"Ano změny tu jsou, a sice v tom, že policie přitvrdila. Jak tajná, tak uniformovaná policie nás častěji zatýká, jsou tu i případy násilí, zlomenin po policejním zákroku," říká Berta Solerová.

Situace se podle ní zhoršila nejen kvůli tomu, že je komunistický režim sebejistější proto, že americký prezident Barack Obama usiluje o zrušení přes půlstoletí trvajícího obchodního embarga. Další ránu pro opozici prý znamenala návštěva papeže.

"Zatímco před ní bylo na Kubě 74 politických vězňů, dnes jich je stovka," vypočítala Solerová, jejíhož manžela Ángela Moyu režim pustil z vězení po osmi letech v roce 2011. Podle ní se nyní zvýšil i počet krátkodobě zadržovaných aktivistů a aktivistek.

Desítky členek její skupiny se každou neděli vydávají na tichý protestní pochod za propuštění politických vězňů. Začaly se scházet v roce 2003, kdy bylo během takzvaného černého jara zadrženo několik desítek představitelů opozice, z jejichž příbuzných se staly Dámy v bílém (Damas de blanco).

Skupina by podle Solerové ocenila podporu ze světa, která však v souvislosti se zmíněným americko-kubánským sbližováním klesá. Rovněž Česko, které patřilo k nejaktivnějším zastáncům opozičních organizací na Kubě, při nedávné politicko-podnikatelské misi dalo najevo, že podpora opozice není na rozdíl od minulosti na prvním místě.

Pozvolné ekonomické změny, které jsou v Havaně viditelné například díky desítkám malých soukromých podniků, prý nemohou ke zlepšení života řadových Kubánců stačit.

"Domy nám padají na hlavu, je tu hlad. Jíst rýži s fazolemi každý den nejde, toho se nenajíte. A když už máte peníze, abyste si koupil něco k jídlu, v obchodech stejně nic není," líčí Solerová s tím, že nejčastější výše platu se na Kubě pohybuje 12 do 20 dolarů za měsíc (zhruba 300 až 500 korun) a ceny nejsou tak nízké, aby tato suma stačila k důstojnému životu.

Soukromé podnikání je prý navíc šancí jen pro pár stovek lidí, kteří mají příbuzné v exilu zejména v USA a mohou jim pomoci s financemi na investici. Zvyšující se životní úroveň, která je patrná například při pohledu na stovky mladých Kubánců, kteří s mobilem a sklenkou piva či rumu v ruce po večerech zaplavují okolí havanských barů, je podle ní jen Castrův krycí manévr.

"Kubánský režim dává lidem levný alkohol a zábavu, aby je přiměl zapomenout na to, co je trápí. Aby se bavili, a nestarali se o politiku," říká Solerová.

Umírněnější část kubánské opozice přitom zastává názor, že například pozvolné rozšiřování přístupu k internetu či nezasahování režimu do práce některých opozičních skupin může být signálem naznačujícím změny k lepšímu.

Podle Solerové však musí nejprve opozici pustit k volbám a umožnit jí svobodně se projevovat na veřejnosti i v médiích, k čemuž prý za Castrovy vlády nedojde.