit ropovod z amerických rafinerií kolem Mexického zálivu do Kanady a pohřbil dohodu o volném obchodu v oblasti Tichomoří (TPP).

Na webové stránce Bílého domu, která bilancuje první Trumpovu stovku, je upozornění, že mezi prezidentovy úspěchy patří půl milionu nových pracovních míst, která v březnu vznikla v americké ekonomice – zejména ve strojírenství a stavebnictví. Z textu však není jasné, jak se o ně Trump zasloužil, jaký prezidentův počin přiměl firmy, aby nabraly nové zaměstnance.

Že by k tomu stačil jeho optimismus a zaklínací formule "zvítězíme v ekonomice"?

Má vlastní chlívek

Donald Trump u leckoho vyvolával velká očekávání. Hned na startu volební kampaně realitní magnát slíbil, že bude "nejlepším prezidentem, jakého kdy bůh stvořil". Mnozí Američané věřili tomu, že zatočí se starou gardou a ve Washingtonu "vyčistí chlév". V Americe se tomu říká "vysušit bažinu".

Nový prezident ale do Bílého domu přivedl poradce, jejichž výroky (například o alternativních faktech a odposleších organizovaných Obamou pomocí mikrovlnky) vyvolávají salvy smíchu i zděšení. "Trump si najal zástup pochybných poradců, ochotně přijímá peníze od privátních společností a využívá rad příbuzných, jejichž byznys propaguje," upozorňuje webový magazín Politico.

Leccos je v Trumpově politice jinak, než Američané před jeho nástupem do Bílého domu předpokládali. Kongresové výbory vyšetřují vměšování Rusů do volební kampaně, které může na Trumpovo vítězství vrhnout stín, anebo dokonce zpochybnit jeho legitimitu. Prezident proto odpískal líbánky s Vladimirem Putinem, vůči Rusku přitvrdil a odpustil si výpady vůči NATO.

Ani obchodní válka s Čínou není na obzoru. Trump ještě počátkem roku prohlašoval, že na levné čínské zboží uvalí vysoká cla, aby ochránil americký průmysl. Jenže k ničemu se nemá. Číňany teď prohlašuje za spojence, kteří mu pomohou zkrotit stalinisty za Severní Koreje

Co na to řeknou oceláři z Rezavého pásu, kterým Donald slíbil, že je ochrání před čínskou ocelí, že nastanou časy, kdy zase zapálí pece?

Jak dostat míček do jamky

Během kampaně Trump sliboval, že bude "makat" (našinci to může něco připomínat). "Obama hrál golf častěji než Tiger Woods. Na to my nebudeme mít čas. Budeme totiž pracovat," ujišťoval.

Jaká je realita? Trump je na greenu častěji než Obama. Portál Statista spočítal, že během prvních dvanácti týdnů prezidentství hrál golf sedmnáctkrát. Jeho předchůdce absolvoval za osm let v úřadu tři stovky kol. Donald má tedy nakročeno k tomu, aby ho překonal.

profimedia-0326593917 Karikatura od Mortena Morlanda | zdroj: Profimedia

Kdoví, zda právě golf není za odloženou (nebo spíš zrušenou) cestou Miloše Zemana do Bílého domu. Hradní ansámbl až donedávna tvrdil, že českého prezidenta přijme Trump nejpozději do konce dubna a vysmíval se všem pochybovačům. Hynek Kmoníček, nový ambasador ve Washingtonu, teď vysvětluje odklad tím, že Trump je zaneprázdněn korejskou krizí. Jenže od doby, kdy krize vypukla, Donald přijal několik zahraničních státníků a třikrát byl hrát golf.

Většinou se mu věnuje ve svém rezortu Mar-a-Lago na Floridě. Jeho výlety za golfem do "Slunečního státu" stály daňové poplatníky za prvních 80 dnů prezidentství 21 milionů dolarů (přes půl miliardy korun). Třeba Donald jednou začne hrát i na zahradě Bílého domu. Mohl by tam mít malé golfové hřiště. Proč ne? Nebyl by první.

Prezident Dwight Eisenhower, zvaný Ike, si dal postavit green přímo pod okny Oválné pracovny. Řešil tam nejen problém, jak dostat do jamky míček co nejmenším počtem úderů, ale i státnické záležitosti při partiích s poradci a členy vlády.

Golfista Trump kráčí v jeho i Obamových šlépějích. Není ale jasné, jaké výsledky má ve své "scorecard". Jsou tak hubené jako v politice?

Zdroje:
Vlastní