Dnes je sobota 31. července 2021., Svátek má Ignác
Počasí dnes 26°C Oblačno

Když přestupky občanů posuzuje bývalý komunistický funkcionář

Když přestupky občanů posuzuje bývalý komunistický funkcionář
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Přestupkové komise – orgán, který stojí stranou veřejné pozornosti, řeší různé typy deliktů. Ocitnout se před ním můžou i maloměstské politické kauzy. Kdo ale vybírá členy komise? Jsou na tento výběr nějaká kritéria? Alespoň v Prostějově jsou do komise jmenováni loajální přátelé úředníků, které přitom mají kontrolovat. Jako třeba někdejší komunistický funkcionář Stanislav Urban.

Takzvané Komise pro projednávání přestupků stále existují v řadě obcí i měst. Povinné nejsou – některé radnice vykonávají přestupkovou agendu pomocí referentů – profesionálních úředníků, kteří záležitost sami posuzují a sami rozhodují. Naproti tomu u přestupkových komisí je profesionálem zpravidla jen její předseda – úředník. Ostatní členové jsou jmenováni starostou obce. Zákon přitom neklade žádné kvalifikační požadavky.

V Prostějově se tak na rozhodování o tom, kdo je jak vinen či jaká pokuta koho čeká, podílí třeba bývalý tajemník pro věci církevní Okresního národního výboru v Prostějově a bývalý člen zdejšího předsednictva KSČ Stanislav Urban. Člověk, který se za totality živil tím, že šikanoval kněze a věřící.

Šéfka komise je zná. To stačí

Nad způsobem, jak radnice vybírá lidi do komise, zůstává rozum stát. "Všechny tyto členy doporučila JUDr. Nováková (vedoucí přestupkového oddělení – pozn. red.), která je osobně zná, zná jejich vzdělání, kvalifikaci a jejich zkušenosti. Dle jednacího řádu Komise pro projednávání přestupků se komise skládá z pěti předsedů - vždy zaměstnanci přestupkového oddělení se zkouškou zvláštní odborné způsobilosti - a 10 členů z řad veřejnosti. Tito musí být netrestáni a občansky bezúhonní," vysvětlila vedoucí odboru občanských záležitostí Marie Javůrková.

Její kolegyně, donedávna vedoucí právního a personálního oddělení Odboru kanceláře tajemníka Magistrátu města Prostějova Aneta Lešanská dodala i další podmínky, které město na členy přestupkové komise klade. "Musí mít čistý trestní rejstřík, být občansky bezúhonní a mít životní zkušenosti. Jejich jmenování může navrhnout kdokoliv," sdělila před časem Lešanská.

V Prostějově amorálnost kandidáta vyjde najevo snadno

Jak se dokládají zmíněné abstraktní "životní zkušenosti", nemá úřad jasno. "Životní zkušenosti se těžko prokazují, nicméně lze předpokládat, že člověk v důchodovém věku během svého života zkušenosti nabyl. Všichni členové komise jsou starobními důchodci," sdělila vedoucí oddělení Dagmar Nováková. Vyjádřila se i k otázce morálních kvalit členů komise. "Morální bezúhonnost garantuje osobní pověst člověka a postoj okolí. Prostějov není tak velké město, aby  eventuální amorálnost kandidáta nevyšla najevo," vyjádřila se Nováková.

U Urbana však osobní pověst kariéristického komunisty a předrevolučního funkcionáře národního výboru nevadila. "Politická příslušnost a minulost, pokud není kriminální, není pro jmenování členem komise rozhodující. KPPP je apolitický orgán," dodala Nováková, která je za návrh Urbana odpovědná.

Aby členové nedělali problémy

Jenže už jen situace, kdy si členy přestupkové komise vybírá její předsedkyně je absurdní a jde proti samému cíli účasti veřejnosti v přestupkových řízeních. Pokud cílem "přísedících" občanů je kontrola, že probíhá všechno v pořádku a že třeba předseda komise nevyvíjí na obviněné nátlak, aby se přiznali, tak k tomu může těžko docházet v případech, kdy si předsedkyně komise tyto lidi sama vybírá. Do komisí se dostávají loajální lidé, u kterých je jistota, že nebudou dělat problémy.

V Prostějově se rekrutují z úředníků magistrátu v důchodu, z penzistů – členů koaličních stran, anebo z blízkých osobních známých šéfky přestupkového oddělení Novákové. To je případ zmíněného církevního tajemníka Urbana.

Právně je to OK

Právně s tím však nelze prakticky nic dělat. Jmenování členů komise je totiž ve výlučné pravomoci starosty obce nebo primátora a nikdo jim do tohoto rozhodnutí nemůže mluvit. To potvrzuje šéfka přestupkového oddělení Krajského úřadu Olomouckého kraje Hana Kiliánová.

"Do kompetencí primátora Statutárního města Prostějova se Krajský úřad nemůže a nebude vměšovat, právně nepřípustným zásahem do nich by překročil svou pravomoc," uvedla Kiliánová s odkazem na ústavní princip, že státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Podobně se vyjádřilo i ministerstvo vnitra, kterému nevadí ani fakt, že si sami přestupkoví úředníci vybírají své loajální "přísedící".

"Starosta/primátor v této souvislosti může přihlédnout k doporučení těchto osob, přičemž se nám nejeví jako nerozumné, aby toto doporučení podala předsedkyně komise; naopak, je to právě ona, kdo může relevantně posoudit vhodnost kandidátů pro výkon agendy komise, včetně jejich občanské bezúhonnosti, kterou nepovažujeme za možné hodnotit pouze na základě členství v předsednictvu okresní organizace komunistické strany a funkce tzv. církevního tajemníka v době před listopadem 1989," napsala do stanoviska vedoucí občanskoprávního oddělení odboru veřejné správy ministerstva vnitra Ivana Breburdová.

Primátorka: V KSČ byla naprostá většina národa

Primátorka Prostějova Alena Rašková (ČSSD) členství komunistického funkcionáře řešit nehodlá. Přišla dokonce s pozoruhodným vyjádřením, že členy KSČ byla většina národa. Od pamětnice takový výrok překvapí – před revolucí bylo v KSČ zhruba dva miliony lidí v tehdy patnáctimilionovém Československu.

"Každý z nás, starších minimálně padesáti let, který za socialismu žil, ví, že naprostá většina národa byla členem KSČ. Mnoho bývalých členů KSČ je dnes ve vedoucích funkcích jak v soukromých tak i státních organizacích či výrobních závodech a asi jim nikdo jejich členství nepřipomíná.  Pan Urban má čistý trestní rejstřík, svou práci v komisi vykonává dobře a tak nevidím důvod zrovna u něho za práci v přestupkové komisi, která je naprosto nepolitická, členství připomínat nebo mediálně řešit," myslí si Rašková.

Prohnilý systém

Případ Stanislava Urbana v Prostějově však není jen problémem jeho osoby. Ukazuje na prohnilost celého absurdního systému. Další příklad za všechny: v Olomouci je členem Komise pro projednávání přestupků jistý Antonín Krček, bývalý zastupitel, dnes člen Okresního výkonného výbor ČSSD v Olomouci.

Komise, jejíž je členem, má nyní posuzovat případ přestupku, kterého se měl dopustit jeho spolustraník – představitel strany v sousedním Prostějově. O námitce podjatosti Krčka bude rozhodovat primátor Olomouce, který členy do Komise jmenuje. Jenže primátor Olomouce Antonín Staněk je stejně jako oba aktéři členem ČSSD. Může v takové situaci rozhodnout nezávisle?

Církevní tajemník ONV Urban je jen špičkou ledovce v situaci, kdy jsou do přestupkových komisí jmenováni přátelé vedení radnic bez ohledu na jejich morální předpoklady. Systém "já na bráchu, brácha na mě" kvete, zejména na malých městech, mnoho let.

Nejde o malichernost. Přestupkové komise neřeší jen překročené rychlosti nebo sousedské spory. Dostat se jí na stůl může také řízení o urážce na cti nebo třeba delikty komunálních politiků. Takový Urban může příště rozhodovat třeba o vás.

Zdroje:
Vlastní